Automobil Lada 1200 Combi v barvách Veřejné bezpečnosti v muzeu socialistických vozů v Kozovazech. Zdroj: Wikimedia Commons
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala stížnost pro porušení zákona v kauze ženy, která v roce 1983 označila příslušníky Sboru národní bezpečnosti (SNB) za „novodobé gestapo“. Komunistická justice z ní pak udělala případ pro psychiatry. Uložila jí ochranné léčení v ambulantní formě. O stížnosti bude rozhodovat Nejvyšší soud.
V ženině bytě se v červenci 1983 kolem poledne odehrávala domovní prohlídka zaměřená na literaturu Svědků Jehovových. Když příslušníci sáhli do zásuvky s dětskými knihami, ženina dcera se rozplakala, což matku silně rozrušilo. Za impulzivní výrok o novodobém gestapu se hned začala omlouvat, přesto skončila před Okresním soudem v Příbrami s obžalobou za útok na státní orgán.
Znalci v odborném posudku nezjistili žádnou duševní chorobu v pravém slova smyslu. Ženu ale označili za neurotičku se sklonem k psychosomatickým poruchám, která by bez náležité léčby mohla být nebezpečná. Příbramský soud tak ženě uložil ambulantní psychiatrické léčení, které trvalo do roku 1986.
První svobodné volby 1990: Bomba na Staromáku i estébáci na kandidátkách
„Když půjdeš volit, zabiji ti psa.“ To byl obsah anonymního telefonátu, který 8. června 1990 přijala obyvatelka jihočeských Borovan. Ten den začaly první svobodné parlamentní volby po pádu komunismu, kterým předcházel šokující teroristický útok. Výbuch nastražené trhaviny na Staroměstském náměstí v Praze zranil týden před volbami osmnáct lidí. A pachatel zůstává neznámý i po třiceti letech.
Podle stížnosti Benešové nebyl ženin výrok trestným činem. Prohlídka zaměřená na náboženskou literaturu představovala zásah do svobody vyznání a náboženství, kterou formálně zaručovala jak tehdejší ústava, tak mezinárodní úmluvy. Z dnešního hlediska byla prohlídka jednoznačně protiústavní, míní Benešová. Stížnost poukazuje také na ženino silné rozrušení z dceřina pláče.
„Pokud za těchto okolností obviněná pronesla ojedinělý výrok ‚novodobé gestapo‘, za který se vzápětí omluvila, nelze v jejím jednání shledat trestný čin přinejmenším pro absenci společenské nebezpečnosti,“ stojí ve stížnosti zveřejněné na webu ministerstva spravedlnosti, podle které také soud dostatečně nezdůvodnil nutnost ochranného léčení.
Benešová ve stížnosti žádá, aby Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona, zrušil rozsudek Okresního soudu v Příbrami z roku 1983 a sám znovu rozhodl.
