Velké výkyvy počasí kardiakům nesvědčí. V letním období by tak měli být velmi opatrní a nic nepodcenit. Zdroj: Profimedia.cz
Pro kardiaky mohou být teplotní extrémy velmi nebezpečné. Zejména pak přechody zvenku, kde jsou vysoké teploty, do klimatizovaných místností. Tyto teplotní výkyvy mohou být nebezpečné i pro zdravé lidi, natož pro ty, kteří mají nemocné srdce. CNN Prima NEWS oslovila předsedu českých kardiologů, profesora Aleše Linharta, který upřesnil, jak by se měli kardiaci během horkých dnů chovat, aby se vyvarovali zdravotních komplikací.
Kolik u nás žije přibližně kardiaků?
Záleží na tom, jak to definujeme, kardiaci nejsou jednotná skupina, jsou mezi nimi lidé po infarktu, se srdečním selháním, poruchami rytmu, kardiomyopatiemi či chlopenními vadami. V řadě případů nemáme přesný přehled, kolik takových nemocných je, ale lze odhadnout, že nějakou chronickou nemocí srdce trpí asi 15 až 20 procent populace. Na nemoci srdce ale umírá v Česku nakonec téměř každý druhý.
Profesor Aleš Linhart působí v současné době jako přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V České kardiologické společnosti opakovaně působil v roli vědeckého sekretáře a předsedy pracovních skupin echokardiografie a preventivní kardiologie, v roce 2018 byl zvolen jejím předsedou pro období 2019 až 2023. Česká kardiologická společnost patří k jedněm z největších odborných společností v České republice a kromě kardiologů sdružuje řadu dalších specialistů, techniků, zdravotních sester a dalších odborníků věnujících se problematice srdečních a cévních onemocnění.
Jsou mezi kardiaky spíše starší lidé, nebo toto onemocnění postihuje i mladší generace?
Srdeční choroby sice nejsou výlučnou doménou starších, ale s věkem těchto chorob výrazně přibývá.
Může naopak infarkt z letních veder potkat i člověka, který se se srdcem neléčí? Jaké jsou obecně ohrožené skupiny lidí, které onemocnění srdce postihuje?
Infarkt z letních veder je věc v Česku celkem málo častá. U nás je největší riziko spíše v zimním období. Infarktem jsou ohroženi obecně jedinci s rizikovými faktory, mezi které patří hlavně kouření, vysoký tlak, obezita, vysoký cholesterol, cukrovka a výskyt těchto onemocnění u blízkých příbuzných.
Hodně se hovořilo také o tom, že lidé s onemocněním srdce patřili mezi ohrožené skupiny onemocnění COVID-19, je to tak?
Covid stál řadu kardiaků život. Mít nějaké onemocnění srdce a dostat vážnější průběh covidu znamená až trojnásobné riziko, že to člověk nepřežije. Samozřejmě se vše podepsalo i na těch, kteří covid nedostali. Do nemocnic se dostalo méně nemocných s infarkty, což ale znamená, že tito lidé jej možná prodělali. Bez léčby přitom jde o nebezpečné onemocnění. Odkládaly se rovněž některé výkony – zdravotnictví pečovalo jen o pacienty s covidem. To u řady nemocných zkomplikovalo jejich léčbu. Počty zemřelých v Česku byly vyšší než počty prokázaných úmrtí nemocných s infekcí COVID-19, což může být dáno právě těmito okolnostmi.
Jaká je první pomoc v případě, že kardiak zkolabuje z vedra? Co je třeba udělat?
Pokud nemocný zkolabuje, je nutné hned přivolat odbornou pomoc, tedy záchrannou službu. Je nutné zjistit, zda dýchá, a pokud ne, zahájit laickou resuscitaci, nejlépe pod vedením operátorky tísňové linky. Pokud je nemocný při vědomí, pak je namístě podložit mu končetiny, dát mu napít a uložit ho do chladnějšího prostředí.
Infekční kliniky mají v létě napilno. Jak se vyhnout obávaným střevním virózám?
Přestože jsme v létě obecně „zdravější“, s teplým počasím totiž ubývá viróz, chřipek i nachlazení, měli bychom být opatrní. V letních měsících se totiž daří zejména střevním infekcím. Jak předcházet infekční salmonelóze a dalším infekcím, které nás mohou pěkně potrápit? CNN Prima NEWS oslovila Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Jaké jsou první příznaky infarktu obecně?
Infarkt se projevuje většinou bolestí za hrudní kostí, která se může – ale nemusí – šířit do čelisti, krku, paží, zad, nadbřišku. Nemocný navíc může pociťovat úzkost, nedostatečnost dechu, bušení srdce či nevolnost, není výjimkou ani ztráta vědomí.
Pokud mají kardiaci zdravotní problémy z důvodu vysokých teplot, mají nárok i na pracovní neschopnost?
Pokud se stav kardiaka zhorší z jakýchkoli objektivních příčin – a to je na posouzení ošetřujícím lékařem – pak je pracovní neschopnost namístě. Rozhodně ale na ni není ani u kardiaka nárok jen proto, že meteorologové hlásí vysoké teploty.
Zaznamenali jste letos v létě více zdravotních problémů u kardiaků v souvislosti s počasím?
Nikoli, letní měsíce jsou v Česku relativně milosrdné, a to i v letech, kdy jsou opravdu velká vedra, pořád jsou mírnější než v tropických a subtropických oblastech.
To znamená, že v Česku hrozí infarkty spíše v zimním období?
Ano, infarktů je v oblasti mírného pásma více v zimě a v předjaří, a to zejména při prudkých poklesech teplot a se změnami vlhkosti vzduchu.
Jaká pravidla by měli kardiaci nejen v létě dodržovat?
- Omezit fyzickou zátěž v případě vysokých teplot – lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, držet se spíše ve stínu, dostatečně pít a konzumovat lehká jídla. Důležitý je také prodyšný oděv.
- Pozor na klimatizaci, kterou je třeba využívat s rozvahou. Prudké změny teplot zatěžují cévní a srdeční systém. Přechody z horkého prostředí do vychlazeného tak mohou být pro „srdcaře“ nebezpečné.
- Být opatrní i na dovolené – zejména pokud se chystáte do tropických oblastí. Je důležité zajistit si dobré cestovní pojištění, vybírat takové destinace, kde nejsou extrémní vedra a předem si zjistit, jak je to v dané oblasti s lékařskou péčí. Pokud se člověk nedomluví anglicky, je lepší mít s sebou slovník a připravit si základní informace o své nemoci v anglickém jazyce.
- Dobře vybavená lékárnička – toto pravidlo platí pro kardiaky po celý rok. Je důležité pravidelně užívat předepsané léky, které je nutné s sebou přibalit i na dovolenou v dostatečném množství.
