Ilustrační fotografie Zdroj: Pixabay
Nastávající matky žijící v chudých zemích, ženy patřící k menšinám a ty, které mají nižší vzdělání, čelí vyššímu riziku narození mrtvého dítěte než ženy s „privilegovanějším původem“, tvrdí podle agentury DPA globální studie OSN.
Každých šestnáct vteřin se někde na světě narodí mrtvé dítě, což za rok představuje téměř dva miliony případů. Uvedla to ve čtvrtek ve svém prvním celosvětovém odhadu OSN. Více než osmdesát procent narozených mrtvých dětí připadá na rozvojové země. V průmyslových zemích se údajně narodí mrtvé jedno z 335 dětí, v zemích s nízkými příjmy jde o jedno ze 44.
„Kromě ztráty života jsou psychologické a finanční náklady pro ženy, rodiny a společnosti závažné a dlouhodobé,“ uvedla vedoucí Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) Henrietta Foreová.
„U mnoha z těchto matek to zkrátka nemělo tak být,“ dodala a poukázala na nedostatek preventivní lékařské péče a kvalifikovaných porodních asistentek pro těhotné ženy.
UNICEF či WHO varují před růstem množství úmrtí narozených dětí
Důkazy u znevýhodněných kast v Nepálu, Inuitů (Eskymáků) v Kanadě a Afroameričanů v USA ukazují, že ženy z menšinových společností mají mnohem větší pravděpodobnost, že se jejich dítě narodí mrtvé.
V bohatých zemích se riziko porodu dítěte bez známek života u žen se středoškolským a vyšším vzděláním snižuje o polovinu i více. Zpráva UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová banka i další instituce varují před významným nárůstem úmrtí narozených dětí kvůli tomu, že lékařské služby jsou narušeny pandemií COVID-19.
„Těhotné ženy potřebují po celou dobu těhotenství a během porodu nepřetržitý přístup ke kvalitní péči,“ uvedl vysoký představitel Světové banky Muhammad Ali Pate.
