Strany tvořící koalici Spolu se před volbami ostře vymezovaly proti nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi. Teď jsou u vlády a mlčí. Zdroj: ČTK
Když vláda Andreje Babiše (ANO) vybrala v červenci do funkce nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, opoziční strany nešetřily ostrou kritikou. Slibovaly, že pokud se ujmou vlády, Stříže ihned odvolají kvůli jeho komunistické minulosti. Teď to vypadá, že Stříž si svůj post udrží.
Když vláda letos v červenci schválila návrh tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a na post nejvyššího státního zástupce dosadila bývalého člena KSČ a vojenského prokurátora Igora Stříže, strhla se mela.
Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) July 12, 2021
Po volbách ho odvoláme.
ODS, TOP 09 i KDU-ČSL, které tehdy byly v opozici, nešetřily ostrou kritikou. „Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ sliboval tehdejší šéf poslanců ODS a současný ministr financí Zbyněk Stanjura.
Realita je však úplně jiná. Pod Střížem se židle vůbec nekýve. Zastání má u nového ministra spravedlnosti z ODS Pavla Blažka. Ten už v rozhovoru pro Novinky.cz řekl, že Stříže odvolávat nechce. „Neplánuji odvolání Igora Stříže. Naopak bych byl rád, kdybychom spolupracovali na rychlém přijetí novely zákona o státním zastupitelství,“ prohlásil Blažek.
Stanjura nebyl jediný, kdo Stříže kritizoval. Jeho odvolání slibovala z opozičních lavic i šéfka TOP 09 a současná předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme,“ psala v červenci na Twitter Pekarová.
Kdy bude Stříž odvolán? ptají se lidé na sítích
Její slib jí nyní připomněli voliči. „Volili jsme vás (tedy koalici Spolu) na základě vámi veřejně učiněných slibů. Proto se domnívám, že máme také právo dovědět se, a to veřejně, jak daleko jste pokročili v jejich naplňování. Kdy bude pan Stříž odvolán?“ tázal se jeden z uživatelů Twitteru.
Ke Střížovi měl negativní postoj i šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. „Pro mě je naprosto neakceptovatelné to, aby nejvyšším státním zástupcem, to znamená hlavou veřejné žaloby, byl člověk, který na sobě nese ten škraloup, že byl součástí vojenské prokuratury před rokem 1989. Tedy té prokuratury, které se báli i sami komunisté,“ kritizoval v červenci pro Radiožurnál Výborný.
Teď dává od odvolávání Stříže ruce pryč, i když je jeho strana ve vládě. „Tato personálie je plně v pravomoci vlády a ministra spravedlnosti. Je tedy třeba se obrátit na vládu,“ napsal CNN Prima NEWS Výborný.
Pekarová ani Stanjura na dotaz CNN Prima NEWS, zda budou na odvolání Stříže trvat, nereagovali.
Hanebná personální politika vlády A.Babiše a J.Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme.
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) July 12, 2021
Stříž se funkce ujal poté, co skončil Pavel Zeman. Navrhla ho tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později jako vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.
