Nejlidnatější země Afriky Nigérie před časem začala používat takzvané CBDC – digitální měny centrálních bank. Takzvaná eNaira má v zemi vytlačit tradiční peníze. A aby si lidé mohli nový digitální vynález oblíbit, stát omezil denní výběry klasické hotovosti. CBDC letos začne testovat i Evropská unie.
CBDC budou určovat svět peněz. O tom není pochyb. Jen ještě není jasné, do jaké míry. Někdo vidí v digitálních měnách centrálních bank vítané oživení finančního systému, jiní CBDC považují za totalitní nástroj, pomocí kterého budou státy dohlížet, za co lidé peníze utrácejí.
Evropanům se může zdát, že jde stále o koncept, který děsí hlavně na papíře. Jenže CBDC už spustili v Číně a několika dalších státech včetně Nigérie. V přípravné fázi už tento koncept přijala téměř každá země světa. Digitální euro se má kupříkladu začít testovat už letos.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nový nástroj Velkého bratra? Česko pokukuje po digitálních měnách centrálních bank
Co je CBDC?
CBDC v podstatě představují novou – čistě digitální – formu finančního systému. Na první pohled se zdá, že půjde zkrátka o peníze v bance. Vždyť většina peněz už nyní existuje pouze virtuálně. Jenže jde o to, v jaké bance. Dosud spravují finance banky komerční, v případě CBDC je ale hlavní autoritou banka centrální.
Mají státy z bitcoinu strach? O regulaci kryptoměn mluvil v pořadu Krypta expert Tětek
V roce 2009 žádné státy ani banky prapodivná internetová měna s názvem bitcoin nezajímala – jenže dnes je z digitálních mincí živelný sektor, kde se točí miliardy, po kterých se pídí i vládní instituce. A mnohé státy se rozhodly bitcoin zkrotit. Jak? A jde to vůbec? Na to odpoví další díl pořadu Krypta a jeho host a bitcoinový expert Josef Tětek. Pořad Krypta můžete sledovat každý týden ve čtvrtek ve 14:40 na CNN Prima NEWS.
Při spuštění CBDC se tak stát propojí s občany pomocí oficiální aplikace a bude jim napřímo spravovat finanční účet. Největší rizika CBDC spatřují kritici v tom, že stát by mohl teoreticky modifikovat vlastnosti peněz – mohl by například nastavit jejich splatnost, mohl by přikázat, za co se mají utrácet, a samozřejmě by směl jejich nabídku donekonečna nafukovat.
Adopce CBDC se nedaří
Všechny tyto kontroverzní vlastnosti se teď projevují v Nigérii. Země v průběhu minulého roku systém implementovala, jenže lidé se do používání CBDC kdovíjak nehrnuli.
Úřady se proto rozhodly jim trochu „pomoci“. Omezily totiž denní výběry hotovosti v přepočtu na pouhý tisíc korun. A to proto, aby občané více využívali CBDC. Mezitím navíc bez varování oznámily, že staré bankovky přestanou platit a lidé si je budou muset vyměnit za jiné. Po kritice a ochromení systému vláda denní limity pro výběr zvýšila. Informovala o tom katarská Al-Džazíra.
Konec hotovosti a peníze jen na čas. Jak chtějí světové banky změnit finanční systém
Vlivné světové centrální banky, politici i ekonomičtí řečníci po celém světě čím dál častěji skloňují termín digitální měny centrálních bank, tzv. CBDC. Pod tímto pojmem se skrývá nový čistě digitální finanční systém, ve kterém chtějí měnu ovládat výhradně centrální banky a vlády. Proč se mohou CBDC stát nástrojem sledování a jak se liší od kryptoměn?
Jenže v Nigérii raketově začala růst obliba docela jiného finančního nástroje – bitcoinu. Nejslavnější kryptoměna je decentralizovaná a nemůže ji ovládat žádný stát ani banka na světě. A to se Nigeřanům líbí, mají totiž zkušenost s tím, jak to vypadá, když se věci vymknou kontrole.
Do bitcoinu si přitom mohou lidé bez limitu odlít veškeré jmění. Problémem jsou ale cenové výkyvy této kryptoměny.
„Nigérie prosazuje bezhotovostní systém, ve kterém má vláda kompletní kontrolu nad všemi občany a navíc může pohodlně sledovat úplně každou transakci,“ napsal Heritage Falodun, komentátor webu Bitcoin Magazine, který v Nigérii působí.
Na rizika CBDC upozorňují i ekonomové v Česku. Mezi nimi například Lukáš Kovanda nebo Josef Tětek.
Podle webu Evropské unie tvorba CBDC reaguje na potřebu lidí provádět „bezpečné a důvěryhodné“ elektronické platby. Digitální peníze prý jen doplní současný bankovní systém.
