Joch: Kdyby atentát na Trumpa vyšel, Američané by byli na pokraji občanské války

Tématem číslo jedna je dnes atentát na exprezidenta Trumpa. Americká historie však už několik podobných incidentů zažila. Jak se může v USA proměnit předvolební kampaň?
Zpočátku reakce byla, že se musí všichni uklidnit, a to jak ze strany Trumpa, tak ze strany prezidenta Bidena. Ale nemyslím si, že to dlouho vydrží. Jakmile ve čtvrtek skončí republikánský sjezd, kampaň se opět rozproudí naplno a obě strany budou na sebe útočit.

ČTĚTE TAKÉ: Trumpovu kandidaturu podpořili jeho rivalové z primárek. „Nemůžeme ho zklamat,“ řekl DeSantis

Posouvá se americká politika kvůli atentátu do neprobádaných vod? Bude to teď celé agresivnější?
Asi ani moc ne, nečekám to. Vize toho naštěstí neúspěšného atentátu bude jednak působit trochu jako brzda, a jednak republikáni už začínají mít dojem, že volby mají vyhrané. A na druhé straně demokraté, kteří vidí svého prezidenta Bidena v jeho stáří a zmatenosti při odpovědích, ale i neochotu odstoupit z kampaně a uvolnit místo někomu mladšímu, se začínají smiřovat s volební porážkou. Kdyby byl jejich zápas naprosto vyrovnaný a stáli by proti sobě rovnocenní protivníci, tak bych čekal mnohem větší intenzitu a zuřivost z obou stran. Teď to ale vypadá, že Biden osobně nedokáže být efektivní kandidát a republikáni mají dojem, že neúspěšný atentát na Trumpa u části lidí vyvolal soucit, u jiných zase obdiv za to, jak politik statečně reagoval. To, že se nenechal hned odvést do auta, zvedl pěst do vzduchu, získal ikonické fotky s americkou vlajkou a několikrát zvolal „Bojujte!“, vede k tomu, že republikáni jsou teď na koni a demokraté naopak zmatení z Bidena.

Co si podle vás říkají?
Pokládají si otázku: „Máme se ještě snažit ho přesvědčit či donutit, aby rezignoval?“. Demokraté by si případně na svém sjezdu během 19. až 22. srpna vybrali někoho jiného. Budou to takové miniprimárky. Řeší, zda si vybrat jiného kandidáta, nebo se smířit s tím, že s Bidenem už nic nehne a bude nadále kandidátem. V tom případě ale nejspíš prohrajou.

Dá se tedy už podle vás říci, že Trump po atentátu už teď vyhrál volby?
Až takhle bych to neformuloval. Myslím, že mnohem více mu pomohla debata na CNN, kde působil velmi věcně. Demokraté sice říkají, že lhal jako když tiskne, ale podstatné je, že Biden vůbec nevypadal na to, že má na to být ještě prezidentem. Dokonce se ozvaly hlasy, aby okamžitě rezignoval a předal pravomoci viceprezidentce Kamale Harrisové, protože svoji roli nezvládá. To byl zlomový bod voleb, ale atentát Trumpovi určitě neuškodí. Do jaké míry mu ještě pomůže, to ukážou další preference měřené na přelomu července a srpna.

Po střelbě se objevila řada různých teorií včetně konspirací. Například padly názory, že střelba byla zinscenovaná. Myslíte, že tyto teorie mohou mít ve volbách ještě nějaký efekt?
Myslím, že ne, protože pro ně neexistuje relevantní důkaz. Radikálové v trumpistickém táboře tvrdí, že je to dílo Bidena a čin spáchal zmanipulovaný člověk, a že ochranka nereagovala včas, jak měla. Naopak radikálové z řad demokratů tvrdí, že Trump si zařídil, aby ho těsně minul a tím pádem z něj byl hrdina. Podle mě jsou nesmyslné obě teorie. Mimochodem, většina Američanů jim nevěří. Kdyby Trumpa skutečně ten atentátník zabil, tak ty konspirační teorie, hlavně na pravici, by byly mnohem silnější. Uvedu příklad. Kdyby John Hinkley v roce 1981 úspěšně provedl atentát na prezidenta (Ronalda) Reagana, tak by okamžitě byly konspirační teorie o tom, kdo to byl a kým byl zmanipulován. Dnes přitom pravdu známe – byl to blázen, který chtěl udělat dojem na herečku Jodie Fosterovou, tak si vystřelil na prezidenta. A pak se zapomíná na prezidenta (Geralda) Forda, na kterého se dvakrát pokusily provést atentát příslušnice sekty Charlese Mansona (sekta, která zavraždila těhotnou herečku Sharon Tateovou a její přátele v jejím hollywoodském domě; pozn. red.). Ty se o to pokusily velmi amatérsky a nevyšlo jim to, ale kdyby náhodou Forda zabili, tak opět by kolovaly konspirační teorie jaké tajné služby to udělaly apod. Konspirační teorie kvetou tehdy, když se vražda povede. Příkladem budiž úspěšný atentát na dalšího prezidenta Johna F. Kennedyho. Pokud se ale atentát nepovede, tak se akceptuje, že to bylo dílo blázna a amatéra.

Napadá mě scénář, že by se střelci atentát na Trumpa podařil. Co by se teoreticky dělo uvnitř Republikánské strany? Jak by vybrali nového kandidáta?
Nynější republikánský sjezd by musel někoho vybrat a je otázka koho. Trumpisté by byli zuřiví a myslím, že by došlo k násilí v mnoha amerických městech, protože by takříkajíc chtěli vzít spravedlnost do vlastních rukou. Byla by to velmi nebezpečná situace. USA jsou už teď polarizovány tak, že zabití kandidáta, který má našlápnuto vyhrát, by na jeho tábor působilo strašlivě. Republikáni by si sice někoho vybrali a vůbec teď nedokážu odhadnout koho, ale hlavně by země byla po volbách na pokraji občanské války.

Když je řeč o polarizaci, tak na jedné straně jsou tu ty zmíněné konspirační teorie, ale pak tu jsou vyjádření některých amerických i evropských politiků, kteří tvrdí, že za útok mohou progresivisté, liberálové či média. Nemluvím pouze o nejradikálnějších trumpistech jako třeba Marjorie Taylor Greenová (republikánská členka Kongresu věrná Trumpovi a často kritizovaná za šíření dezinformací; pozn. red.), ale také třeba slovenský premiér Robert Fico, šéf české SPD Tomio Okamura či nový europoslanec Filip Turek. Slovenský europoslanec a Ficův místopředseda ve Směru Ľuboš Blaha dokonce napsal, že atentát „je důkazem, že progresivismus je terorismus“. Nejsou takové výroky velmi nebezpečné do budoucna coby precedens, že se ještě více zhorší politická kultura a to nejen v USA, ale i u nás?
Samozřejmě, že jsou nebezpečné. Když to řekne zmíněný europoslanec Blaha, který je někde na pomezí maoisticko-trockistickými obdivovateli (ruského prezidenta) Vladimira Putina, čili ideologicky totální magor, tak nad tím ještě lze mávnout rukou. Když to ale řekne slovenský premiér, už je to velmi nebezpečné a dlouhodobě to může otrávit společnost. Navíc bych připomněl, že co víme o střelci, tak to nebyl žádný progresivistický aktivista. Pravděpodobně to byl velmi nešťastný člověk, který politicky váhal. Ani přesně nevíme, jaké měl politické názory. Sice byl registrován jako republikán, což ještě nic neznamená, ale zároveň v minulosti daroval peníze demokratům. I když šlo jen o 15 dolarů, což je dnes méně než na oběd v restauraci. Spíš to vypadá na nešťastníka, který chtěl udělat něco velkého a rozhodl se takto. Neexistuje důkaz, že by byl nějak politicky vyhraněný jedním nebo druhým směrem.

PODÍVEJTE SE: Donald Trump je po střelbě blíže k tomu stát se znovu prezidentem, míní expert

Trump si během sjezdu vybral i svého kandidáta na viceprezidenta – JD Vance. Jak byste ho popsal?
Je to člověk s neuvěřitelně atraktivním příběhem rozbité rodiny s matkou alkoholičkou závislou na drogách, bez otce, ale se silnou babičkou, která jej zachránila z chudé bělošské rodiny. Pak se dal k námořní pěchotě a sloužil v Iráku. Posléze vystudoval místní státní školu, což není vysoká škola a vlastně to není nic moc, ale později byl přijat na právnickou fakultu Univerzity Yale. Vystudoval ji a začal pracovat ve firmách Petra Thiela v kalifornském Silicon Valley. V tamních investičních firmách velmi zbohatl a stal se milionářem. Mimochodem, na univerzitě poznal svoji manželku Ushu, Američanku indického původu, která je sama o sobě velice prominentní a dobrá právnička, která pracovala i pro předsedu Nejvyššího soudu Johna Robertse. Vance o svém příběhu napsal bestseller Americké elegie, kde se zamýšlí nad příčinami totální bídy chudých bělochů.

K čemu došel?
Hlavní příčinu vidí v jejich špatném osobním životě, neschopnosti si udržet stabilní rodiny a nedůrazu na vzdělání vlastních dětí. Vance viděl, že děti z bohatých rodin žijí úplně jiným životem. Je zajímavým faktem, že bohatí Američané hlásí liberální morálku, ale sami žijí velice konzervativní životy – mají nízkou rozvodovost, málo propadají alkoholu a jiným návykovým látkám, a na rozdíl od chudých Američanů nutí své děti k akademickým výkonům. Tím se tvoří něco jako elita, jejíž členové se zároveň i berou mezi sebou. Sociální mobilita tak velice padá. Kniha byla bestsellerem i proto, že dávala odpověď na to, proč chudí bílí Američané ze Středozápadu dvakrát volili za prezidenta černošského demokrata Barracka Obamu, aby pak v roce 2016 přešli na stranu Donalda Trumpa. Ti lidé by běžné republikány nevolili, ale Trump – nacionalistický populista – je oslovil.

Sám Vance ale v minulosti na Trumpa útočil a říkal o něm například, že je to „americký Hitler“, nebo že je pro USA jako heroin...
Vance skutečně v roce 2016 považoval Trumpa za šarlatána, podvodníka či opium chudých. Stejně jako mnozí další republikáni. Ale postupně začal měnit názor a posouval se k trumpovské pozici. Přesvědčil ho ke své podpoře do Senátu, ve volbách uspěl a dnes je trumpističtější než sám Trump. Nejen, že je proti legální migraci, jako dnes všichni republikáni, ale je to také protekcionista a hlavně izolacionista. Je proti pomoci Ukrajině a domnívá se, že je to evropská záležitost. Zároveň je to ale silný stoupenec Izraele a odpůrce íránského režimu, stejně tak říká, že Amerika by se měla více věnovat východu Asie, což znamená zadržovat Čínu. Čili je to spíš evropský izolacionista, nikoliv na Asii či Blízký východ.

Zároveň je velmi mladý. Ve skoro 40 letech se stále může vyvíjet a coby politik je ještě nezkušený. Mnozí říkají, že Trump tímto vsadil na jistotu v podobě úplně loajálního člověka, ale neudělal nic pro to, aby sjednotil Republikánskou stranu a oslovil voliče, kteří z něj nebyli příliš nadšení.

Koneckonců, Nikki Haleyová získala zhruba 20 procent republikánských hlasů...
Ano. Zní tak kritika, že kdyby si Trump vybral nějakého netrumpovského guvernéra s exekutivní zkušeností, udělal by pro rozšíření voličské základny více. Na druhou stranu jiní zase argumentují, že Vance je tah jak získat klíčové státy. Odhaduje se, že znovu půjde o Michigan, Wisconsin a Pensylvánii, kde je mnoho chudých bělochů. A právě na ty může Vance zapůsobit svým životním příběhem.

Udělal ale Trump opravdu dobře? Kdyby si třeba vybral Marca Rubia, Byrona Donaldse či Tima Scotta, tak by mohl lépe usilovat o hlasy hispánců, respektive afroameričanů.
Padl argument, že Vance nepřinese nové voliče, což by tito lidé mohli, alespoň muže. Kdyby si pak Trump vybral třeba Haleyovou, tak by mohl více získat i u žen a navíc by Republikánská strana byla znovu totálně sjednocená. Tato varianta se také zvažovala. List The New York Times měl analýzu o tom, že Trump se skutečně rozhodoval do poslední chvíle. Někteří lobovali za Rubia, mediální magnát Rupert Murdoch prý za guvernéra Douga Burguma. O Vanceovi ho měl přesvědčit jeho syn Donald junior. Argumentoval, že Rubio je v zahraniční politice neokonzervativec, což je u Trumpů ošklivé slovo. Prý mu měl říci: „Tati, když si ho (Rubia) vybereš, tak tě tajná služba zastřelí, aby dostala svého prezidenta“. Tak loboval za Vance, kterého vnímá jako věrného trumpistu a navíc jsou to osobní kamarádi.

Pokud jsou tvrzení v článku skutečně taková, tak mi to zní, že Vance byl sázka na jistotu i co se týče Trumpovy osobní bezpečnosti...
Ano, ale je tady také fakt, že je vnímán jako nástupce Trumpa. Když bude zvolen, tak v době nástupu do úřadu bude ještě starší, než byl před čtyřmi lety Biden. A jak dnes vidíme, za ty roky v Bílém domě Biden velmi zestárl. Nikdo nemůže vyloučit, že se to samé nestane i Trumpovi. Tak mohl uvažovat i jeho syn, že Vance by jako nástupce byl věrný.

Když bude (Trump) zvolen, tak v době nástupu do úřadu bude ještě starší, než byl před čtyřmi lety Biden. A jak dnes vidíme, za ty roky v Bílém domě Biden velmi zestárl. Nikdo nemůže vyloučit, že se to samé nestane i Trumpovi.

Když se podíváme na opačnou stranu barikády k demokratům, tam Joe Biden stále čelí výzvám k odstoupení, ale odmítá je vyslyšet. Co se právě teď podle vás odehrává v Demokratické straně? Začínají panikařit?
Podle zpráv amerických médií jde spíše o smíření s osudem. Těsně po atentátu ta volání po odstoupení Bidena u demokratů utichla, protože to už by bylo vnímáno jako příliš destabilizující – jeden kandidát na prezidenta je málem zastřelen a druhý je teď přinucen odstoupit. O čem by to vypovídalo? Demokraté teď mlčí, ale Biden má za sebou rozhovor pro NBC News, ve kterém také zrovna neexceloval. Myslím, že po konci republikánského sjezdu u demokratů začne poslední pokus přesvědčit Bidena, aby to vzdal. Deadline je jejich srpnový sjezd, ten musí definitivně někoho vygenerovat. Po něm už nedává smysl, aby Biden odstupoval.

Vy jste na tuto otázku v posledních týdnech odpovídal mnohokrát, ale ve světle posledních událostí je na místě se zeptat znovu. Koho by případně demokraté mohli do boje o Bílý dům vyslat místo Bidena?
Zmiňovaná jména jsou guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ale ten je na USA jako celek příliš levicový. Mnohem větší šance by měla guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová. Být ženou je teď u demokratů výhoda, navíc je to nekonfliktní centristka. Nabízel by se také relativně úspěšný pensylvánský guvernér Josh Shapiro. Rovněž centrista a kompetentní exekutivec. V průzkumech ale samozřejmě kraluje bývalá první dáma Michelle Obamová. U Američanů má dvě obří výhody – je to žena a navíc černoška. Kdyby souhlasila, tak je jednoznačně nejsilnější kandidátkou proti Trumpovi. Zatím to ale odmítá. Jestli je to jen hra, nebo to myslí vážně, to těžko říct.

PODÍVEJTE SE: Biden je podle svých slov „zatraceně bystrý“

A co tolikrát vzpomínaná viceprezidentka Kamala Harrisová?
Logicky by měla být nástupnicí Joea Bidena. Problém je, že není oblíbená a v průzkumech často s Trumpem prohrává ještě více než Biden. Výhodou je, že všechny sponzorské peníze současný prezident získal pro kandidátku Biden-Harrisová, takže by zde nebyl žádný právní problém využít je na kampaň. U jiného kandidáta by demokratičtí dárci museli znovu souhlasit, že jejich peníze míří k nové tváři, případně by je kampaň musela vyplatit zpět.

Není ale pro demokraty možná strategičtější si tyto všechny kandidáty nechat připravené až na příští volby? Nebyla by škoda je teď poslat last minute proti rozjetému Trumpovi?
Toto je neprozkoumané území. Někteří říkají, že sundání kandidáta na poslední chvíli bude působit dojmem slabosti a pomůže to ještě více Trumpovi. Jiní zase tvrdí, že demokraté s Bidenem nemají šanci, tak proč to nezkusit. Nikdo ale neví, co by se stalo. V amerických dějinách se ještě nestalo, aby kandidát takto pozdě odstoupil z kampaně. Prezidenti Harry Truman nebo Lyndon Johnson kvůli nepopulárním válkám v Koreji, respektive ve Vietnamu, sice ve volebním roce odstoupili, ale ještě zkraje, a stejně zvítězili jejich oponenti. Navíc třeba Gavin Newsom řekl, že teď nemá zájem kandidovat na prezidenta. Všeobecně se ví, že jednoho dne jím chce být, ale vyhodnotil si, že by pro jeho budoucí šance bylo lepší, aby teď vyhrál Trump a bude se chovat trumpovsky, čili jako totální chaotik. Pak by mohl být v roce 2028 favoritem demokrat, tudíž proč ne Newsom. Stále je relativně mladý, takže počkat čtyři roky mu nedělá problém.

Někteří říkají, že sundání kandidáta na poslední chvíli bude působit dojmem slabosti a pomůže to ještě více Trumpovi. Jiní zase tvrdí, že demokraté s Bidenem nemají šanci, tak proč to nezkusit. Nikdo ale neví, co by se stalo.

Ať už americké prezidentské volby dopadnou jakkoliv, je tu nějaká pevná jistota s ohledem na nás Evropany?
Zahraniční politiky Bidena a Trumpa jsou velmi odlišné. Bidenova by byla stejná jako doposud. Sice by fungovala pomoc Ukrajině, ale podle mého je ve stylu „too little, too late“ – je toho málo a přichází pozdě. Bidenova Amerika dává Ukrajině zbraně, ale váhala s jejich užitím na ruské území. Stíhačky F-16 jim přijdou až letos na podzim, takže po více než dvou a půl letech od začátku invaze. Biden jednoduše pomáhá, ale bojí se eskalace.

A co Trumpova politika?
Ta bude tvrdit, že Evropa je bohatá, tudíž se má vyzbrojit a řešit si problém Ruska sama. Trump může říkat, že Rusko je oslabené, když nedokáže ani dobýt podstatně menší Ukrajinu, tudíž pro Američany není priorita. Tou by naopak znovu byla Čína. Ale ať už bude zvolen ten či onen, pro nás Evropany jednoznačně vyplývá, že americká ochota nám pomáhat bude klesat. Řeknou, že jsme podobně bohatí, tak máme stejně jako USA vydávat hromadně na obranu 3,5 procenta HDP. Ta slavná 2 procenta jsou takové vtipné minimum. S 3,5 procenta by Evropa byla mocností, která se Ruska nikdy nebude muset bát. Mezitím by Američané pořešili Čínu a neočekávali by, že by evropské jednotky případně musely vyrazit bránit Tchaj-wan, kdyby jej Číňané napadli.