Umělá inteligence. Jeden z nejskloňovanějších pojmů současnosti. Na její dovednosti, které se mnohdy zdají nekonečné, spoléhá stále větší počet lidí, ať už jim pomáhá při práci nebo je baví ve volném čase. Její schopnost přinášet odpovědi na rozličné dotazy a plnit zadané úkoly se navíc neustále zdokonaluje. Může si vůbec AI dovolit říct, že si s něčím neví rady, případně, že odpověď nezná? Podle Víta Fadrhonce, dalšího hosta vysílání ITN ONAIR, ano, ale je nutné ji tak zvlášť naprogramovat. Odborník na AI je navíc přesvědčený, že lidstvo stojí na počátku další průmyslové revoluce.
Vít Fadrhonc patří k českým odborníkům na AI. K jeho nejvýraznějším zkušenostem patří vytvoření interního chatbota pro jednu z pojišťoven. „Po nástupu generativní umělé inteligence jsme zahájili takovou transformaci, kdy jsme jednak chtěli všem co nejvíce přiblížit, jak doba s umělou inteligencí vypadá, jak jednoduše se s ní pracuje, ale zároveň jsme se ji snažili i využít v procesech. Takže jsme jako první vytvořili interního chatbota, u kterého jsme omezili halucinování a dali ho každému k ruce. Zrychlili jsme helpdesk a potom jsme ho začali více používat v různých analýzách a v dalších využitích,“ vysvětluje Vít Fadrhonc, který se v dalších slovech více zaměřuje na zmíněné halucinování.
„Umělá inteligence je obrovská změť veškerých různých znalostí spojená dohromady a samozřejmě má tendenci informace předložit tak, abychom tu informaci dostali. Já vždycky říkám, že to funguje jako maturant u maturitní zkoušky. Student, který tam přijde složit maturitní zkoušku, dostane otázku, ale nemůže říct nevím... Snaží se vždycky dát odpověď, nemá nastavený limit, kdy by měla říct ne. Pak by se mohla zacyklit a pravděpodobně by nebyla na takové úrovni, jako ji známe dnes. Takže se snaží najít odpověď, z jejího úhlu tu nesprávnější. Ona nemá emoce, nerozumí tomu, co říká, ale zároveň vás testuje, jestli je odpověď dostačující nebo ne.“
Verzi chatbota vyvinutou pro jednu z největší soukromou pojišťovnu v Česku prý museli speciálně upravit. „Hodně jsme ji osekali. Využili jsme velké jazykové modely. Jsou schopné logicky poskládat odpověď. Ale my jsme řekli, že nechceme využívat natrénování, ale místo toho jsme vytvořili znalostní databázi, dataset, kterému jsme dali naše vnitřní dokumenty a v nich tu informaci najde. Takže si nemá odpověď vymýšlet, ale prostě má úplně jednoduše říct, omlouvám se, ale já nevím,“ uvádí AI specialista v pořadu ITN ONAIR s tím, že nejvýkonnějším modelem mezi chatboty zatím stále zůstává Chat GPT.
ČTĚTE TAKÉ: Začíná nová éra IT, je to sexy obor, říká spoluzakladatel ITnetwork, David Jančík
AI je stále na začátku, ale přínosem už je velkým
Umělá inteligence dnes umí lidem pomoci s ledasčím. Ovšem pořád není 100 % dokonalá, jak poukazuje Vít Fadrhonc. „Určitě nejsme ve stavu, kdy by byla AGI, což je obecná umělá inteligence, tzv. super inteligence, která je schopná myslet za člověka. Jsme dál než prvotní machine learning a základní algoritmy a analýzy. Nicméně za mě je to pořád počátek generativní AI, kdy opravdu umí pomoct jako asistent. Ale ve spoustě věcí má problém s internetem, s prohledáváním... Jsme v prvním stupni umělé inteligence, je jednoduchým asistentem na rychlou výpomoc, ale nic sofistikovanějšího v tuhle tu chvíli neumí.“
Na otázku moderátora Tomáše Hauptvogela, za jak dlouho by se svět mohl dostat na úroveň sci-fi typu Ikarie XB 1 nebo Vesmírné odysey, pak odborník na AI odpovídá, že při zapojení fantazie by se jí dalo dosáhnout asi za padesát let. Ale taky mnohem dříve. „V Americe mají Silicon Valley a může to nastat i za dva roky, nicméně si myslím, že od toho jsme velmi daleko. Protože velcí tvůrci nemají kromě Evropské unie žádnou vládní regulaci, vytvořili mezi sebou vlastní žebříček kvality a sami označují, že jsou někde na úrovni jedna, možná se blíží k úrovni dvě. Z 55 je opravdu super inteligence, ale bude to ještě trvat. Za mě jsme opravdu v začátku, ale už i ten má pro člověka obrovský přínos.“
AI jako asistent, ředitel, moderátor... a úspora času
Jako názornou ukázku lze uvést například programování a vytváření kódů, při kterém umí výrazně ušetřit čas. „Některé věci je pro programátora rychlejší si napsat sám. Pak ale zase můžete využít umělou inteligenci tak, že můžete vzít kód, dát ho umělé inteligenci a říct, otestuj mi výstup, který z toho vznikne, nebo upozorni mě na chyby, které by v tom kódu mohly být. A i na to může umělá inteligence fungovat,“ vysvětluje Vít Fadrhonc a pokračuje:
„Ve chvíli, kdy to člověk chce začít využívat trošku sofistikovaněji, zjistí, že si potřebuje nejdříve každou konverzaci přesně modelovat. Postupem času dojde k tomu, že chce, aby už za něj něco vykonal a nechce opakovat od začátku, co má dělat. Od toho jsou například tzv. GPT neboli agenti, které si můžete přirozeně bez programovací znalosti namodelovat. Můžete mu vložit svoji databázi, tedy znalost, a říct, aby vycházel ze znalosti a dělal jenom tyhle kroky a takhle si můžete vytvořit ať třeba testera programování nebo si můžete vytvořit marketingového ředitele, moderátora ve studiu a následně potom už konverzujete s tím daným agentem, který hraje tu roli, kterou jste si vytvořili.“
Dokáže AI časem nahradit programátory, kteří tak přijdou o práci, nebo jim může naopak pomoci posunout se ve svých dovednostech ještě dále? Sledujte další díl ITN ONAIR z dílny ITNetwork a dozvíte se nejen to! Podle jejich mínění k tomu nedojde a AI aktivně zařazují do výuky. Pokud se ji chcete také naučit, není nic jednoduššího...
