Říjnový pád rakouského kancléře Sebastiana Kurze se pravděpodobně odehrál na základě nelegálně odposlouchávaných telefonních hovorů. Zdroj: Profimedia.cz
Říjnový pád rakouského kancléře Sebastiana Kurze se pravděpodobně odehrál na základě nelegálně odposlouchávaných telefonních hovorů. Tuto informaci zveřejnila v pondělí pověřenkyně pro právní ochranu soudců Gabriele Aicherová v obsáhlé a dobře odůvodněné třináctistránkové stížnosti na Ústřední státní zastupitelství pro stíhání hospodářských trestných činů a korupce.
Právě Ústřední státní zastupitelství pro stíhání hospodářských trestných činů a korupce (WKStA) stálo za vyšetřováním a odposloucháváním lidí z Kurzova okolí a novinářů a majitelů rakouského deníku Österreich. Za úplatu, údajně i ze státních prostředků, mělo dojít k ovlivňování průzkumů veřejného mínění. Proto nyní Komisař pro právní ochranu WKStA ostře kritizuje, ministryně spravedlnosti Alma Zadičová musí případ urychleně objasnit.
Novináři dotčeného deníku proto okamžitě zaútočili na státní orgány a na všech platformách, tedy jak v tištěné části, tak i na internetových stránkách vydavatelství, napsali: „Od tohoto týdne je definitivně jisté, že plánované sledování mobilních telefonů mediální skupiny Österreich a Helmutha a Wolfganga Fellnerových (majitelé této skupiny – pozn. red.) bylo prvním případem, kdy bylo porušeno ústavou stanovené redakční tajemství. Toto rozhodnutí bylo jednoznačně nepřípustné a naprosto nepřijatelné.“
Podle dostupných informací 30. září 2021 požádali zástupci WKStA samosoudce vídeňského zemského soudu o sledování mobilních telefonů redaktorů deníku Österreich, i Helmutha a Wolfganga Fellnerových, aniž by k takovému prolomení redakčního tajemství získali povinné povolení komisaře pro právní ochranu Nejvyššího soudu. Samosoudce povolil sledování již následujícího dne, rovněž nezákonně.
Možný skandál v resortu spravedlnosti
Sledování mobilních telefonů z vydavatelského domu Österreich mělo začít 5. října ve 12 hodin, ale pak WKStA zjistilo, že mu chybí povolení od pověřence pro právní ochranu, a chtělo ho získat dodatečně ve 13:30 hodin. Toto oprávnění však bylo komisařem pro právní ochranu jasně a jednoznačně odmítnuto a bylo jasně řečeno, že „v případě Wolfganga a Helmutha Fellnerových neexistují žádné indicie o naléhavém podezření z trestného činu“.
Ministryně spravedlnosti Alma Zadičová tak nyní čelí vážnému problému: pokud bylo sledování mobilních telefonů prováděno i 46 minut bez povolení komisaře pro právní ochranu, jde podle deníku Österreich o první velký skandál v jejím resortu. Porušení redakčního tajemství zakotveného v ústavě by bylo právním „smrtelným hříchem“ s vážnými důsledky pro všechny zúčastněné – až po státní zástupce a ministra.
Proto WKStA dokonce několik dní ve svých vlastních tiskových zprávách zdůrazňovalo, že příkaz ke sledování mobilních telefonů „fakticky ještě nebyl realizovaný“. Zřejmě v naději, že její příkaz telefonním operátorům, aby 5. října ve 12 hodin zahájili sledování mobilních telefonů, bude přece jen dodatečně realizován v souladu se zákonem.
Proti tomu však stojí několik skutečností, které ukazují na zaměření odposlouchávaných a požadavku na prolomení redakčního tajemství:
Mobilní společnost Drei již zaslala WKStA fakturu s náklady na monitorovací služby.
Důkazy z časové osy a odmítnutí předat důkazy
Záznam časové osy dokazuje: Zaměření sledovaných probíhalo skutečně 46 minut, než státní zástupci nezákonný příkaz opravili.
A dále: Vyšetřovatelé ministerstva vnitra odmítli předat údaje ze sledování k přezkoumání zmocněnci pro právní ochranu. To podle deníku Österreich naznačuje špatné věci.
I vedoucí WKStA Ilse-Maria Vrablová-Sandaová potvrzuje porušení zákona ze strany svého úřadu ve vyjádření pro podání k Vyššímu zemskému soudu: „Vzhledem k chybějícímu pověření zmocněnce pro právní ochranu nejsou konkrétní opatření zákonně nařízena a povolena ve smyslu § 140 odst. 1 Z 2 StPO. Usnesení Zemského soudu pro trestní věci Vídeň je proto nezákonné.“ Stížnost právních obhájců je tedy oprávněná, zveřejnilo WKStA.
„Případ smrdí na sto honů,“ uvedl právník zasvěcený do vyšetřování. „Pokud skutečně došlo nebo dokonce stále dochází k pokusu o utajení porušení redakčního tajemství, pak se jedná o Watergate ministryně Zadičové,“ poukázal na největší skandál v americké politice, který se také týkal odposlechů a následně vedl k pádu prezidenta Richarda Nixona.
Jsou důkazy dostatečné?
Pro Zadičovou jde o obzvlášť pikantní záležitost, protože se vždy vydávala za horlivou zastánkyni práva na redakční tajemství.
Zmocněnkyně pro právní ochranu odmítla i podezření z trestného činu. „Neexistují žádné indicie pro podezření z trestného činu vůči oběma obviněným Wolfgangovi a Helmuthovi Fellnerovým. Plán údajné trestné činnosti pouze zmiňuje zprávy z chatu, aniž by se zabýval okolnostmi souvisejícími s trestnou činností,“ napsala ve své stížnosti WKStA.
Také právník Nejvyššího soudu došel k podobným závěrům: „V případě Helmutha a Wolfganga Fellnerových nelze ani dovodit naléhavé podezření z trestného činu, přičemž ani důkazy nejsou způsobilé takové závěry podpořit.“ Podle něj se tak WKStA se tak dopustilo dosud nejzávažnějšího porušení redakčního tajemství v poválečné historii.
