Karel Habsburský použil při oslavě 60. narozenin nesprávnou jmenovku Karl von Habsburg. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Karel Habsburský, vnuk posledního rakouského císaře a českého krále, slaví v pondělí 60. narozeniny. Při slavnostním digitálním matiné pronesl řeč k budoucnosti Evropy. V ní varoval před rostoucím vlivem Číny, Ruska, Turecka a nově též Saúdské Arábie v oblasti jihovýchodní části kontinentu. „Pokud jako Evropané nevezmeme svůj osud do vlastních rukou, udělají to za nás jiní,“ pravil Karel Habsburský.
Ve svém téměř čtyřicetiminutovém projevu ocenil své předchůdce, kteří již před sto lety přicházeli s myšlenkami jednotné Evropy. Za historický a zcela zásadní označil rozklad komunistické říše pod sovětskou diktaturou.
Nyní jde podle Karla Habsburského o začlenění šesti zemí jihovýchodní Evropy, které ještě nejsou členy EU. „Evropská komise po právu ve své nejnovější zprávě k rozšíření tvrdí, že přijetí Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie, Černé Hory a Srbska do EU je geostrategickou investicí k míru, jistotě a hospodářskému růstu v celé Evropě,“ poznamenal Karel Habsburský a vysvětlil: „V politice neexistuje vakuum. Pokud by se Evropa stáhla z tohoto regionu, získaly by jiné mocnosti více prostoru, aby v oblasti jihovýchodní Evropy více prosazovaly své zájmy. Vedle aktérů jako Rusko a Turecko, které jsou s regionem spojené už dlouho i hospodářsky, se k nim nyní řadí především Čína, ale také například Saúdská Arábie. Ta chce mít skutečně velký vliv. Tyto jejich zájmy se nekryjí s bezpečnostními zájmy Evropy.“
Právě bezpečnost je podle Karla Habsburského dominantním tématem pro celý kontinent. „Své bezpečnostní zájmy musí Evropa sama přesně formulovat a obhajovat. A když jmenuji Rusko a Čínu, pak je také jasné, že jde v první řadě o geopolitické zájmy. Na to musejí myslet také všechny členské země, které chtějí zastupovat své národní nebo nacionalistické zájmy, případně blokovat rozšíření EU,“ doplnil Karel Habsburský.
Tvrdí, že Evropa nekončí hranicemi zemí EU, ale pokračuje dále na východ. „Musíme se dívat také tam, kde se nacházejí země, jako je Ukrajina. Její obyvatelé dali před roky při akcích na Majdanu (revoluční hnutí pojmenované podle kyjevského náměstí, které svrhlo tehdejšího prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukoviče, pozn. red.) jasně najevo, že svou budoucnost vidí v Evropě, a ne pod ruskou dominancí. Ano, v těchto zemích existují problémy, například s vysokou mírou korupce, ale kdo bere evropské sjednocování vážně, musí pro každou evropskou zemi vytvořit takové podmínky a umožnit jí vstoupit do EU,“ popsal Karel Habsburský a obrátil pozornost na Bělorusko, zmítající se od srpnových prezidentských voleb po „vítězství“ Alexandra Lukašenka v nepokojích a pod policejním terorem: „Je nutné nabídnout perspektivu. Přestože perspektiva demokracie nehraje v Bělorusku roli, patří k naší povinnosti podporovat tamní demokratický proces, jak jen to jde. Je vždy důležité mluvit o budoucnosti Evropy, i kontroverzně, pokud je to třeba. I takovými způsoby, které nejsou v evropských institucích běžné.“
Karel Habsburský by slavil své jubileum v jednom z vídeňských divadel se zástupem prominentních hostů z celé Evropy. Vždyť na dálku a přes internetový přenos mu popřál například nejen nizozemský předseda vlády, ale i princ pruský. Jenže kvůli pandemii koronaviru, která i sousední zemi uvrhla do tzv. lockdownu, se „oslava“ konala virtuálně. „Přes současné období kolem viru se musíme zabývat i další budoucností, protože svět kolem nás se nezastaví. Pokud jako Evropané nevezmeme svůj osud do vlastních rukou, udělají to za nás jiní. Budoucnost Evropy musíme tvořit sami,“ uzavřel Karel Habsburský, v Rakousku oficiálně „pouze“ Karl Habsburg. Vídeňský soud mu totiž zakázal používat šlechtickou předložku „von“. Přesto ji Karel Habsburský v pondělí při své oslavě veřejně „prezentoval“.
