První vteřiny života kachňátek rozhodují o všem. Zdroj: Pixabay
Roztomilá videa, na kterých si to zástup malých kachňátek šine za kočkou či psem, viděl už určitě každý z nás. O malých kachňatech se říká, že se po vylíhnutí imprintují (imprinting - vtištění, pozn. red.) na prvního tvora, kterého spatří. Toho pak považují za matku. Pokud za matku považují třeba právě psa, mohlo by nás to vést k myšlence, že nepatří mezi zrovna nejchytřejší tvory. Vědci s tím ale nesouhlasí. Ve skutečnosti považují tuto „dovednost“ za známku abstraktního myšlení.
Oranžová barva zobáku kačerů je evoluční výhodou, podobně jako paví ocas. Zdroj: Pixabay
Oranžová barva zobáku kačerů je evoluční výhodou, podobně jako paví ocas. Zdroj: Pixabay
Abstraktní myšlení je často připisováno jen lidem či jiným primátům. Tedy zvířatům, která obecně považujeme za vysoce inteligentní. Studie prováděná na Oxfordské univerzitě však prokázala, že v rámci abstraktního myšlení se kachnám hned tak někdo nevyrovná. Výzkumníci čerstvě vylíhlým kachňátkům předkládali rozmanité dvojice předmětů. Některé byly stejné, jiné se odlišovaly například barvou nebo tvarem. Později kachňátkům ukázali zcela jiné předměty a tři čtvrtiny kachňat dokázaly poznat pár, který se podobal tomu prvnímu. Podobnými schopnostmi mohou oplývat kromě lidoopů a opic i papoušci či vrány – ale až po výcviku! Ovšem některá kachňata to zvládají už od narození.
Matku kachnu čeká po vylíhnutí mláďat nebezpečná cesta. Zdroj: Pixabay
Matku kachnu čeká po vylíhnutí mláďat nebezpečná cesta. Zdroj: Pixabay
Je však třeba poznamenat, že výzkum probíhal u kachňat, která se líhla v inkubátoru. Mláďata, která se líhnou pod matkou, poznají po vylíhnutí její hlas. Pár dní před vylíhnutím spolu totiž již komunikují.
Zajímavou dovednost ale ovládají i matky kachny. Kachny totiž hnízdí na souši a po vylíhnutí posledního kachněte je potřeba všechny převést k vodě. To bohužel není tak snadné, protože všude číhají predátoři brousící si zuby a drápy na její mláďata. Kachňata ještě nedokážou létat, a nemají tak proti dravcům žádnou šanci. Proto pokud matka spatří v okolí predátora, ukáže se mu a začne předstírat, že je zraněná. Odvede tak pozornost od mláďat, a jakmile dravce odvede dostatečně daleko, vrátí se k nim.
