Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády během bojů s Rusy poblíž Bachmutu. Zdroj: Profimedia.cz
Vášniví odpůrci Ruska, úspěšní manažeři či bývalí armádní příslušníci. Na Ukrajině působí přibližně dvě stovky Čechů z nejširšího spektra tuzemské společnosti. Mnozí z nich následují ušlechtilé cíle a věří ve spravedlivý výsledek konfliktu, zatímco jiní vnímají válku jako nekonečný zdroj adrenalinu do žil. A pro některé jde o pestré doplnění životopisu. Oficiálně za ukrajinskou armádu bojuje okolo 140 českých občanů, ne všichni si ale zažádali o povolení narukovat do cizí armády.
Nejeden Čech vyrazil na Ukrajinu prakticky hned po začátku ruské invaze. Ačkoliv šlo ve valné většině případů o humanitární dobrovolníky, kteří vyjeli na pomoc prchajícím civilistům, někteří se v následujících týdnech přihlásili o zbraň a základní výcvik. Mezi Čechy v současnosti působícími na frontě jsou jak zkušení profesionálové, tak i osoby, které dorazily na bojiště a zkrátka neuměly vůbec nic.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Novou mluvčí ukrajinské armády je transgender Američanka. Jedovatým reakcím se směje
„Nebo také lidi, kteří utíkají před svým nepovedeným životem. Nemyslím tím vyloženě kriminálníky, ale zkrátka Češi, kterým se doma příliš nedařilo, tak chtějí zkusit štěstí na Ukrajině. Může jít samozřejmě o kombinace. Ušlechtilé pohnutky mohou být spojené i s touhou po dobrodružství. Často jde také o lidi, kteří jsou apolitičtí, a pokud někdo má názory, spíše jsou národovecky konzervativní. Válka logicky přitahuje typy, pro které pojmy ‚národ‘ nebo ‚vlast‘ něco znamenají,“ popsal své zkušenosti s českými bojovníky Matyáš Zrno, vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS.
Nicméně platí, že jde o neuvěřitelně široké spektrum. Vzdělaní, méně gramotní, bohatí, chudí, rozvážní, nervní. Každý, kdo dokáže vystřelit ze zbraně, se hodí. „Potkal jsem manažery v PR i lidi, kteří nedokončili střední školu,“ podotkl Zrno.
Své o tom ví Jaroslav. Ačkoliv nyní vyměnil útočnou pušku za volant a stará se spíše o zásobování pro ukrajinské vojáky, má za sebou několik měsíců bojů v zákopech v Charkovské oblasti. Dá se říct, že je jak idealista, tak pragmatik, který si na Ukrajině chtěl posbírat zkušenosti do další fáze života.
„Mám na Ukrajině za sebou základní vojenský výcvik, v armádě jsem ale předtím popravdě nikdy nebyl, i když jsem o tom přemýšlel. Dělal jsem několik let sekuriťáka v jedné firmě, ale to si asi nebudeme nic nalhávat – nebylo to nic vzrušujícího. Spíš nekonečné dny civění do noci. Ruská invaze všechno změnila, měl jsem ukrajinské spolupracovníky, kteří začali nahlas mluvit o tom, že se musí vrátit a bojovat. Přidal jsem se k nim,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Na otázku, zda kolegové z práce byli jediným impulsem pro narukování do ukrajinské armády, uvedl, že nikoliv. „Víte, dědu mi za komunismu zavřeli a nemůžu Rusům přijít na slovo. A mezi Ukrajinci mám kamarády, kteří mi hodně pomohli. Byl jsem po těžkém rozvodu a já se o ně mohl opřít,“ pokračoval Jaroslav.
Děly se tam hrozné věci. Možná jsem byl sekuriťák, ale nikdy jsem neviděl mrtvé tělo. Natož někoho, s kým jsem se bavil před chvilkou.
Tvrdá realita charkovského bojiště ho ale vrátila na zem. „Děly se tam hrozné věci. Možná jsem byl sekuriťák, ale nikdy jsem neviděl mrtvé tělo. Natož někoho, s kým jsem se bavil před chvilkou. Zjistil jsem, že víc posloužím na pozadí dění než vepředu. Byly chvíle, kdy jsem se nemohl ani hýbat, bál jsem se,“ přiznal se CNN Prima NEWS.
„Je to nekonečně drsnější, než si kdo může představit. Ani Američany nebo Brity, kteří mají za sebou nasazení v Afghánistánu, jejich zkušenost nepřipravila na intenzitu operací, které se na Ukrajině odehrávají,“ potvrdil drsnou realitu reportér Zrno.
Své nepříliš slavné zkušenosti ale chce Jaroslav zužitkovat – třeba v Africe. V Česku prý na něj žádná budoucnost nečeká. „Neustále hledají v resortech ostrahu s nějakou zkušeností. Přes známého bych se prý mohl domluvit a pracovat tam. Takže to je můj plán,“ upřesnil.
Afrika coby oblíbená destinace
Angažmá v bezpečnostních složkách afrického kontinentu bylo horkým tématem nejen mezi některými českými bojovníky, ale tako dalšími národnostmi. Marek Wiesner z organizace Mise Ukrajina prozradil, že znal hned čtyři Čechy z pluku Karpatská Sič, pro které byly boje na Ukrajině jen určitým mezistupněm pro další práci.
Další várka Starlinků pro nadcházející protiofenzívu dorazila do Ukrajiny a začíná svou distribuci na frontu! Některé...
Posted by Mise Ukrajina on Wednesday, April 12, 2023
„Hlavní motivací bylo získat dobře placené místo v Africe. Všichni byli – až na jednoho – bývalými příslušníky Armády ČR. Žádný z nich již na Ukrajině podle mých zpráv nepůsobí. Poslední český bojovník ze skupiny byl 20letý chlapec, který svou účastí v boji utíkal z neutěšeného rodinného prostředí s disfunkčním otcem,“ popsal Wiesner redakci CNN Prima NEWS.
Samostatnou kapitolou jsou pro něj paramedici, kteří životy neberou, ale zachraňují. Sami se ale často vystavují nebezpečí. „Známe dva české dobrovolné mediky, u kterých byla hlavním důvodem naplnění lékařských i osobnostních schopností. Oba jsou chlap od rodin, jeden z nich je rozvedený. Jako důvod někteří uváděli také vyhoření z práce a možnost odrážet ruské útoky.
Váleční influenceři i terče kritiky
Za rok a půl konfliktu se mediální pozornosti dostalo několika českým bojovníkům na Ukrajině, třebaže ne vždy v pozitivním slova smyslu. Do povědomí veřejnosti se dostal například Matouš Bulíř, díky konfliktu s dalšími Čechy kvůli svým příspěvkům na sociálních sítích. Celá věc vyústila v pěsti a následný návrat do vlasti.
Bulíř byl jednu chvíli hlavní tváří nacionalistického hnutí. V roce 2019 kandidoval v dresu První republiky v eurovolbách coby lídr kandidátky. Dále provozuje webové stránky, kde prezentuje své konzervativní postoje, například vůči LGBT komunitě, islámu či v otázce vystoupení z Evropské unie.
Pozornost neunikl ani zesnulý Michal Janík. Ten padl na frontě lodi v létě. Podle Wiesnera šlo o upřímného a bezprostředního člověka s nadprůměrným IQ 145, ovšem s nešťastným životním příběhem. Osudným se mi stala minometná palba v Charkovské oblasti. „Popsal bych Michala jako neuvěřitelně hodného a laskavého člověka, kterého si doba nezaslouží,“ konstatovala.
Kdo může jít do boje?
Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády.
Prezident Petr Pavel na začátku srpna povolil 14 Čechům vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Osmi lidem naopak žádost zamítl. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům má podle něj celkem 146 Čechů, z toho 132 ho získalo od Pavlova předchůdce Miloše Zemana.
Kolik lidí odjelo na Ukrajinu bez povolení, není jasné. Podle odhadů se do bojů mohlo zapojit okolo 200 Čechů. Někteří z nich se v mezičase vrátili zpět do vlasti, jiní chtějí na bojišti setrvat až do konce války.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry drsného úderu ukrajinského konvoje. Tank zmasakroval úkryt okupantů
