Kde jsou vládou slibované peníze? Tři důvody, proč selhal výběr speciální windfall tax
Výběr redakce
Zdanění nadměrných zisků některých společností může skončit fiaskem. Státu se totiž nedaří vybrat požadovanou částku, kterou si při zavádění daně politici slibovali. Propad je zřetelný zejména u bankovního sektoru. Obtíže s výběrem peněz se ale ukazovaly už při zavádění windfall tax. Odborníci pro CNN Prima NEWS popsali tři důvody, které za tím stojí.
Jedním z důvodů malého výběru peněz je nadhodnocení příjmů během zavádění daně. Stát si totiž sliboval, že z windfall tax vybere 100 miliard korun. Na jaře nastala korekce a částka se snížila na 40 miliard korun. Ministerstvo financí v srpnové predikci uvedlo, že stát letos vybere 46 miliard korun.
ČTĚTE TAKÉ: Bývalá Pavlova mluvčí Řeháková míří na nový post. Ten by mohl souviset s Ukrajinou
O nadhodnocení příjmů hovořili i odborníci a experti pro CNN Prima NEWS. Podle hlavního ekonoma Roklenu Pavla Peterky se proto nyní ukazuje, že odhad byl jednoznačně správný. „Příjmy byly velmi nadhodnoceny. Přijde mi, že bylo zapomenuto na určitou elasticitu daňového prostředí,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Čtěte také
S tím souvisí i další důvod, proč stát nemůže vybrat více peněz. Problém je dobře zřetelný u bankovního sektoru, kam spadá Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta a Raiffeisenbank. Všechny společnosti měly letos odvést 33 miliard korun. Nakonec to podle ministra financí Stanjury budou pouze nižší jednotky miliard.
Většinu bank vlastní zahraniční společnosti. Už během zavádění windfall tax se hovořilo o tom, že banky budou například navyšovat své úrokové sazby na spořicích účtech, aby měly menší zisk, a odvedly proto méně peněz.
Dotčené společnosti tím optimalizovaly své zisky. „Když někomu řeknete, že v příštím roce budete zdaněni podle určitého vzorce, tak co udělám? Začnu investovat, zvýším odměny zaměstnancům, rozjedu čekající projekty a provedu opravy a renovace objektů. Zvýším si tím nákladovou část a menší část zisku se pak odvede státu,“ řekl Peterka k dani za nadměrné zisky.
Zisky společností se zmenšily
Třetím důvodem je, že windfall tax začala platit až pro letošní rok. Dotčené společnosti přitom vykazovaly vysoké zisky zejména v minulém roce, kdy probíhala energetická krize. To platilo pro tři energetické společnosti: ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a skupinu Sev.en Pavla Tykače. Za tu dobu ale ceny elektřiny a plynu klesly.
V letošním roce proto zisky nedosáhnou takové výše, jakou ministerstvo financí předpokládalo. To platí i u petrochemické společnosti Unipetrol a zmíněných bank. „Je to tak. Nejvíce ziskový rok nebyl započítán kvůli možné retroaktivitě. Už samo nadhodnocení výnosů mohlo být tím, že vláda počítala s problémy na delší dobu. Ty se ale začaly stabilizovat podstatně dříve,“ dodal Peterka.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
