Jeden ze tří lidí infikovaných COVID-19 má duševní nebo neurologické problémy. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Až třetina lidí má po covidu problémy s duševním zdravím a neurologické potíže. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Lancet Psychiatry. Její výsledky mají pomoci osvětlit, jak by měl systém zdravotní péče nadále pomáhat těm, kteří koronavirus prodělali.
Vědci zjistili, že 34 procent těch, co prodělali nákazu koronavirem, má neurologickou nebo psychickou diagnózu do šesti měsíců po infekci.
U 17 procent pacientů byla zjištěna úzkost a u 14 procent poruchy nálad. Neurologické jevy jsou u hospitalizovaných pacientů závažnější, jsou ale běžné i u těch, kteří byli léčeni pouze ambulantně. „Tato míra postupně stoupala s tím, jak se zvyšovala závažnost onemocnění COVID-19. Podíváme-li se na pacienty, kteří byli hospitalizováni, tato míra se zvýšila na 39 procent,“ uvedla spoluautorka nové studie Maxime Taquetová z univerzity v Oxfordu.
Výsledky pomáhají osvětlit, jak by měl systém zdravotní péče nadále pomáhat lidem, kteří koronavirus prodělali, uvedli vědci. „Naše výsledky naznačují, že onemocnění mozku a psychické poruchy jsou častější po prodělání COVID-19 než u chřipky nebo jiných respiračních infekcích. Nyní musíme zjistit, co se stane po době delší než šest měsíců,“ dodala Taquetová.
Největší studie svého druhu
Dosud se jedná o největší studii svého druhu. Zahrnuje elektronické zdravotní záznamy více než 236 tisíc pacientů s covidem, většinou z USA. Vědci porovnali své záznamy s těmi, kteří měli infekce dýchacích cest ve stejném časovém rámci. Zjistili, že u pacientů s koronavirem bylo o 44 procent vyšší riziko neurologických a psychických onemocnění ve srovnání s lidmi, kteří se zotavili z chřipky. Dále byla o 16 procent vyšší pravděpodobnost výskytu těchto problémů ve srovnání s lidmi s jinými infekcemi dýchacích cest.
Asi jeden z 50 pacientů s covidem měl ischemickou cévní mozkovou příhodu, tedy krevní sraženinu v mozku.
Koronavirus však nutně nezvyšoval riziko pro celé spektrum neurologických onemocnění. „Dva důležité negativní nálezy se týkaly parkinsonismu a Guillain-Barrého syndromu (onemocnění projevující se vzestupnou paralýzou, pozn. red.),“ řekla Taquetová. „Oba tyto neurologické stavy jsou někdy spojeny s virovou infekcí. Nezjistili jsme, že by byly častější po nemoci COVID-19 a po dalších infekcích dýchacích cest, které jsme zkoumali,“ uvedla Taquetová.
Musa Sami, docent psychiatrie na univerzitě v Nottinghamu, zdůraznil, že je potřeba dalšího zkoumání toho, jak covid ovlivňuje mozek a nervový systém. „Svou roli může hrát stres, delší pobyt v nemocnici a samotná charakteristika nemoci,“ sdělil Sami.
„U pacientů, kteří měli COVID-19, je pravděpodobnější, že budou mít neurologickou a psychiatrickou diagnózu jednoduše proto, že ve srovnání s pacienty s infekcemi dýchacích cest byli více sledovaní a měli i více lékařské péče,“ řekla Taquetová na tiskové konferenci.
Covid a posttraumatická stresová porucha
Tématem se zabývaly i jiné, menší studie. Jeden výzkum sledoval 381 pacientů léčených s koronavirem v nemocnici v italském Římě. Ukázalo se, že 30 procent z nich po zotavení prošlo posttraumatickou stresovou poruchou.
Prosincová studie v časopise Neurology: Clinical Practice ukázala, že koronavirus může způsobit křeče a poruchy pohybu dokonce i u některých středně závažných případů.
