Slibovali úspory, Úřad vlády však bobtná
Když chce vláda šetřit, měla by začít u sebe a zrušit tři ministerská místa, která si vytvořila. CNN Prima NEWS to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) si stát opasky už dávno utahuje a škrtání vládních postů není na pořadu dne.
Opozice poukazuje na to, že zrušení tří ministerských postů neušetří miliardy, ale byl by to jakýsi symbol v době, kdy vznikl konsolidační balíček. Když Fialova vláda vznikala, vytvořila tři nová ministerská místa. Ministrem pro evropské záležitosti je Martin Dvořák (STAN), post ministryně pro vědu, výzkum a inovace zastává Helena Langšádlová (TOP 09) a ministrem pro legislativu je Michal Šalomoun (Piráti). Počet členů vlády tak vzrostl z 15 na 18.
Mohlo by vás zajímat: Pokud Spolu nepůjde do eurovoleb společně, dá zadarmo munici Babišovi
„Mají nová ministerstva, plno politických náměstků a poradců. To jsou stamiliony. A oni řeknou: ‚No a co?‘ No a co? To je symbol. Jak to působí na lidi, které posíláme pro dávky,“ rozohnila se exministryně Schillerová.
„K čemu jsou ta ministerstva? K čemu potřebujeme paní Langšádlovou? Dříve to dělal Babiš s Havlíčkem. Ona je nekompetentní. Možná je to hodná dáma, ale je absolutně nekompetentní. Proč potřebujeme ministra pro Evropu? Už je po předsednictví. Ať si to vezme premiér pod sebe. Mají aparáty, mají řidiče, mají sekretářky. Proč?“ dodala Schillerová pro CNN Prima NEWS.
Kalousek: Je to k ničemu a nechci to platit
Není jediná, kdo si myslí, že rušení tří postů by bylo symbolické. V létě k tomu dokonce vyzval exministr financí a někdejší šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek. „Vládo ČR, začni konečně šetřit! Začni u sebe! Zruš tři zcela zbytečná vládní místa; Martin Dvořák, Helena Langšádlová a ten pán od Pirátů. Společně s jejich zbytečným aparátem je to spousta peněz. Jako daňový poplatník to fakt platit nechci, je to k ničemu,“ napsal Kalousek na sociální síť X (dříve Twitter).
Ministr financí Stanjura přiznal, že vláda měla při svém vzniku více promyslet, jestli jsou nové ministerské posty opravdu potřeba. Na druhou stranu ale podle něj nejde o žádné vysoké částky, provoz vyjde na miliony. „Na začátku volebního období jsme udělali nějakou koaliční dohodu. Možná jsme to měli tehdy zvažovat. Ale nejsme první ani poslední vláda, která má ministry bez portfeje. Ctím koaliční dohodu, která byla uzavřena,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Stanjura.
Například ministr pro Evropu je podle šéfa státní kasy potřeba. Stanjura uvedl, že materiálů přicházejících z EU je velké množství a vláda potřebuje člověka, který bude evropskou politiku koordinovat. „Ono se něco v té Evropě stane a po čtyřech letech to přijde na implementaci a my se divíme. Musíme u toho být hned na začátku. Jestli je to státní tajemník nebo ministr, to není tak důležité,“ míní Stanjura.
Stanjura: My aspoň nechodíme za komunisty
Schillerové vpálil, že menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) byla opřená o podporu komunistů. „Pořád je lepší mít tři ministry bez portfeje, než si chodit na ÚV KSČ pro podporu rozpočtu,“ pousmál se Stanjura. Dodal, že stát si opasky utahuje i bez rušení ministerstev. „Třetí rok za sebou snižujeme provozní výdaje, snižujeme objem platů, budeme snižovat dotace. Hledáme úspory převážně na straně státu. Šetříme i na počtu státních zaměstnanců,“ podotkl.
Téma se objevilo i minulý týden ve Sněmovně při debatě o nedůvěře vládě. Expremiér Andrej Babiš (ANO) ve svém projevu o šetření označil Dvořáka za „zbytečného ministra“. Tři ministerské posty naopak hájil ministr Šalomoun. Podle něj je třeba rozlišovat ministry, kteří jsou pověřeni řízením resortu, a těmi, kteří „fyzické“ ministerstvo nemají.
„Asi rozumím opozici, proč to zaměňuje, ministry a ministerstva, protože to potom asi evokuje takové ty negativní konotace, že tři nová ministerstva, to znamená tři personální oddělení, nová sekce státního tajemníka, interní audit, bezpečnostní krizový odbor, IT, spisová služba, aparát na vyřizování stošestky, vyřešení stravování, autoprovozu, veřejných zakázek a podobně. Nicméně nic z toho se v zásadě neděje,“ vysvětloval Šalomoun.
Ministerstva jako taková to nyní nejsou. To je rétorika opozice, která by je chtěla zrušit.
I v kompetenčním zákoně je podle něj uvedeno, že pokud budou existovat ministři, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva, tak jejich aparát a jejich provoz zajišťuje Úřad vlády. „Takže tohle máme i v naší vládě ohledně těch tří ministrů,“ doplnil Šalomoun.
Bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek, který v Sobotkově vládě zastával post vicepremiéra pro vědu a výzkum si dokonce myslí, že by mělo vzniknout samostatné ministerstvo pro vědu.
„Ministerstva jako taková to nyní nejsou. To je rétorika opozice, která by je chtěla zrušit. Ve skutečnosti se jedná o několik kanceláří na Úřadu vlády. Funkce ministra pro vědu a výzkum smysl má. A myslím, že by mělo vzniknout ministerstvo. Vím, že to je nepopulární a že se do toho kope a všichni si představují, že obrovsky naroste aparát. Ale drtivá většina kompetencí by jen přecházela z jiných ministerstev. Mohla by se velmi zefektivnit celá agenda a daly by se daleko lépe cílit finanční toky,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bělobrádek.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stát začne šetřit, tvrdí Stanjura. Pasujete se do role finančního kanóna, řekla Schillerová
