Sněmovnu čeká perné léto. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zjednodušení hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin má přinést zákon o správě voleb, který v úterý schválila Sněmovna. Rozhodla o tom na základě dohody frakcí už v prvním kole projednávání. Vedle toho poslanci v prvním čtení podpořili také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz.
Zákon o správě voleb, který nyní dostane k projednání Senát, vychází z dlouho chystané vládní předlohy. Na rozdíl od ní zachovává hlasování ve dvou dnech. Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích.
Předseda poslanců STAN Josef Cogan dal zachování dvou hlasovacích dnů do souvislosti s tím, že je potřeba nejprve odstranit problémy se zdlouhavým sčítáním hlasů při komunálních volbách hlavně ve velkých městech. Zachování dvoudenních voleb v pátek a v sobotu zdůvodňovali kritici jednodenního hlasování pouze v pátek také tím, že by se tím omezilo nežádoucím způsobem právo občanů vyjádřit svůj názor.
ČTĚTE TAKÉ: Mnozí voliči Fialovy vlády jsou naštvaní. Experti nastínili, ke komu by se lidé mohli přesunout
Snadnější získání voličských průkazů a elektronizace podávání kandidátek má podle předlohy umožnit centrálně vedený informační systém voleb. Obsahovat má jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře by podle tvůrců měla odstranit chybovost při předkládání kandidátek. O voličský průkaz, s nímž je možné hlasovat v kterékoli volební místnosti, by lidé mohli podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) požádat na kterémkoli obecním úřadě, nemuseli by kvůli tomu cestovat do domovské obce.
KOMENTÁŘ: Dva roky pětikoalice jako věčnost a sliby jako pára nad hrncem aneb Co bude dál
Do vládních paláců vletěl v roce 2021 tým vedený Petrem Fialou na křídlech slibů. Slibů lepší ekonomické situace, nižších daní, spořivého státu, méně byrokracie, milejší politické kultury, dobře šlapající organizovanosti, slušnosti a vládnutí bez afér a skandálů. V říjnu 2023 víme, že sliby a plány pětikoalice voličům přetrvaly jako pára na hrncem.
Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů zákona z řad všech poslaneckých frakcí stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Informační systém správy voleb by byl systémem kritické infrastruktury. Dvě třetiny pořizovací sumy by mohly být uhrazeny podle ministerstva vnitra z jednoho z fondů EU.
Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, které by obce mohly snížit ze současných zhruba 14 800 přibližně o 1 000, což by podle navrhovatelů mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun. V případě dvoukolových senátních a prezidentských voleb by kandidáti v prvním kole měli být uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Toto opatření by podle předkladatelů měla snížit náklady na volební lístky o dvě desítky milionů korun.
Návrh navazuje na vládní ústavní novelu, která má mimo jiné nově vymezit senátní volební obvody s možností změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Také ústavní novela, kterou má Sněmovna schvalovat tento pátek, počítá se zafixováním termínu komunálních, krajských a senátních voleb v prvním celém říjnovém týdnu, aby se jejich termín neposouval směrem k létu. Se změnou senátních obvodů souvisí i to, že sídlo jednoho z olomouckých obvodů bude přesunuto do nedaleké Litovle.
Zavedení korespondenční formy hlasování alespoň pro Čechy žijící v zahraničí předlohy nepřináší. Tuto změnu důrazně odmítá opozice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak postupovat v senátních volbách 2024
Rušit ministerstva nebudeme. Ani jako symbol šetření, vzkazuje vláda Schillerové i Kalouskovi
Když chce vláda šetřit, měla by začít u sebe a zrušit tři ministerská místa, která si vytvořila. CNN Prima NEWS to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) si stát opasky už dávno utahuje a škrtání vládních postů není na pořadu dne.
Sněmovna proti praní peněz
Své klienty možná bude prověřovat kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti více subjektů než nyní. Zároveň také vzroste horní hranice jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Předpokládá to vládní novela, kterou v úterý v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ji posoudí poslanci z rozpočtového výboru ve zkrácené lhůtě tak, aby přísnější pravidla mohla platit od ledna.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.
Novela okruh subjektů rozšiřuje. Nově by klienty museli podle ní prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně uvádí obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.
Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100 tisíc korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.
Návrh přináší také možnost neprověřit klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda plánuje přilákat na pracovní trh více cizinců
