V oblastech s nižší teplotou a horším počasím klesá rozmanitost živočišných druhů. V takovém prostředí přežijí jen ti nejodolnější. V drsném klimatu se daří například ledním medvědům. Díky uzpůsobení jejich těl a metabolismu přežijí takřka jakýkoliv rozmar zimního počasí. Výzkumníci je považují za jedna z nejchytřejších suchozemských zvířat. A není divu, lední medvědi utvářejí složité společenské struktury a dokáží vyřešit i komplikované problémy.
Ochranná svrchní část srsti spolu s hustým podrostem umožňuje ledním medvědům udržet si stálou tělesnou teplotu i v prostředí, kde se vnější teplota pohybuje i více než třicet stupňů pod bodem mrazu. Izoluje dokonce tak dobře, že medvěda je velmi obtížné zachytit na termokameře. Srst roste i na jejich tlapách, díky čemuž si nejen udrží tlapy v teple, ale zajistí si i stabilnější pohyb na ledu.
Jejich srst se však může chlubit ještě jednou zvláštností – není totiž vůbec bílá! Za bílou barvou srsti ledních medvědů stojí lom světla, ve skutečnosti jsou ale jejich chlupy průsvitné.Teplotu si udržují i za pomoci pěti- až deseticentimetrové vrstvy podkožního tuku. Ten jim navíc pomáhá udržet se na hladině vody. Lední medvědi jsou totiž skvělí plavci. Ve vodě dokáží vyvinout rychlost až deset kilometrů v hodině (pro představu – ti nejlepší z nás lidí zvládnou přibližně osm kilometrů za hodinu). Kromě toho ale dokáží tuto rychlost bez přestávky udržet i na vzdálenost téměř jedné stovky kilometrů.
Jejich inteligence je dokonce srovnatelná s vyššími primáty. Jako vysoce společenská zvířata utvářejí lední medvědi jasné hierarchické vazby. I přesto, že se o nich běžně říká, že jde o samotářské tvory, žijí ve skutečnosti ve společenstvích a o poloze ostatních medvědů vědí i na velmi velkou vzdálenost. Někteří z nich se dokonce dělí i o potravu a další zdroje. Známé jedince si pamatují i po více než deseti letech a poznají je i na vzdálenost více než šesti set metrů. Někteří vědci se domnívají, že jsou medvědi schopní i předvídavosti. Ukazuje se to především ve chvílích, kdy jim hrozí nebezpečí ze strany lovců a pytláků – někteří medvědi v takových případech totiž zakrývají své stopy či se skrývají.
Na lední medvědy často narazíme v zoo, a to i v takových geografických podmínkách, které pro ně nejsou přirozené Zdroj: Pixabay
Pro život ve věčném sněhu je jejich matky připravují několik let. Mláďata se neučí jen to, jak si sehnat jídlo, ale musí se naučit poskládat i podrobné mapy svého okolí, které se neustále mění. Tato schopnost jim přijde vhod především dnes, kdy se každý rok zásadně mění dostupnost zdrojů potravy v závislosti na počasí a klimatických změnách.