Německý kancléř Olaf Scholz jednal v pondělí v Montrealu se svým kanadským protějškem Justinem Trudeauem o alternativních zdrojích energie pro Německo. Žádné jasné odpovědi se ale nedočkal. Trudeau sice připustil, že dodávky LNG do Německa jsou teoreticky proveditelné. Jedním dechem ale dodal, že v Kanadě neexistuje infrastruktura, jak zkapalněný zemní plyn dostat ze západních částí země, kde se těží, na východ, odkud by mohl být exportován do Evropy.
„Uděláme, co je v našich silách, abychom v krátké době zvýšili naše kapacity a tím přispěli ke globální dodávce energie. Také prozkoumáme, zdali má smysl a zdali existuje obchodní opodstatnění exportovat LNG přímo do Evropy,“ řekl Trudeau bez dalších detailů po pondělním setkání s německým kancléřem.
„Jedna z výzev kolem LNG je výše potřebných investic k vybudování infrastruktury. Kvůli přepravě plynu z velkých vzdáleností od plynových polí se o tom ekonomicky nikdy neuvažovalo,“ vysvětloval Trudeau.
Rodina Zapletalů předělala dům na plyn, teď si zoufá. Ekonom nastínil, co jim může pomoci
Být v současné době závislý na plynu příliš klidu nepřidá. Rodina Věry Zapletalové z Přerovska investovala do plynového topení, nové střechy a zateplení půl milionu korun. Věřili, že ušetří, teď ale mají strach, že investice byla zbytečná.
Kanada sice disponuje značnými zdroji, ale všechny se nachází v západní části země a v současnosti neexistuje infrastruktura, která by plyn dopravila k východnímu pobřeží.
Zemní plyn by podle Trudeaua musel být přepravován potrubím do dosud nevybudovaného terminálu na zkapalněný plyn na východním pobřeží. Vybudování takové infrastruktury by si vedle financí vyžádalo i mnoho času. Vzhledem k tomu, že Evropa hledá řešení, jak snížit závislost na plynu obecně a hledá čistší energie, není budování takové infrastruktury podle kanadského premiéra reálné. I sám Trudeau se dlouhodobě staví k fosilním palivům zády a usiluje v Kanadě o přechod na čistou energii do roku 2050.
Zelený vodík pro Německo? Málo, pozdě, draze
Návštěva Scholze v Kanadě vrcholí v úterý, kdy by měl spolu s Trudeauem podepsat dohodu o přepravě vodíku do Německa. Dohoda má být podepsána ve městě Stephenville na kanadském ostrově Newfoundland. Právě tam má vyrůst elektrárna s nulovými emisemi, která by měla za pomoci větrné energie vyrábět štěpením molekul vody vodík. Projekt je ale zatím hudbou budoucnosti, protože ještě ani nedostal potřebné povolení od kanadských environmentálních úřadů.
V obyváku 18 °C, ve školách jen o stupeň víc. Ministerstvo připravilo plán pro topnou krizi
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. Opatření je součástí unijního cíle snížit spotřebu plynu v členských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 °C, ve školních učebnách by se topilo jen na 19 °C.
Podle expertů bude navíc produkce zeleného vodíku mimořádně nákladnou záležitostí. „Bude to asi třikrát až čtyřikrát nákladnější v porovnání s alternativou získanou ze zemního plynu,“ uvedl pro kanadskou stanici CBC profesor Amit Kumar z Albertské univerzity.
S tím souhlasí i spoluzakladatel Koalice pro vědu o vodíku, chemik Paul Martin. „Bude to trvat roky a roky a pak budete mít také problém s infrastrukturou,“ řekl. „Upřímně řečeno dívám-li se na kanadský tendr zeleného vodíku určeného pro export, je to celé falešné,“ dodal.
Největším přínosem kancléřovy cesty do Kanady tak zřejmě bude úterní dohoda firem Volkswagen a Mercedes-Benz o zajištění přístupu ke strategickým surovinám na výrobu baterií do elektrovozů. Německé společnosti by podle webu Bloomberg News měly získat od Kanady pro své severoamerické továrny materiály jako je nikl, kobalt a lithium. Díky novým pravidlům, která minulý týden podepsal americký prezident Joe Biden by se měly navíc vyhnout potížím s daňovými regulacemi.