Německý kancléř Olaf Scholz (vlevo) jednal v Kanadě s tamním premiérem Justinem Trudeauem mimo jiné o dodávkách LNG do Evropy. Zdroj: Profimedia.cz
Německý kancléř Olaf Scholz jednal v pondělí v Montrealu se svým kanadským protějškem Justinem Trudeauem o alternativních zdrojích energie pro Německo. Žádné jasné odpovědi se ale nedočkal. Trudeau sice připustil, že dodávky LNG do Německa jsou teoreticky proveditelné. Jedním dechem ale dodal, že v Kanadě neexistuje infrastruktura, jak zkapalněný zemní plyn dostat ze západních částí země, kde se těží, na východ, odkud by mohl být exportován do Evropy.
„Uděláme, co je v našich silách, abychom v krátké době zvýšili naše kapacity a tím přispěli ke globální dodávce energie. Také prozkoumáme, zdali má smysl a zdali existuje obchodní opodstatnění exportovat LNG přímo do Evropy,“ řekl Trudeau bez dalších detailů po pondělním setkání s německým kancléřem.
„Jedna z výzev kolem LNG je výše potřebných investic k vybudování infrastruktury. Kvůli přepravě plynu z velkých vzdáleností od plynových polí se o tom ekonomicky nikdy neuvažovalo,“ vysvětloval Trudeau.
Kanada sice disponuje značnými zdroji, ale všechny se nachází v západní části země a v současnosti neexistuje infrastruktura, která by plyn dopravila k východnímu pobřeží.
Zemní plyn by podle Trudeaua musel být přepravován potrubím do dosud nevybudovaného terminálu na zkapalněný plyn na východním pobřeží. Vybudování takové infrastruktury by si vedle financí vyžádalo i mnoho času. Vzhledem k tomu, že Evropa hledá řešení, jak snížit závislost na plynu obecně a hledá čistší energie, není budování takové infrastruktury podle kanadského premiéra reálné. I sám Trudeau se dlouhodobě staví k fosilním palivům zády a usiluje v Kanadě o přechod na čistou energii do roku 2050.
Zelený vodík pro Německo? Málo, pozdě, draze
Návštěva Scholze v Kanadě vrcholí v úterý, kdy by měl spolu s Trudeauem podepsat dohodu o přepravě vodíku do Německa. Dohoda má být podepsána ve městě Stephenville na kanadském ostrově Newfoundland. Právě tam má vyrůst elektrárna s nulovými emisemi, která by měla za pomoci větrné energie vyrábět štěpením molekul vody vodík. Projekt je ale zatím hudbou budoucnosti, protože ještě ani nedostal potřebné povolení od kanadských environmentálních úřadů.
Podle expertů bude navíc produkce zeleného vodíku mimořádně nákladnou záležitostí. „Bude to asi třikrát až čtyřikrát nákladnější v porovnání s alternativou získanou ze zemního plynu,“ uvedl pro kanadskou stanici CBC profesor Amit Kumar z Albertské univerzity.
S tím souhlasí i spoluzakladatel Koalice pro vědu o vodíku, chemik Paul Martin. „Bude to trvat roky a roky a pak budete mít také problém s infrastrukturou,“ řekl. „Upřímně řečeno dívám-li se na kanadský tendr zeleného vodíku určeného pro export, je to celé falešné,“ dodal.
Největším přínosem kancléřovy cesty do Kanady tak zřejmě bude úterní dohoda firem Volkswagen a Mercedes-Benz o zajištění přístupu ke strategickým surovinám na výrobu baterií do elektrovozů. Německé společnosti by podle webu Bloomberg News měly získat od Kanady pro své severoamerické továrny materiály jako je nikl, kobalt a lithium. Díky novým pravidlům, která minulý týden podepsal americký prezident Joe Biden by se měly navíc vyhnout potížím s daňovými regulacemi.
