Nemocnice, silnice nebo školy. To je jen část služeb, které ze svých rozpočtů financují kraje. V právě probíhajících krajských volbách lidé rozhodují o tom, kdo bude mít vliv na 240 miliard korun, které přes krajské rozpočty ročně protečou. Objem těchto peněz navíc rok od roku roste.
Ještě před třinácti lety dosahovaly příjmy krajských rozpočtů (bez Prahy) 125 miliard korun. Na letošní rok už kraje plánovaly rozdělit skoro dvakrát tolik. Třináct krajských zastupitelstev má tedy vliv na necelou pětinu prostředků, které tečou do státního rozpočtu. A to už je suma, se kterou se dá ovlivňovat voličská přízeň.
Průměrně tak na jeden kraj připadá asi 18,5 miliard korun, o kterých každý rok rozhodují lidé, jež v pátek a sobotu pošleme do krajských zastupitelstev. Z těchto peněz se hradí především oblast školství, na které obvykle padne kolem poloviny krajského rozpočtu. Druhou nejvýznamnější položkou bývá doprava včetně výstavby, opravy a údržby silnic. Na zdravotnictví a sociální služby pak padne asi desetina ročních výdajů v závislosti na tom, jaký počet zdravotnických zařízení je v majetku konkrétního kraje.
Z dalších položek stojí za zmínku regionální rozvoj, péče o životní prostředí, památková péče nebo samotný provoz krajského úřadu. Například v Ústeckém kraji úředníci mají letos spolknout bezmála 570 milionů korun. Úřad nejméně lidnatého Karlovarského kraje (necelých 300 tisíc obyvatel) plánuje provozní výdaje skoro 300 milionů, úřad nejlidnatějšího Středočeského (skoro 1,4 milionu obyvatel) počítá s výdaji na provoz ve výši asi 680 milionů.
Slibujeme a nabízíme, s. r. o.
S blížícími se volbami se také stupňuje aktivita v utrácení případných přebytků nebo finančních rezerv. Někde se dokonce na posledních chvíli hlasuje o budoucích výdajích. K tomu došlo například v Ústeckém kraji, kde na posledním zasedání zastupitelů před krajskými volbami došlo na hlasování o záměru vzít si úvěr ve výši 1,5 miliardy korun. Záměr byl schválen hlasy čtyřiceti zastupitelů, pět se zdrželo hlasování. K těm patřil i novopečený senátor a primátor Teplic Hynek Hanza (ODS), který záměr kritizoval s tím, že kraj již jeden úvěr ve výši 1,2 miliardy splácí a neměl by žádat o nový.
Kritiku však odmítl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) s odkazem na to, že peníze mají jít na investice do nemocnic, jež jsou ve správě kraje skrze společnost Krajská zdravotní. „Krajské zastupitelstvo neschválilo úvěr, ale pouze záměr si tento úvěr vzít. O tom, zda si kraj peníze půjčí, budou ale rozhodovat až noví zastupitelé po volbách, odhaduji tak v prosinci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Bubeníčkův náměstek Martin Klika. Podle něho je ale záměr jasný. „Převzali jsme a zachránili Lužickou nemocnici v Rumburku, čekají nás další velké investice do zdravotnictví. Ty peníze mají jít samozřejmě do investic, to znamená do rozvoje kraje,“ dodal Klika, který jde do voleb jako kandidát na hejtmana za uskupení LEPŠÍ SEVER.
Kdo tohle platí????
— Helena Horská (@HelenaHorska) September 30, 2020
A. živnost mám pozastavenou
B. o žádnou nabídku jsem nežádala
C. na takovou "pomoc" je už stejně pozdě...
D. proč se ten, kdo mi to nabízí, ani nepodepíše?
....@HlidacStatu @MinFinCZ @stredozeme pic.twitter.com/eUe5STuhHm
Vlnu rozpaků a nevole ale vzbudil také dopis, který se jen pár dní před volbami objevil ve schránkách některých obyvatel Středočeského kraje. V něm kraj nabízí živnostníkům bezúročnou půjčku ve výši 50 tisíc korun. Někomu dokonce dopis dorazil společně s volebními lístky. Podle Jermanové je to ale náhoda a s volbami to nijak nesouvisí. Opoziční středočeští zastupitelé to ale označili za nefér volební tah, kterým si „vládnoucí“ ANO a ČSSD jen chtějí koupit voliče. „Kdo tohle platí? Živnost mám pozastavenou, o žádnou nabídku jsem nežádala, na takovou ‚pomoc‘ je už stejně pozdě. Proč se ten, kdo mi to nabízí, nepodepíše?“ uvedla na svém twitterovém účtu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která se rovněž stala jednou z adresátek nabídky ze strany Středočeského kraje.