Novým prezidentem Íránu se stal ultrakonzervativní předseda Nejvyššího soudu Ebráhím Raísí. Jeho zvolení západní státy odsuzují. Raísí měl totiž v minulosti poslat na smrt tisíce lidí. Coby člen tribunálu vynášel rozsudky smrti během konce irácko-íránské války v roce 1988. Izrael jej označuje za „řezníka z Teheránu“.
Zvolení Raísího odsoudily například Izrael či USA. Prvně jmenovaný stát přišel s velmi ostrým prohlášením. „Řezník z Teheránu Ebráhím Raísí byl mezinárodním společenstvím po právu veřejně odsouzen za svou roli v mimosoudních popravách více než 30 tisíc lidí,“ uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí po Raísího vítězství ve volbách.
Podle Izraele jde navíc o stoupence co nejrychlejšího rozvoje íránského jaderného programu a považuje jej za „nejextremističtějšího prezidenta“, informuje deník The Jerusalem Post.
Izrael tak naráží zejména na Raísího roli v irácko-íránské válce během 80. let minulého století. Ke konci války v roce 1988 byl tehdy 28letý Raísí členem tribunálu, který poslal na smrt tisíce lidí. Jednalo se zejména o politické odpůrce tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního, který popravy nařídil. Řada dalších oponentů buď zmizela, nebo byla mučena.
Kromě toho se Raísí podílel na perzekuci vlastního obyvatelstva. Lidé po jeho rozhodnutích končili ve vězení, byli nuceni odejít do exilu či se po nich úplně slehla zem. Svůj díl měl také při potlačení Zelené revoluce v roce 2009, kdy řada Íránců vyšla do ulic protestovat proti výsledkům voleb, při kterých prezidentskou funkci obhájil radikální Mahmúd Ahmadínežád.
Dosud Raísí zastával post šéfa íránské justice. Tím se stal v roce 2019, když jej do funkce dosadil současný duchovní vůdce Íránu Ájatolláh Alí Chameneí. Krátce po nástupu do čela justice byly na Raísího uvaleny sankce od USA za porušování lidských práv právě za události v 80. letech a Zelenou revoluci. Raísí je tak prvním íránským prezidentem, na kterého jsou uvaleny americké sankce ještě před nástupem do nejvyšší politické funkce v zemi.
Stane se Raísí v budoucnu Ájatolláhem?
Nový íránský prezident, který je považován za stoupence Chameneího, byl zvolen již v prvním kole se ziskem 72 procent hlasů. Nynější prezidentské volby však provázela rekordně nízká účast. Hlavu státu vybírala ani ne polovina oprávněných voličů.
V předvolební kampani Raísí sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015. Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.
Reuters připomíná, že poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má v íránském systému Chameneí, nikoliv prezident.
Podle analytiků přitom Raísího vítězství zvyšuje jeho šance na to, že by mohl v budoucnu Chameneího nahradit a stát se duchovním vůdcem. Chameneí totiž sám sloužil osm let jako prezident, než se stal nejvyšším vůdcem po smrti otce islámské revoluce Rúholláha Chomejního v roce 1989.
