SPECIÁLNÍ VYSÍLÁNÍ, Zdeněk Hřib, Patrik Nacher, Bohuslav Svoboda, Petr Hlaváček, Jan Čižinský - 24.9. v 22:22
Dalo se to čekat, letošní komunální a senátní volby mají spoustu vítězů, zatímco k prohře se nehlásí nikdo. Problém je, že v tomto typu voleb lze použít hned několik měřítek pro určování úspěchu stran, což politiky k (účelové) interpretaci přímo vybízí. Pojďme si projít základní data.
Čistě formálně vzato vyhráli na celé čáře nezávislí kandidáti, kteří ovšem netvoří žádné politické uskupení. Proto má smysl zabývat se jen politickými stranami, hnutími a koalicemi.
Volby do třetiny Senátu: ANO si nejspíš polepší
Začněme volbami do třetiny Senátu, kde je výsledek (částečný, protože jasno bude až za týden) snadno spočitatelný. Vítězem prvního kola je jednoznačně hnutí ANO s jedním zvoleným senátorem a 17 postupujícími. ANO přitom obhajovalo pouhé tři mandáty. Když tedy jeho zástupci zvítězí alespoň ve čtyřech ze 17 soubojů v druhém kole, budou mít víc senátorů než dnes. To by se hnutí mohlo podařit i s přihlédnutím k faktu, že bývá tradičně v druhém kole poráženo. Politici ANO tedy budou nejspíš moci hovořit, když ne o vítězství, tak alespoň o úspěchu.
Na druhém místě je po prvním kole ODS s devíti postupujícími. Fialova strana obhajuje tři mandáty, čili nejspíš posílí. Pomyslná bronzová medaile za Senát připadá lidovcům. Mají jednoho zvoleného senátora a šest postupujících. Ovšem KDU-ČSL rovněž šest křesel obhajuje, takže jí hrozí, že nakonec celkově oslabí.
Komunální volby: Lidovci první na pásce, úspěch SPD
Nejsilnější výrok už v sobotu zazněl od místopředsedy ANO Karla Havlíčka. „Je zcela zjevné, že ANO zvítězilo v těchto volbách,“ řekl na tiskové konferenci ve volebním štábu. Jeho stranický šéf Andrej Babiš předtím prohlásil, že volby opravdu byly referendem o vládě, jak sám v kampani tvrdil. Naopak představitelé koalice Spolu v sobotu opakovali, že se Babišova předpověď o referendu nepotvrdila. Rozhodnout tento spor není možné, protože do hlav voličů nevidíme.
Svoboda: Jsem přesvědčen, že mám být primátor. Nemám s tím problém, vzkázal Nacher
Komunální volby v Praze ovládla koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten je přesvědčen, že by měl být primátorem, jak uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS. Na druhém místě v Praze skončilo hnutí ANO. Lídr jeho kandidátky Patrik Nacher vzkázal, že nemá problém s tím, aby si primátora zvolila koalice Spolu.
Ale zpět k číslům. Kdo tedy vlastně komunální volby vyhrál? Hodnotit to jde různými způsoby. Můžeme počítat odevzdané hlasy, jejich procenta, anebo mandáty a jejich procenta. Z hlediska faktického rozdělení moci v obcích jsou nicméně důležitá křesla v zastupitelstvu, nikoli počty hlasů.
Podívejme se tedy na procenta mandátů v zastupitelstvech obcí, městysů a měst (nikoli v městských částech) tak, jak je uvádí Český statistický úřad.
Vítězství si od minulých voleb udrželi lidovci. Získali 5,22 procenta mandátů, což je ale o něco horší výsledek než před čtyřmi lety (−0,67 procentního bodu). Následují další dvě vládní partaje: ODS s 3,14 procenty (−0,47) a STAN s 2,88 (−1,24). Nejedná se tedy o katastrofu pro dvě ze stran koalice Spolu ani pro Starosty poškozené kauzou Dozimetr. Na druhé straně rozhodně to není ani úspěch. ANO mezi stranami skončilo čtvrté s 2,32 procenty a nepatrně si polepšilo (+0,06).
KOMENTÁŘ: Koalice přežila, referendum o Fialově vládě Babišovi nevyšlo. Sorryjako
Komunální a senátní volby prý měly být referendem o vládě Petra Fialy (ODS). Alespoň tak to s oblibou prezentovali lídři opozice. Andrej Babiš (ANO) dokonce vyzýval, aby voliči přišli vyjádřit nedůvěru pětikoaličnímu kabinetu. Voliči přišli, ale nic jako masivní protest skrze hlasovací místnosti se nekonal. Výsledek voleb spíše odpovídá běžnému efektu prvních voleb, které následují po těch sněmovních.
Zcela jasným poraženým voleb je sociální demokracie. Ačkoli její předseda Michal Šmarda bodoval doma v Novém městě na Moravě, celkově jeho strana výrazně propadla. Zatímco v roce 2018 získala 3,09 procenta všech mandátů, nyní jich má jen 1,22. Podobný propad je u komunistů. Z 2,37 procent spadli na 0,77.
Jedinou parlamentní stranou, která si výrazně polepšila, je SPD. Té se podařilo více než ztrojnásobit počet zastupitelů. V roce 2018 obsadila 0,22 procenta křesel, nyní je to 0,71. Zbývají dvě strany vládní koalice. TOP 09 se ve srovnání s minulými volbami propadla na 0,53 procenta (−0,8) a Piráti jsou ze stran zastoupených ve Sněmovně poslední. Obsadili 0,25 procenta pozic v zastupitelstev, což je o 0,1 procentního bodu méně.
Podtrženo sečteno, velkým politickým stranám se až na Okamurovo hnutí v letošních volbách příliš nedařilo. Jejich hlasy sbírali nezávislí kandidáti anebo místní sdružení.
Statutární města: Nejvíc bodů pro ANO
Havlíček by měl s vítězstvím ANO pravdu, pokud bychom úspěch měřili podle toho, jak volby dopadly v krajských, resp. statutárních městech. ANO zvítězilo v devíti krajských městech. Prahu a Plzeň ovládla koalice Spolu, Brno koalice ODS a TOP 09, Liberec Starostové pro Liberecký kraj s TOP 09 a KDU-ČSL a v Českých Budějovicích zvítězili občanští demokraté kandidující samostatně.
Když budeme srovnávat s volbami před čtyřmi lety, ANO si o dvě krajská města pohoršilo. Z dalších 14 statutárních měst, tedy těch, v jejichž čele stojí primátor, vyhrálo ANO v nynějších volbách v devíti. Před čtyřmi lety zvítězilo v šesti. Sečteme-li tedy všechna statutární města (krajská i ostatní) dohromady, polepšilo si ANO o jedno.
Jenže i tady je háček. ANO sice v řadě měst na počet mandátů zvítězilo, ale to ještě neznamená, že získá posty primátorů a radních. Nejspíš se tak stane například v Hradci Králové, kde už se tvoří koalice bez vítězné Babišovy strany. A naopak, může se dostat do rady i tam, kde není první. Takhle to například vypadá v Plzni, kde vyhrála ODS, ale vládnout zřejmě bude ANO s Piráty a STAN. Povolební vyjednávání jsou v plném proudu, ale chvíli to ještě potrvá. Čili o tom, kdo fakticky uchopí největší část moci ve městech a obcích, bude jasno až za několik týdnů.
