Gruzínci v ulicích protestují proti proruským krokům své vlády
Gruzie, poměrně malý stát na Kavkaze hraničící s Ruskem, je v jednom ohni. Tisíce občanů vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a jejím krokům, které podle kritiků přibližují zemi ke Kremlu. Navzdory tomu, že země má s Moskvou své neblahé zkušenosti. V ulicích měst často hoří a policie na demonstranty vytasila mimo slzného plynu i třeba vodní děla.
Tbilisi, Kutaisi i třeba Batumi. Známá gruzínská města včetně hlavního, která jsou poslední dny v mimořádném napětí. V jeho ulicích jsou totiž desítky tisíc demonstrantů, kteří se staví proti vládě premiéra Irakliho Kobašidzeho a jeho příklonu k Rusku novým zákonem.
ČTĚTE TAKÉ: Macron: Pokud by Rusko prolomilo frontu, lze vyslat na Ukrajinu vojáky. Kyjev o to musí požádat
Protesty přitom rozhodně neprobíhají v poklidu. Gruzínská města se proměňují doslova ve válečné zóny plné ohně, kdy proti sobě stojí běžní občané oděni ve vlajkách své země či Evropské unie, kteří na sobě často mají i třeba ochranné brýle a plynové masky, a na druhé straně se jim staví bezpečnostní složky.
Dusno v gruzínském parlamentu. Kvůli spornému zákonu létaly pěsti, rvačku zachytila kamera
V gruzínském parlamentu v pondělí opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než pět tisíc, agentura AFP na 10 tisíc.
Policisté neváhají proti demonstrantům využít svoji sílu. Vzduchem létají dýmovnice, granáty se slzným plynem a pořádkové složky vytáhly také vodní děla. Sociální sítě zaplavily videa, která zobrazují demonstranty a jejich boj s vodním živlem. Vodní děla je totiž většinou neporazí, Gruzínci se místo toho společně zapřou a jako jeden muž se snaží náporu odolat.
„Už nikdy nebudeme znovu Rusko. Bojujeme proti nim celá staletí, ale potřebujeme vaši pomoc, abychom se k němu nevrátili,“ říká na jednom z videí na sociální síti X mladá protestující Gruzínka.
Další demonstrantka rovněž shrnuje pocity mnohých odpůrců posledního vládního kroku. „Teď vás potřebujeme více, než kdy dřív. Nechceme tady Rusko a uděláme všechno pro to, abychom naši vládu přesvědčili o její chybě,“ vzkázala ve videu směrem k Evropské unii demonstrantka.
"I just want to say to Europe that we need you more than ever."
— GAMZIRI24 (@GAMZIRI24) May 1, 2024
Tbilisi Protesters #NoToRussianLaw
Follow @GAMZIRI24
🇬🇪🇪🇺 pic.twitter.com/1mX3YuFAlt
V parlamentu došlo i na rvačku
Kamenem sváru je v Gruzii návrh zákona vládnoucí strany Gruzínský sen požadující, aby se média a nekomerční organizace registrovaly jako organizace pod zahraničním vlivem, pokud získávají více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí. Vládní strana zákon dříve stáhla, nyní jej opět vytáhla a tvrdí, že jeho cílem je transparentnost.
3 million Georgians are doing what 146 million Russians did not do. #NoToRussianLaw #Tbilisi pic.twitter.com/SyXFLOy0SD
— Nodar Rukhadze (@xonoda) May 1, 2024
Proti se staví nejen mnozí Gruzínci, kteří kvůli tomu vyšli do ulic, ale také opozice či prezidentka Salome Zurabišviliová. Ta slibuje vetování zákona, což však může parlament přehlasovat. Opoziční předák Aleko Elisašvili se kvůli návrhu ze strany vlády dokonce neváhal porvat přímo na půdě parlamentu, když pěstí napadl vládního poslance.
Kritici varují, že návrh je jako z dílny některých zákonů v Rusku, které pomohly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi rozdrtit opozici a zrušit nezávislá média. Proti se staví také západní země. Kupříkladu německý kancléř Olaf Scholz varoval gruzínského premiéra Irakliho Kobašidzeho, aby návrh zákona stáhl. Může totiž být překážkou v přijetí země do Evropské unie. Gruzie přitom teprve nedávno obdržela status kandidátské země.
Kobašidzeho stranu Gruzínský sen kritici obviňují z autoritářských tendencí a také přílišné blízkosti k Rusku.
