Amazonský deštný prales je pro planetu životně důležitý. Zdroj: iStock
Během pandemie koronaviru vzrostla světová deforestace až o 150 procent, upozorňuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Odborníci zároveň varují před spojitostí mezi virovými pandemiemi a odlesňováním. Velké pralesy totiž slouží jako štíty chránící lidi před viry, které se šíří mezi zvířaty. Které země ztrácejí nejvíce lesních ploch a jak si stojí Česká republika?
Nechvalné prvenství v odlesňování si dlouhodobě drží Brazílie, uvádí organizace Global Forest Watch (GFW). V této latinskoamerické zemi pomalu mizí Amazonský deštný prales, který je pro planetu životně důležitý. Mezi lety 2001 až 2019 Brazílie přišla o jedenáct procent lesní plochy. Nejvýraznější přitom bylo kácení v roce 2016, ještě před zvolením prezidenta Jaira Bolsonara, s nímž je tento problém často spojován.
Pandemie přírodě neprospívá. Kvůli apatii brazilské vlády znovu hoří Amazonie
Stačilo na pár měsíců uzavřít továrny a omezit dopravu a lidé ve městech se mohli radovat z čistšího ovzduší. Veřejnost těší snížení emisí, návrat některých zvířecích druhů a celková regenerace přírody. Na pozadí těchto pozitivních zpráv ale doutná obří ekologický problém – amazonský prales je v plamenech. Brazilští zemědělci využili toho, že je vláda plně zaměstnána bojem proti koronaviru, a odlesňují v ještě větší míře než loni.
V závěsu za Brazílií je méně často zmiňovaná Demokratická republika Kongo. Konžský deštný prales je po tom amazonském druhým největším na světě. Porost rozprostírající se podél řeky Kongo čítá deset tisíc živočišných druhů, z nichž 30 procent je unikátních, uvádí WWF.
Podle Světového fondu na ochranu přírody satelitní snímky ukazují, že „se největší ztráty stále zdají být v zemědělských oblastech“ a má je na svědomí místní obyvatelstvo. Problém prohlubuje kromě komerčního zemědělství také obchod se dřevem.
Letos v březnu upozornila společnost Greenpeace, že konžský ministr životního prostředí Claude Bazibuhe nelegálně uzavřel smlouvu s čínskou firmou o těžbě dřeva. Bylo to přitom krátce poté, co byla schválena mezinárodní pomoc Kongu ve výši 12 milionu dolarů pro zachování lesů. Mezi lety 2011 a 2019 přišla Demokratická republika Kongo o celých 34 procent lesní plochy, uvádí GFW.
Etiopie se snaží stromy sázet
Závažným problémem je kácení stromů v Indonésii, která má sice mnohem menší rozlohu než předchozí dvě země, ale podle údajů GFW ztratila ve druhé dekádě tohoto století 36 procent lesní plochy. Úbytek lesů je výrazný také ve Vietnamu, který přišel v tom samém období o pětinu lesů, nebo v sousedním Laosu.
Brabec: Planeta nám dala facku. Kohoutek při čištění zubů už dávno vypínám
Rozhovor s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) o tom, jak může člověk bojovat proti suchu a jak může koronavirus pomoci životnímu prostředí.
Z evropských států v tomto ohledu vyčnívá Portugalsko, které během uplynulého desetiletí vykácelo téměř polovinu zalesněného území. Deforestace je významná také v pobaltských a skandinávských státech. Česká republika podle GFW přišla od roku 2011 o 12 procent lesů.
Na druhou stranu některé země vysazují stromy ve velkém. Před rokem pokořila světový rekord v sázení dřevin Etiopie. Dobrovolníci po celé zemi tam vysázeli za pouhý půlden 350 milionů stromů. Iniciativa premiéra Abiyho Ahmeda tehdy reagovala na výrazný problém s odlesňováním.
Kácení stromů podporuje vznik pandemií
Krom toho, že deforestace má neblahý vliv na klimatickou změnu, někteří odborníci upozorňují na spojitost kácení stromů s hrozbou globálních pandemií. Velké pralesy mají sloužit jako štíty, které člověka do jisté míry chrání před viry, které se šíří mezi zvířaty, pro něž je prales přirozeným teritoriem.
Touto problematikou se zabývala polská vědkyně Aneta Afelt ve své studii v roce 2018. Mimo jiné uvedla, že je pravděpodobné, že v následujících 40 letech se budou závažné pandemie šířit zejména z jihovýchodní Asie. „Jedná se o oblast, kde populace roste velice rychle, hygienické podmínky jsou chabé a deforestace vysoká. Splňuje tak veškeré podmínky pro to, aby se stala ohniskem infekčních chorob,“ píše v článku.
Karanténa lesům neprospěla
Pandemie COVID-19 však deforestaci paradoxně přispěla. WWF upozornila, že během března, kdy se velká část světové populace izolovala ve svých domovech, odlesnění vzrostlo o 150 procent. Nezisková organizace to zjistila ze satelitních snímků. Hlavní příčinou má být to, že se snížil dohled nad ilegálním kácením. Vlády mnoha států také snížily investice do záchrany lesů.
Dalším faktorem, který podnítil kácení lesů, je narušení obchodu se dřevem s Čínou a Vietnamem, vysvětlil Chey Koulang, šéf WWF pro Kambodžu. Hrozilo tedy, že dřevo nahradí jiný, výnosnější byznys. V odlesňování během pandemie přitom nevítězí Brazílie, nýbrž Indonésie. Největší zemi Latinské Ameriky předběhla také Demokratická republika Kongo.
Také WWF upozorňuje na spojitost šíření virových onemocnění a úbytku lesních ploch. „Bez okamžitého jednání bude COVID-19 pouhým předstupněm budoucích zdravotnických krizí. Víme, že mnohé nemoci jsou přímo spojeny s ničením lesů a biodiverzity,“ varuje WWF. „Evropa musí bezodkladně podpořit rozvojové země v ochraně lesů, ale také jim pomoci vyvinout alternativní řešení sociálních problémů, které jsou příčinou odlesňování,“ dodává organizace s tím, že Evropská unie je největším dovozcem potravin, které s kácením lesů přímo souvisí.
