Každý odpal může skončit smrtí desítek lidí. Reportér Zrno natáčel s ukrajinskými dělostřelci

Štáb CNN Prima NEWS tvořený reportérem Matyášem Zrnem a kameramanem Petrem Žídkem získal exkluzivní možnost strávit den s ukrajinskými dělostřelci na frontové linii v Záporoží. Ukrajinci se pochlubili nejmodernějšími americkými houfnicemi M777, které jen zcela výjimečně ukazují před kamerou.

Den dělostřelců začíná za mrazivého rána příjezdem na pozice vzdálené necelých 10  kilometrů od první linie. Jejich pracovní nástroj zatím leží neškodně složený na zemi. „Obě strany se neustále snaží odhalit postavení protivníka, především pomocí bezpilotních prostředků. A i proto je maskování klíčové. I tato houfnice je proto pod dvěma vrstvami maskovacích sítí,“ popisuje v reportáži Zrno a ukazuje na zakrytou obávanou zbraň.

ČTĚTE TAKÉ: Exkluzivní pohled do Časiv Jaru: Štáb CNN Prima NEWS natáčel akci Ukrajinců s drony

Náklaďák přiváží jak vojáky, tak granáty a prachové náplně. „Tenhle granát váží 47 kilogramů. Můžeme si vyzkoušet, jaká dřina to je,“ popisuje válečný reportér a následně na vlastní kůži zakouší, že vyndat těžkou minuci z náklaďáku není nic jednoduchého.

Když je obstarána munice, postarají se vojáci sami o sebe. Ve sklepě zničeného domu mají nejen kryt před nepřátelskou palbou, ale i místo, kde je sucho a teplo. Idylka s kávou a sendviči ale netrvá dlouho.

„Přišel rozkaz. Maskovací síť šla dolů a zdvihá se hlaveň houfnice. A teď uslyšíme, co to znamená, když zahřmí houfnice M777,“ líčí Zrno a spolu s vojáky si zakrývá uši. Má k tomu dobrý důvod – rána při výstřelu houfnice je doslova ohlušující. „A jestli se o něčem říká, že je to rána jako z děla, tak tohle byla opravdu rána jako z děla,“ dodává po výstřelu.

První ranou se dala do pohybu mašinérie, která každých několik minut posílá na ruské pozice skoro 50  kilogramů trhaviny a šrapnelů. Ani Rusové ale nespí. Přítomnost ruského dronu vede k okamžitému úprku do krytu. Za 10 minut jsou ale muži opět venku a přesouvají čtyři tuny těžkou houfnici na další pozici, aby za okamžik už opět pálili na ruská postavení.

Každý odpal může skončit někde 20 kilometrů daleko smrtí desítek lidí, ale to si nikdo z těchto mužů nepřipouští – je válka. Po odjezdu na improvizované ubikace dostáváme jídlo a konečně si můžeme popovídat i s vojákem, který několik let pracoval v České republice:

„Jak se vám líbilo v Čechách?“
„Super paráda.“
„Takže po válce na pivo?“
„Jo, jasně.“

Tagy: