„To, co všechno koně mohou lidem dát, co všechno se díky nim mohou lidé naučit a že mohou léčit tělo i duši, nás okouzlilo." Zdroj: Vladykův dvůr
Píše se rok 2007 a u Českých Budějovic právě vzniká Vladykův dvůr. Organizace, která začíná se stádem pěti koní a poníků zachráněných z nevhodných podmínek, se chce zaměřit na výchovu dětí. „Na začátku byla touha spojit naše zkušenosti s koňmi s výchovou dalších generací, které se budou na koně dívat jako na živé bytosti,“ vzpomíná Markéta Schestauberová z Vladykova dvora. Tehdy ještě s kolegy netušila, kam je tato myšlenka za pár let zavede.
Během třinácti let fungování se mnohé změnilo. „Vzdělávali jsme se my i koně. V roce 2009 jsme se stali členy České hiporehabilitační společnosti (ČHS) a věnujeme se jednomu z oborů hiporehabilitace – Hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi (HPSP),“ uvádí Schestauberová. HPSP je metoda speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a také práce, která využívá kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním postižením a specifickými potřebami. Díky usilovné práci se Vladykův dvůr dopracoval až ke statutu Střediska doporučené hiporehabilitace ČHS. Sedm koní složilo specializační zkoušky a organizace tak mohla začít naplno využívat potenciál těchto majestátních zvířat.
Děti se učí přirozené komunikaci s koňmi. Zdroj: Vladykův dvůr
Léčí tělo i duši
Původně pětihlavé stádo se časem rozrostlo na šestnáct 16 koňských osobností. „Pomáhají dětem i dospělým nahlédnout do ‚koňského světa‘ a dozvědět se tak zároveň i něco o sobě samých,“ vypráví Markéta Schestauberová. Mezi „klienty“ koňských „terapeutů“ patří především děti do sedmnácti let, vše se děje pod dohledem instruktorů. „Při našich aktivitách nejde jen o pouhý kontakt s koněm a ježdění, ale především o rozvoj osobnosti dítěte ve všech oblastech – po fyzické, psychické i emocionální stránce, a to za pomoci ‚přirozené komunikace s koňmi‘. Tento způsob práce nabízí návrat ke kvalitám a hodnotám, k pravidlům a vztahům, které se ze života konzumní společnosti často vytrácejí,“ vysvětluje Schestauberová.
I příměstský tábor může s koňmi vypadat úplně jinak. Zdroj: Vladykův dvůr
O cestě, kterou se ve Vladykově dvoře vydali, rozhodly dva okamžiky. Jedním z nich bylo objevení kouzla hiporehabilitace. „To, co všechno koně mohou lidem dát, co všechno se díky nim mohou lidé naučit a že mohou léčit tělo i duši, nás okouzlilo. Proto děláme to, co děláme,“ dodává Schestauberová. Tím druhým okamžikem bylo pak uvědomění si, že důležitější, než záchrana koní ze špatných podmínek, je výchova dětí k tomu, aby se zvířata do takové situace vůbec nedostala.
V současné chvíli je provoz organizace omezen. Od začátku března museli její pracovníci kvůli koronaviru pozastavit veškeré aktivity pro veřejnost. To však znamenalo zastavení financí potřebných na péči o koně. Proto spustil Vladykův dvůr adopce na dálku, díky kterým se můžete stát přítelem jejich „zvířecích terapeutů“. Ti však nejsou jedinými zvířaty „ve dvoře“. Kromě koní tam najdete i psy, krávy, prasata, kočky a jednoho kozlíka. Přispět můžete také ovsem nebo senem, které kvůli suchu znatelně podraží.
