Karel Habsbursko-Lotrinský Zdroj: Profimedia.cz
Kdyby se historie vyvinula jinak, mohl být nejen císařem Rakousko-Uherska, ale i českým králem. Dnes dědic císařů z dynastie Habsburků Karel působí především v zemi našich jižních sousedů, ale v jiné formě než jeho předci. Prošel rakouskou politikou, je mediálním magnátem a předsedal i organizaci na ochranu kulturních památek. V pondělí 11. ledna Karel Habsbursko-Lotrinský oslaví životní jubileum – 60. narozeniny.
Přestože proti řadě svých předchůdců již nemá panovnickou moc, Karel Habsbursko-Lotrinský se ve světě neztratil.
Podobně jako jeho panující předci se i on pohybuje ve světě mezinárodní politiky, ale coby běžný občan. V roce 1996 se totiž za rakouské lidovce, tedy dnešní nejsilnější stranu našich jižních sousedů, stal europoslancem, kterým zůstal po tři roky. Až do loňska pak předsedal organizaci Blue Shield, která se zabývá ochranou kulturních památek ve světě. Stál také v čele Organizace nezastoupených států a národů.
Kromě toho podniká ve světě médií, je spoluvlastníkem mediální skupiny v Nizozemsku a také spoluzakladatelem investiční společnosti BG Privatinvest. Ta v roce 2010 získala dva nejčtenější deníky v Bulharsku – Dneven Trud a 24 Časa. Tyto noviny však skupina Karla Habsburského časem prodala.
V Rakousku podle tzv. habsburského zákona nemůže užívat žádný ze svých platných šlechtických či panovnických titulů. Přesto je často oslovován jako arcivévoda, přičemž bývalý papež Benedikt XVI. jej při audienci přímo takto označil.
Za zmínku také stojí, že v případě, že by se stal českým králem, by byl znám jako Karel IV. V české historii je sice takto znám jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších panovníků z rodu Lucemburků. Pro něj se však toto označení vžilo kvůli tomu, že byl čtvrtým císařem tohoto jména ve Svaté říši římské. Coby český král byl „pouze“ Karel I.
Dcera modelka, syn automobilový závodník
Významnou stopu ve světě již stihli zanechat i potomci aktuální hlavy habsburského rodu. Jeho nejstarší dcera Eleanora je úspěšnou modelkou.
Pravděpodobně ještě známějším je korunní princ Ferdinand Zvonimír, který je úspěšným automobilovým závodníkem. Ten se navíc předloni v prosinci podíval i do Čech.
Excited to announce that I’ve partnered with Fitbit to monitor my fitness and improve my performance. They have provided...
Posted by Ferdinand Habsburg on Wednesday, June 24, 2020
Poslední císař byl dědeček
Dědečkem nynější hlavy rodu Habsburků Karla byl poslední rakousko-uherský císař Karel I., který byl rovněž uherským a českým králem, byť v Čechách nestihl být korunován. Na trůn nastoupil po smrti jednoho z nejznámějších císařů z rodu Habsburků Františka Josefa I. v roce 1916 uprostřed první světové války. Po jejím konci a rozpadu Rakouska-Uherska odešel i s rodinou do exilu, ale stále se snažil získat zpět svou korunu, především pak v Uhersku, tedy nynějším Maďarsku. Neuspěl a utekl na portugalskou Madeiru, kde v roce 1922 zemřel ve věku pouhých 34 let na zápal plic.
Hlavou rodu se následně na dlouhá léta stal jeho syn Otto. Ten žil mimo jiné v USA a Francii, ale usadil se v německém Bavorsku a byl europoslancem za tamní Křesťansko-sociální unii Bavorska (CSU). Kromě rakouského a německého pasu měl také chorvatský a maďarský.
V Evropě monarchie i nadále v několika zemích funguje. Asi nejznámějším příkladem je Velká Británie, kde již 68 let vládne královna Alžběta II. Krále či královnu v čele země má stále Norsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko či Belgie. V 70. letech došlo k návratu monarchie také ve Španělsku. Když v roce 1975 zemřel diktátor Francisco Franco, na trůn se znovu vrátila královská rodina s Juanem Carlosem I.
