Kauza Turów pokračuje: Mohou vyschnout zdroje pitné vody
Vyřešit náhradní zásobování pitnou vodou pro více než deset tisíc lidí v obcích podél hranice s Polskem je primární úkol pro vodárenské společnosti na Liberecku. Podle hydrogeologů je z aktuálních dat z monitorovacích vrtů jasné, že hladiny spodních vod neustále klesají vlivem stále pokračující těžby v polském povrchovém dole Turów těsně za hranicí, který chtějí těžaři ještě více rozšířit a prodloužit. Některé zdroje pitné vody na české straně hranice mohou vyschnout během několika let.
Nejblíže k dolu je osada Uhelná. A právě v té je jeden z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody v širokém okolí. Ze zdejšího vrtu teče voda do tisíců domácností nejen v blízkých Václavicích, ale například i v nedalekém Hrádku nad Nisou. „Tenhle vrt je jednoznačně v nejvyšším ohrožení,“ konstatuje hydrogeolog Josef Datel.
Úbytek vody kvůli těžbě v polském dole přitom není žádnou novinkou — uhlí se tu dobývá už od šedesátých let a na stavu studní v českých obcích je to znát. „Tam, kde byly před čtyřiceti, padesáti lety studny plné po okraj, jsou už dnes mnohdy prázdné díry,“ popisuje Datel. Za dobu existence dolu klesla hladina spodních vod na české straně hranice téměř o polovinu, přesněji o 18 metrů. Pro hloubkové vrty vodárenských společností to prozatím stačí, ale ani to prý nebude trvat věčně. „Jen pro představu, každý den odčerpají těžaři z dolu tolik vody, že by to stačilo pro denní spotřebu sta tisíc lidí. V tom je ale započtena voda, která tam stéká ze všech stran, tedy z polské, německé a české,“ upozorňuje hydrogeolog.
Podle expertů je jasné, že v řadě obcí budou potřeba nové vodovody, kterými poteče voda z nových přivaděčů. První návrhy prezentovali zástupci vodárenských společností na setkání s občany v osadě Uhelná. „V případě samotných rozvodů vody po obcích to bude stát desítky milionů korun, budování přivaděčů ze vzdálených zdrojů je o řád výš, tam už to bude stát stamiliony,“ vypočítává projektant Jan Los. Jen nový vodovod pro občany Václavic, kde voda zmizela z celé řady studní, přijde na 60 milionů korun. Polsko přitom nehodlá ze záměru rozšíření těžby v Turówě ustoupit. Uhlí je pro ně strategicky důležitou surovinou. V těsném sousedství dolu stojí uhelná elektrárna, která svou produkcí pokrývá zhruba osm procent celkové polské spotřeby elektřiny. Brzy by se navíc měla rozšířit o nový blok a její význam pro polskou ekonomiku ještě vzroste. Snaha české strany rozšiřování dolu zastavit se zatím míjí účinkem.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu. Polská strana zásadnější vliv na české území odmítá.
