Dusno v gruzínském parlamentu. Kvůli spornému zákonu létaly pěsti, rvačku zachytila kamera

V gruzínském parlamentu se kvůli spornému zákonu poprali poslanci

Rvačka v gruzínském parlamentu

V gruzínském parlamentu v pondělí opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než pět tisíc, agentura AFP na 10 tisíc.

Rvačku v parlamentu odstartoval šéf opoziční strany Občané Aleko Elisashvili, který u řečnického pultíku napadl poslance a tajemníka vládnoucí strany Gruzínský sen Mamuku Mdinaradzeho a udeřil ho pěstí do obličeje. Následně se do potyčky zapojili i ostatní poslanci. Přímý přenos jednání záhy skončil a Elisashvili byl eskortován pryč z budovy parlamentu, informovala italská agentura Nova News.

Emoce vyvolal sporný zákon, který požaduje, aby se média a nekomerční organizace registrovaly jako organizace pod zahraničním vlivem, pokud získávají více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí. Strana Gruzínský sen návrh zákona stáhla loni po protestech jeho odpůrců, kteří ho přirovnávají k podobné normě v Rusku. Nedávno ovšem oznámila, že návrh zákona znovu předloží v parlamentu, a minulý týden tak učinila.

ČTĚTE TAKÉ: Kde přečkat globální válku? Podívejte se na seznam nejbezpečnějších míst světa

Politici strany Gruzínský sen tvrdí, že cílem zákona je transparentnost, a kabinet chce nechat parlament hlasovat o mírně pozměněném návrhu. Místo výrazu „agent pod zahraničním vlivem“ se bude používat výraz „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny," uvedl dříve podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Mdinaradze.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová bude zákon vetovat, avizoval minulý týden tajemník hlavy státu Giorgi Mschiladze. Prezidentka, jejíž pravomoci jsou převážně ceremoniální, tím může zákon odložit, ale vládnoucí strana může její veto přehlasovat, podotkl Reuters.

Kritici návrh zákona přirovnávají k podobným zákonů v Rusku, kde pomohly Kremlu rozdrtit opozici a zrušit nezávislá média. Demonstrující proti návratu navrhovaného zákona vyšli do ulic už minulý týden a také v pondělí. Demonstranti se domáhali, aby vláda stáhla z parlamentu návrh „ruského zákona), jak jej pojmenovali kritici poměrů.

„Ne ruskému zákonu!“ skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. „Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona,“ řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. „Gruzie nebude přijata do EU s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska,“ dodal další demonstrant, profesí zubař. „Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci,“ zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s EU, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.

Překážka na cestě do EU?

Návrh zákona kritizují také některé západní země. Německý kancléř Olaf Scholz například minulý týden vyzval gruzínského premiéra Irakliho Kobachidzeho, který byl na návštěvě Německa, k jeho stažení, čímž podle agentury Reuters zesílil tlak ze strany Evropské unie na nepřijetí zákona.

Gruzie loni v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do EU Tbilisi požádalo v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status udělila nejprve Ukrajině s Moldavskem a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Gruzínský sen si přitom zachoval svou rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnosti, napsal dříve Reuters.

Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Rusku. Moskva je přitom v Gruzii široce neoblíbená pro svou podporu separatistických území Abcházie a Jižní Osetie, napsal Reuters. Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila. Příští parlamentní volby by se měly konat letos v říjnu.

Tagy: