Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností do ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach od toho dne přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční tiskové agentury. Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, minulý týden ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků v roli mírových sil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Brutální záběry z bojů. Ukrajinský granát vybuchl přímo u hlavy ruského okupanta
Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.
Etničtí Arméni prchají z Náhorního Karabachu, září 2023 Zdroj: AP
Etničtí Arméni prchají z Náhorního Karabachu, září 2023 Zdroj: AP
Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.
Prezidentský dekret podle AP zároveň vyzývá obyvatele Karabachu, aby se „seznámili s podmínkami reintegrace, kterou nabízí“ Ázerbájdžán, a mohli se rozhodnout, zda zůstanou. Z regionu v posledních dnech odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Podle Jerevanu přišlo ke čtvrtku do Arménie ze separatistické oblasti přes 70 tisíc obyvatel, což je více než polovina odhadované populace.
Komu věřit ve válce? Informace v zájmu propagandy zkreslují jak Rusové, tak Ukrajinci
Zatímco na východě Ukrajiny probíhá souboj tanků a děl, Kyjev vede s Moskvou ještě docela jinou válku – válku propagand. Obě strany zkreslují informace ve svůj prospěch, aby si naklonily mínění veřejnosti, a přitom se dopouštějí lží.
Pro Ázerbájdžán a jeho prezidenta Ilhama Alijeva je to triumfální obnovení svrchovanosti nad regionem, pro Armény porážka a národní tragédie, poznamenala v souvislosti s oznámením o rozpuštění karabašské republiky agentura Reuters.
Alijev podle svého úřadu mezitím navštívil město Džebrail, které se nachází na jihu Náhorního Karabachu, v 90. letech bylo ve válce zdevastováno a během bojů v roce 2020 ho dostal pod svou kontrolu Ázerbájdžán. Nyní se ho podle Reuters snaží obnovit. Kdy Alijev cestu podnikl, kancelář neupřesnila, nicméně je to zřejmě jeho první výprava do Náhorního Karabachu od ázerbájdžánské ofenzivy z minulého týdne.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek podle agentury TASS novinářům řekl, že Moskva pozorně sleduje vývoj situace v Náhorním Karabachu a informaci o oznámeném konci karabašské republiky „bere na vědomí“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vláda schválila nákup moderních víceúčelových letounů F-35. Co tyto bojové stroje umí? Podívejte se na videorozbor níže.
