Jedna z nejbrutálnějších vražd Česka. Na psychiatrii upálil oběť zaživa, pak oslavně tančil
Marian Rafael dostal doživotí za vraždu pacienta na psychiatrii Zdroj: ČTK
Případ ze středočeských Kosmonos patří mezi ty nejbrutálnější vraždy, které čeští policisté kdy vyšetřovali. Vrahem i obětí byli pacienti tamní psychiatrické léčebny. Útočníka čekala ještě dlouhá léčba, zatímco zavražděný si v době smrti užíval první chvíle na svobodě. Byl totiž ze zdravotnického zařízení právě propuštěn a těšil se, až utratí peníze, které si během pobytu v léčebně našetřil. Jenže se o svých plánech rád chlubil a vrah po jeho penězích zatoužil. Místo na svobodě skončil zavřený v hořícím kontejneru na odpad. Redakce CNN Prima NEWS přináší děsivý příběh v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.
Pro oběť to byla jen těžko představitelná muka. Probral se z bezvědomí a kolem sebe viděl jen žluté stěny plastového kontejneru a štiplavý dým. Snažil se vší silou otevřít víko, ale to bylo zablokované. Slyšel praskání ohně a spodní část kontejneru, na které stál, se začala pomalu proměňovat do horké umělohmotné kaše. V malém prostoru se nemohl rozmáchnout pažemi a začínal tušit svůj konec. V poslední momenty svého života, když kyslíku už příliš nezbývalo, zadoufal, že se z hořícího kontejneru přece jenom dostane. Stěny začínaly měknout. V tu chvíli ale vrah překazil jeho šance na záchranu. Zvenku se ozval rachot plechových popelnic, kterými pachatel ohradil hořící kontejner tak, aby se oběť uvnitř nemohla zachránit.
Zvlášť závažné zločiny
Seriál CNN Prima NEWS, ve kterém reportér Václav Janata čtenářům představuje největší kriminální kauzy posledních desetiletí v Česku.
Násilník s diagnózou
Marian Rafael od svého mládí příliš často doma nebyl. Pobyt za mřížemi českých věznic postupně prostřídával s hospitalizacemi v psychiatrických nemocnicích. Vážnost svých přečinů proti zákonu přitom postupně zvyšoval. Z krádeží se stávaly loupeže. Trest si dokonce odpykal i za znásilnění teprve třináctileté dívky nebo další násilné činy. Pro společnost byl podle posudků psychologů i psychiatrů stále nebezpečnější.
Pozdější vyjádření soudních znalců hovořilo o jeho touze po vlastním prospěchu. Rafael se během své životní cesty naučil využívat mentální retardace. Často předstíral mnohem vážnější problémy, než kterými skutečně trpěl. Násilnické chování vygradovalo u jednapadesátiletého Rafaela 8. února roku 2008. V kosmonoské léčebně se totiž seznámil s o dva roky starším Vilémem T. Ten už plánoval, co bude dělat mimo zdi léčebny. V únoru toho roku ho totiž čekalo propuštění na svobodu.
Chlubením si podepsal ortel smrti
Vilém T. se těšil, že si na svobodě užije peníze, které se mu během pobytu v psychiatrickém zařízení povedlo našetřit. Mělo jít o pětadvacet tisíc korun. Bohužel pro něj o tom ale často a rád mluvil. Marian Rafael začal svému kamarádovi z léčebny závidět. Očekávanou svobodu i naspořené peníze. Když spolu, v rámci povolených vycházek, vyrazili naposledy mimo zdi léčebny, Vilém už se vracet zpátky nemusel. Oba muži seděli nějakou dobu v nedaleké restauraci a Vilém znovu začal plánovat, co ho čeká v nadcházejících dnech. Paradoxně měl zůstat v léčebně, nově ale už jako její zaměstnanec a ne pacient. V kapse už mu dokonce cinkaly klíče od dílny. Další den měl nastoupit jako údržbář. Později ho Marian přemluvil, aby ho ještě došel před bránu léčebny vyprovodit. To ale byly poslední okamžiky jeho života. Přímo u zdi Rafael svou oběť donutil k tomu, aby se nahnula do jednoho z plastových kontejnerů. Jakým způsobem svou oběť přelstil, se detektivům nepodařilo zjistit. Jisté ale je, že svou oběť Rafael omráčil tupým předmětem a v bezvědomí rychle okradl, zavřel poklop kontejneru, aby nešel otevřít, a rozdělal pod ním za pomoci odpadků oheň.
Když se Vilém probudil, už jen marně bojoval o život. Zdravotní sestry, které požár z okna léčebny zahlédly, popisovaly detektivům muže, který radostí tancoval kolem hořící popelnice, a později ji ohradil plechovými popelnicemi. To Rafael zřejmě udělal proto, aby měl jistotu, že se muž nedostane ven. Ten se sice probral z bezvědomí, poté, co ale utrpěl vážné popáleniny, se udusil. Podle patologů musel prožívat silné bolesti. To ale Rafaelovi nevadilo. V kapse měl peníze, drobné cennosti a dokonce i klíče od dílny léčebny, kde měl začít Vilém pracovat. V ruce svíral zakrvácenou bundu své oběti.
Když ho policisté po několika desítkách minut zadrželi, měl hned několik výmluv. Některé věci prý našel, peníze vydělal a bundu prý dostal od neznámého bezdomovce. Krev své oběti, kterou měl potřísněné i vlastní ruce, podle Rafaela patřila jemu samotnému. Kvůli snížené inteligenci zřejmě netušil, že to si mohou policejní technici snadno ověřit. Svou vinu nikdy nepřiznal a soudce rychle rozhodl o doživotním trestu. A to i přes Rafaelovu duševní chorobu. Jedním z hlavních důvodů přísného trestu byla ochrana veřejnosti před jeho dalšími činy.
PODÍVEJTE SE TAKÉ na další ze série Zvlášť závažné zločiny: Děsivý případ vraždy dívky v Jihlavě
Vystudoval sociální a masovou komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha. Pro televizi Prima pracuje dvanáctým rokem. Už během studií v roce 2008 získal v redakci zpravodajství TV Prima pozici asistenta editora. Ve stejné době pracoval také v rádiu Hey jako sportovní moderátor. Později se stal reportérem domácí redakce TV Prima, jeho srdci byl ale o něco bližší adrenalin v podobě práce reportéra Krimi zpráv. Aktuálně je jednou z tváří zpravodajské platformy CNN Prima NEWS, kde uvádí právě novou verzi pořadu Krimi zprávy.
