Stačí platební karta nebo mobilní telefon, peněženku netřeba. S takovou filozofií žijí obyvatelé Amsterdamu, kterým bezkontaktní placení přirostlo k srdci. Výjimkou podle nich přestala být i známá Čtvrť červených luceren. „Některé slečny už taky berou platby kartou. Dříve s nimi bankovní společnosti nechtěly příliš spolupracovat, ale doba se mění. Hotovost jsem neměl v kapsách už několik let,“ přiznal se reportérovi CNN Prima NEWS grafik Luuks Bakker, který žije v nizozemském hlavním městě už více než deset let.
Fronta horkem vysílených turistů do zmrzlinářství Ijscuypje v centru Amsterdamu se táhla až za roh rušné ulice. Čím více se člověk blížil k pokladně, tím hlasitěji ho vítalo pípání na platebním terminálu. Hned vedle něj stála malá cedulka s nápisem: „Hotovost nebereme, pouze karty.“ Kdo chtěl spásný kopeček zmrzliny, musel vytáhnout buď debetku, nebo alespoň mobilní telefon či chytré hodinky – cokoliv, čím se dalo platit bezhotovostně. Jinak by odešel zpět do červencové výhně s prázdnou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bez hotovosti tu fungují i žebráci. V Číně se vše platí mobilem a QR, líčí Češka ze Šanghaje
„Tak tomu vůbec nerozumím. U vás se zbavují platebních terminálů? Proč jako? Hotovost jsem neměl v kapse už několik let. Prakticky mi stačí jen mobil s Apple Pay a platební karta, nic dalšího netřeba. Občanku mám schovanou v obalu telefonu a nějaké slevové kartičky jsem si nahrál do aplikace, takže nemám ani peněženku. Řekl bych, že takhle to máme nastavené skoro všichni, co tu žijeme,“ řekl reportérovi CNN Prima NEWS mladý 3D grafik Luuks Bakker, který pracuje v místních herním studiu.
Jeho slova potvrzovaly cedule a nápisy i v dalších obchodech. Stačilo popojít kousek od Ijscuypje, abych se přesvědčil o tom, že s hotovostí nepochodím ani v kebabárně či drobném květinářství s tulipány. Obyvatelé Amsterdamu jednoduše přijali bezkontaktní platby za své. Bakker nadále kroutil hlavou a snažil se najít odpověď na fakt, že v Česku některé podniky daly zelenou pouze mincím a bankovkám.
„Pokud řeší jen poplatky, proč jen nezvýší cenovku, aby se to srovnalo? Vždyť výběr hotovosti je ta nejotravnější věc, kterou člověk může v zahraničí dělat. To radši zaplatím kartou o něco více, než aby mi poplatek sežral bankomat,“ argumentoval nizozemský grafik a dobrovolný průvodce městem.
Bezkontaktně v červených oknech
Netrvalo dlouho a postupně jsme došli k nejznámější atrakci celého Amsterdamu – proslulé Čtvrti červených luceren. I za bílého dne tu byly davy lidí, kochající se pohledem na spoře oděné slečny. Jedna z nich se začala hlasitě hádat s kolemjdoucími turisty, kteří se ji snažili natáčet na mobil.
„To se nesmí, ale vždy se najdou lidé, kteří si chtějí ulovit nějaké video prostitutek. A ty jde mimochodem taky zaplatit kartou, byť většina pro změnu preferuje hotovost,“ podotkl Bakker, zatímco jsme přihlíželi ostré (a poněkud jednostranné) výměně slov v úzkých uličkách cihlovitého Amsterdamu.
Uznal, že v případě prostitutek nejde o úplnou samozřejmost. Na platební terminál potřebovaly povolení od bankovních společností, ty ale dlouhou dobu nechtěly mít se slečnami z vykřičené čtvrti cokoliv společného. Nepříliš vřelému vztahu nepomohly ani podvodné případy, kdy si prostitutky naúčtovaly za své služby více, než na čem se domluvily se zákazníky. Alkoholem nebo marihuanou omámení klienti si vyšší útraty mnohdy všimli až doma.
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
Proslulá amsterdamská Čtvrť červených luceren Zdroj: Getty Images
„Ale doba se mění. Co vím, tak už jsou banky zase mírnější, takže nejedna holka už má malý terminál propojený s mobilem a bere i bezhotovostní platby. Peníze na ruku ale mají radši, protože si tak mohou ulít nějakou tu bankovku bokem. Nedělám si iluze, že by všechno poctivě danily,“ konstatoval Bakker.
Výběr hotovosti má ovšem nejednu nevýhodu. Některé bankomaty si totiž strhávají poplatky navíc nad rámec konverze měny. Každá taková transakce může turisty stát v přepočtu i několik stovek korun.
„Když už nějakou hotovost, tak je lepší je vybírat poblíž bankovních domů nebo velkých supermarketů než v náhodných večerkách. Dával bych si pozor třeba na Euronet, ten si bere poplatek vždy. Ale jak říkám, kromě prostitutek tu není moc velký důvod vybírat hotovost,“ dodal na závěr poté, co jsme prošli čtvrtí De Wallen do méně divoké části „bezhotovostního ráje“.
Jaké formy placení preferují ve Velké Británii či Japonsku? Na to odpoví reportáž níže: