Ekonom Štěpán Křeček o windfall tax
Vládní návrh na zdanění nadměrných zisků některých společností nepřestává dráždit ekonomy a investory. I když se jedná pouze o základní parametry nové daně, tak již třetím dnem dochází k pádu akcií skupiny ČEZ. Obava také panuje z toho, že zdanění zisků nejdříve musí projít Poslaneckou sněmovnou, ve které se může situace postižených společností ještě zhoršit.
Vláda Petra Fialy (ODS) hledá nové příjmy do vyprázdněné státní kasy. Jedním z nich se má stát i nová daň z nadměrných zisků. Nad tou ministerstvo financí přemýšlí od poloviny letošního roku. Už první náznak příchodu nové daně přinesl na burze otřes a hodnota ČEZ spadla během dvou dnů v červenci o 70 miliard korun.
Podobně je tomu v posledních dnech. Zdanění společností z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv navrhlo ministerstvo financí v pátek. Do úterka padly akcie společnosti ČEZ na 800 korun. Od června tak ztratily už 34 procent a současné uzavření je nejníže za poslední půlrok.
Ministerstvo ve svém návrhu počítá s tím, že daň bude fungovat jako šedesátiprocentní přirážka aplikovaná na nadměrný zisk některých firem, který bude stanoven jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů daně za poslední čtyři roky s navýšením o 20 procent.
Tento konstrukt zkritizoval minoritní akcionář ČEZ a investor Michal Šnobr. „Tak dlouho Národní rozpočtová rada a Ekonomická rada vlády a její poradci ladili windfall tax, až toho ministerstvo financí udělalo pouhý dopočet daňového drába bez jakéhokoliv zdůvodnění, řešení následků a analýzy sektoru,“ uvedl na svém twitterovém účtu Šnobr.
Kritika od poradce vlády
Kromě investorů jsou návrhem rozladění i ekonomové. To je příklad poradce premiéra Petra Fialy a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že vládní návrh je paskvilem a ještě větším se může stát po legislativním zpracování v Poslanecké sněmovně.
Později svůj výrok korigoval, že nechtěl hovořit tak ostře. „Na windfall tax pracovalo mnoho odborníků, kteří pamatují na rozpočtovou odpovědnost ČR. Určitě jsem nechtěl hanit jejich práci. Jen jsem chtěl říct, že tuto daň nelze nastavit tak, aby vyhovovala všem. V mimořádné době se bez rázných opatření neobejdeme,“ uvedl Křeček.
Nejvíce kritizoval to, že je daň velmi vysoká a není možné odhadovat, zda se vybere plánovaných 85 miliard korun. Částka přijde diskutabilní i analytikovi XTB Štěpánu Hájkovi. Podle něj totiž bude zejména u bank složitější výběr daně, protože tuzemské banky vlastní zahraniční společnosti. Může se tak stát, že banky budou navyšovat například úrokové sazby na spořících účtech, aby měly menší zisk a odváděly méně peněz.
V úterním pořadu 360° na CNN Prima NEWS se s výhradami přidal i místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. I podle něj návrh povede firmy, aby si snižovaly daňový základ. „Na rozdíl od všech dalších opatření vlády tady mám trošičku větší obavy,“ uvedl Skopeček.
Podobně skepticky hovoří i daňový expert a poradce Tomáš Hajdušek. „Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy,“ řekl Hajdušek.
