Slovo „válka“ v případě rusko-ukrajinského konfliktu je mezi zástupci první strany tabu – nepoužívají ho političtí představitelé, média ani celebrity, protože nad nimi visí hrozba až 15 let za mřížemi. Ani takovýto potenciální trest neodradil bývalého kapitána fotbalové reprezentace Igora Denisova od toho, aby pojmenoval věci pravými jmény.
Krátce po začátku války nahrál videovzkaz směřovaný samotnému Vladimiru Putinovi. Ruského prezidenta žádal, aby zastavil vojenské akce vzhledem k tomu, že je odnášely a odnášejí smrtí běžní obyvatelé včetně žen a dětí. „Jsem připraven před vámi pokleknout na kolena,“ řekl mimo jiné Denisov.
Ve statečnosti došel ze všech ruských sportovců nejdál. Jinak bylo slyšet plno názorů, které nijak nevolaly po tom, aby Putin brzdil ve svých činech. Většinou se jen od fotbalistů, hokejistů a dalších profesionálů ozývalo, že vylučování z mezinárodních soutěží je zcela nepřípustné, protože „sport a politika by se neměly míchat dohromady“.
Je to chyba nás všech
Možná za tím stojí skutečné přesvědčení, že Ukrajina je ta špatná a bylo potřeba uskutečnit invazi, možná jen strach. Ten ale dnes 39letý Denisov neměl a nemá. Poskytl rozsáhlý rozhovor ruskému sportovnímu blogerovi Nobelu Arustamjanovi. Na platformě YouTube se inverview objevilo pod názvem „Fotbal a život po 24. únoru“, který odkazuje na den, kdy válka začala.
„Mám strach, že můžu kvůli těmhle slovům skončit ve vězení, nebo dokonce přijít o život, ale říkám, jak to je,“ poznamenal upřímně bývalý defenzivní záložník. Invazi považuje za katastrofu, po jejím začátku byl v šoku a zmocnil se ho velký strach, vrátil se ve vzpomínkách do doby na konci února. Jeho pocity po takřka čtyřech měsících přetrvávají. „Co se právě děje, je naprostá katastrofa. Tohle mi nikdo nevysvětlí,“ uvedl čtyřnásobný mistr ruské ligy – třikrát ji vyhrál s Petrohradem, jednou s Lokomotivem Moskva.
Z války nepřímo viní ruské obyvatelstvo. „Jsem hrdý člověk, ale co záleží na jednom lidském životě, na nějakém Denisovovi? Naše země vpadla do jiné, to je podle mě chyba nás všech. Když řeknu já, že je to špatně, nic se nezmění. Stejně tak, když to řekne tisíc lidí nebo milion. Teprve, když si všech 140 až 150 milionů lidí uvědomí, že je to špatně, tak se něco změní,“ měl jasno.
Radši žít někde tady v lese
Mluvil také o tom, že kdyby už před třemi lety neukončil kariéru a stále byl aktivním hráčem, hned den po zahájení invaze by takzvaně pověsil kopačky na hřebík. Nedovedl by si za daných okolností představit pobírat peníze od klubu spjatého s režimem, i kdyby se musel s rodinou uskromnit.
A nemá příliš pochopení pro své kolegy-krajany, kteří pokračují dál, jako by se nic nedělo. Protože v opačném případě by pak dostala „vrchní patra“ jasný signál, že trpí celá země. „Celá společnost i náš sport. Ruský fotbal se propadá a ztrácí, pokud nebudeme mít příští rok kluby v Evropě, bude to ještě horší,“ řekl rodák z Petrohradu. Plně souzní s většinou kontinentu, která prosazuje vylučování Ruska a jeho sportovců a klubů z turnajů a všech možných akcí. „Trest si zasloužíme, je správný a na evropské soutěže bychom měli všichni na deset nebo patnáct let zapomenout.“
Sám Denisov nehodlá Rusko opouštět, ačkoliv si svými slovy může pořádně zavařit, jak ostatně přiznal. „Prodávám i svůj dům ve Španělsku, kde jsem stejně kvůli covidu přes dva roky nebyl. A teď bychom s rodinou stejně nedostali víza. Nemám žádnou touhu letět do Evropy. Vím dobře, jak by lidé reagovali. Ukazovali by si na nás a o to já nestojím. Rusko je můj domov a raději budu žít někde tady v lese, než abych se stěhoval do vily ve Španělsku.“
