Alexander Schallenberg. Tak se jmenuje nový kancléř sousedního Rakouska. Úřadu se ujal v pondělí ve 13:10 poté, co složil přísahu k rukám prezidenta Alexandera Van der Bellena. Nahradí Sebastiana Kurze, který rezignoval v sobotu večer po obvinění z korupce a z manipulací průzkumů veřejného mínění.
Dvaapadesátiletého nového kancléře považují mnozí sice za tvrdého, ale srdečného člověka, který se vyzná v „delikátních úkolech“. První před ním stál ještě pár hodin před tím, než se ujal funkce, kdy se i na něj snesla tvrdá kritika ze strany opoziční sociální demokracie.
Její poslanec Jan Krainer deníku Kronen Zeitung řekl, že Schallenberg byl a je součástí „systému Kurz“, který stále „tahá za nitky“. Proto se zasadí, aby ještě letos vznikla parlamentní komise na vyšetřování Rakouské lidové strany (ÖVP), jejímž šéfem je Kurz, který se stane také vedoucím poslaneckého klubu.
Schallenberg, který se narodil ve švýcarském Bernu, téměř navázal na svého otce, bývalého rakouského velvyslance. V roce 2014 se měl stát ambasadorem v indickém Dillí, tedy ve městě, ve kterém vyrůstal. Před sedmi roky ho ale Sebastian Kurz, který se právě stal nejmladším ministrem zahraničí v historii Rakouska, přemluvil, aby se stal šéfem strategického plánování zahraniční politiky.
A tak Schalli, jak se novému kancléři a otci čtyř dětí říká, zůstal ve Vídni a zahájil svůj strmý vzestup, který ani neočekával. Vděčí za něj svému postupu na pozici ministra zahraničí při vládní krizi v roce 2019, kterým se stal ve vládě odborníků jako spojka s lidovci, ale také díky své odbornosti.
Pomohla mu vládní krize v roce 2019
Syn velvyslance totiž vstoupil do ÖVP až v roce 2020. Vášnivý kuřák většinou sdílel hodnoty konzervativců. Díky otci pobýval a vyrůstal nejen v Indii, ale také ve Španělsku, studoval též v belgických Bruggách. Díky tomu mluví podle deníku Österreich pěti jazyky, kromě rodné němčiny též anglicky, francouzsky, hindsky a španělsky.
Po absolvování právnických studií ve Vídni a Paříži se stal v roce 2006 tiskovým mluvčím ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové. Pod náročnou šéfkou se musel vypořádávat i s domácími politickými bolestmi. Na rozdíl od některých svých kolegů není Schallenberg považovaný za toho, který se vměšuje do problémů jiných.
Sám o sobě říká, že jeho světem je zahraniční politika. Fascinuje ho blízkovýchodní konflikt, Írán a Afrika. Pro dalšího ministra zahraniční, Michaela Spindeleggera, organizoval cesty do Iráku, Libye, Afghánistánu.
Ve vládní koalici se Zelenými, ve které získal pozici ministra pro evropské a mezinárodní příležitosti, zastává neúprosnou azylovou politiku, některé dokonce překvapil svým tvrdým postojem k dětem uprchlíků v Morii, zůstává loajální vůči Kurzovi, i když během konfliktu v Gaze nechal na ministerstvu zahraničí vyvěsit izraelskou vlajku.
V diplomatickém světě má dobrou pověst. Je společenský a sečtělý. Po své inauguraci chce také vylepšit mezinárodní image země. Údajně „má slabost pro složité úkoly“. O své nominaci na rakouského kancléře se podle deníku Kleine Zeitung dověděl z sms zprávy odstupujícího šéfa Kurze ve tři hodiny v sobotu nad ránem.