Užíval si vzrušení z krizové situace. Policie před 15 lety zatkla heparinového vraha

Zelenka se narodil v únoru 1976 středoškolsky vzdělaným rodičům a měl o dva roky mladší sestru.

„V dětském kolektivu byl nekonfliktní a ve škole měl dobrý prospěch. V rodině měl hlavní slovo jeho otec, jenž byl direktivní, přísný a zásadový. Matka byla spíše submisivní a citlivá. Od obou rodičů se však dětem dostávalo pochopení a podpory. Když mu bylo devět let, byla jeho matka hospitalizována na psychiatrii z důvodu depresí po konfliktech v práci,“ popsal situaci v rodině Andrej Drbohlav ve své knize Psychologie sériových vrahů.

Často lhal o svém titulu

Ačkoliv Zelenka vystudoval zemědělskou školu, chtěl pracovat ve zdravotnictví, a proto absolvoval pomaturitní studium v oboru zdravotnický záchranář. „Po absolvování studia vystřídal více zaměstnání ve zdravotnictví, ale pro nespolehlivost a absence byl opakovaně propouštěn. Prohloubily se neshody s otcem, který synovi vyčítal nezodpovědnost,“ vysvětlil Drbohlav.

Vrah, alkoholik, syfilitik, slaboch, ale žádný primitiv. Před 125 lety se narodil Gottwald

Rozhovor

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

I přesto, že za sebou měl několik dlouhodobějších vztahů se ženami, v 26 letech prožil první homosexuální zkušenost. „Jeho život se ustálil, našel si partnera a v zaměstnání byl pečlivý, velmi ochotný a v kolektivu oblíbený. Z potřeby zviditelnění a vlastní zajímavosti, ale i z důvodu vyhnout se nepříjemnostem často užíval lži, jako například že vystudoval vysokou školu a má magisterský titul nebo že oba jeho rodiče již zemřeli,“ uvedl Drbohlav.

Po určité době začal Zelenka podle svých slov pociťovat profesní vyhoření a jeho partner byl kvůli práci často pryč. Hlavně ale dospěl k rozhodnutí, že o své sexuální orientaci řekne rodičům. „Období krize a konfliktů řešil Zelenka alkoholem, po němž buď byl v depresi sklíčený a plačtivý, nebo propadal agresivním výbuchům chování, kdy začal po hádce s partnerem ničit vybavení bytu. Přibližně v tomto období začal postupně farmakologicky experimentovat na pacientech,“ pokračoval Drbohlav.

Jak si vybíral své oběti?

Zelenka nejprve zkoušel a pozoroval reakce po aplikaci léku na spaní a mírnění napětí dormicum v kombinaci s inzulínem. „S efektem těchto léků však nebyl Zelenka spokojen, a proto přistoupil k aplikaci heparinu, antikoagulantu, tedy prostředku, který snižuje krevní srážlivost. Výběr obětí nebyl nijak specifický a jak později sám vypověděl, aplikoval heparin prakticky tomu, na koho to zrovna padlo, ke komu měl lepší přístup, aby nebyl odhalen. Pacienti pro něj byli jen dalším „kusem“, mnohými z desítek a stovek těch, kteří oddělením prošli,“ dodal Drbohlav.

Bili ho a škrtili. Husáka uvěznili jeho vlastní soudruzi, vyslýchali ho stovky dní

Historie

Zarytý komunista, ale také politický vězeň, který zemřel přesně před 30 lety. To byl poslední komunistický prezident Gustáv Husák. Ve vězení si odseděl celkem devět let. Jak na tato krušná léta vzpomínal? A proč i poté stále věřil v marxismus?

Na jaře a v létě roku 2006 zemřelo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnice v Havlíčkově Brodě několik pacientů v důsledku zvýšeného krvácení. Šlo o osoby, které již krvácivé projevy měly, takže jejich smrt zpočátku nevyvolala podezření. Když však série úmrtí pokračovala, došel primář oddělení Pavel Longin k závěru, že příčinou poruch srážlivosti krve mohlo být podání heparinu. Tuto hypotézu později potvrdil i laboratorní rozbor krve jedné z obětí.

Spadla klec

Z porovnání časů podezřelých úmrtí s rozpisem služeb personálu vyšel jako pravděpodobný pachatel právě Zelenka. V září ho havlíčkobrodská nemocnice propustila. Trestní oznámení na něj ale podala teprve v polovině října 2006, za což později čelila silné kritice. Podobně na tom byla i policie, která Zelenku zatkla až 1. prosince.

Během přípravného řízení se Zelenka ke spáchání všech činů doznal. Později svou výpověď změnil s tím, že heparin podal pěti lidem a u ostatních si podrobnosti nevybavoval. K původnímu přiznání jej prý policisté donutili násilím. Zelenka byl shledán vinným ze sedmi vražd a deseti vražedných pokusů, za což dostal doživotí.

Soudy se zabývaly také motivem Zelenkových činů. První posudky jako pohnutku uváděly snahu Zelenky zmást lékaře a dokázat si, že je lepší než oni. Vrchní soud v Praze nicméně konstatoval, že motivem pachatelova jednání bylo vzrušení pramenící z vyvolané krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu.