Zaorálkův učeň, který pracoval pro Číňany. Kdo je možný nový šéf diplomacie Kulhánek?

Kulhánkově nominaci předcházely v uplynulých dnech turbulentní události. Poté, co poslední šéf resortu zahraničí Tomáš Petříček prohrál svůj souboj o post předsedy ČSSD se staronovým stranickým šéfem Janem Hamáčkem, jej právě čerstvě zvolený předseda nechal z vlády odvolat. Vysvětloval to tím, že ČSSD musí být jednotná.

Petříček: Vyhazov z ministerstva je vysvobození. S Babišem se to nedá vydržet

Rozhovor

Stojím na recepci Černínského paláce. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) přichází s úsměvem na rtech, v džínách a s baťohem. Se všemi se loučí, s ostrahou i s recepční. Po dlouhé době působí, jako když není pod tlakem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS mluví o svém odvolání i o tom, proč nikdy nebouchl do stolu a neodešel z vlády, když byl k hnutí ANO několikrát kritický.

Za jeho nástupce si původně vytipoval současného ministra kultury Zaorálka, který diplomacii již před lety vedl. I za Zaorálka již Hamáček stihl najít možnou náhradu, konkrétně starostu Náchoda a poslance Jana Birkeho (ČSSD).

Zaorálek ovšem na úterní tiskové konferenci poměrně překvapil svým vyjádřením, že se postu na kultuře nechce vzdát, protože zde má stále práci. Ministerstvo zahraničí pak označil za „vykuchané“ a nepřímo se vymezil i vůči Birkemu s tím, že na vedení resortu kultury nemá odbornost ani zkušenosti. Hamáček posléze přišel právě s Kulhánkem, přičemž do doby jeho případného jmenování prezidentem Milošem Zemanem ministerstvo zahraničí povede on sám.

Dlouholetý spolupracovník sociálních demokratů

Kulhánkovi není práce pro ČSSD vůbec cizí. V uplynulých letech totiž spolupracoval hned s několika stranickými špičkami. Aktuálně působí již od července 2018 jako náměstek Hamáčka na ministerstvu vnitra, předtím byl jeho parlamentním poradcem.

Babiš: Ministerstvo zahraničí o vakcínách nerozhoduje, Petříček jel předvolební kampaň

Andrej Babiš

Ministerstvo zahraničí o vakcínách nerozhoduje, Petříček jel svou předvolební kampaň, řekl v Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj byly komentáře Tomáše Petříčka (ČSSD) ohledně dodávek vakcín proti koronaviru pouze mediální připomínky, protože očkovací látky objednává resort zdravotnictví. Petříček skončil jako šéf diplomacie poté, co ho odvolal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) zastával od února do listopadu 2014 post náměstka na ministerstvu obrany za Martina Stropnického (ANO), ale pak se přesunul právě na resort zahraničí, kterému by nyní mohl šéfovat. Paradoxem je, že zde náměstka až do roku 2016 dělal Lubomíru Zaorálkovi.

Spolupracoval také s expremiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Podílel se na jeho návštěvě USA v roce 2017: Sobotkovi připravoval projevy a také návrhy k článku pro americký deník The Wall Street Journal, pod kterým je kromě Sobotky podepsán i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Kulhánek je bezpečnostní riziko, varovali experti

Jak již bylo zmíněno, v červenci 2018 Kulhánek nastoupil jako Hamáčkův náměstek na resort vnitra. Experti tehdy upozorňovali na skutečnost, že Kulhánek pracoval pro čínskou společnost CEFC Europe. Vzhledem k tomu mohl být vnímán jako možné bezpečnostní riziko.

Sám Kulhánek k tomu řekl, že v čínské firmě zastával funkci externího konzultanta a věnoval se analýze investičních projektů a regulačnímu prostředí v EU. Postavil se za něj i Hamáček. „Má bezpečnostní prověrku na přísně tajné. Postupuje tak, jak mu ukládá zákon. O všech svých aktivitách informuje Národní bezpečnostní úřad,“ sdělil ministr vnitra po Kulhánkově nástupu Hospodářským novinám.

Titul z americké univerzity

Dnes osmatřicetiletý Kulhánek v minulosti studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově a posléze se věnoval euroasijským studiím na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, D. C., kde získal magisterský titul.

Mezi roky 2008 a 2011 byl analytikem nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), od června 2013 do března 2015 byl členem správní rady AMO. Jako analytik se věnoval postsovětskému regionu – například vztahu Ruska s NATO a EU nebo Moskvy s jednotlivými postsovětskými státy.