volně žijící zvířata

Novodobá reality show se stala z dění v čapím hnízdě v Mladých Bukách na Trutnovsku, které snímá webkamera. Hlavním hrdinou je samec čápa bílého Bukáček, kterému před několika dny tragicky uhynula už druhá partnerka a na péči o mláďata tak zůstal sám.

Brzy by měly teploty vzduchu stoupat a počasí by mělo začít připomínat léto. Proto bychom měli myslet na pítka a misky s vodou pro zvířata. Nejvíce ohrožená jsou volně žijící zvířata a to i ta divoká. Velkým problémem je, že zrovna v tomto období většina z nich pečuje o mláďata. Ochránci přírody tak rozjeli akci „Miska vody“.

V lednu roku 2015 byla zahájena jedna z největších změn v rámci tuzemské ochrany přírody za poslední desítky let. A to díky stádu divokých koní v první rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. A za šest let jich vzniklo dalších osm.

Bobři jsou jedním z jasných kandidátů na titul „inteligentních“ zvířat. Ne nadarmo jsou také považováni za přírodní inženýry. Mění krajinu, jejich přehrady zadržují vodu a lákají další zvířata. Ekosystém kolem nich tak ožívá. Čím dalším jsou bobři zvláštní?

V posledních dvou měsících bylo na severu Botswany objeveno více než tři sta padesát mrtvých slonů. Příčina jejich úmrtí zatím není známa. Podle vědců toto záhadné vymírání znamená tragédii pro celý druh.

V oblastech s nižší teplotou a horším počasím klesá rozmanitost živočišných druhů. V takovém prostředí přežijí jen ti nejodolnější. V drsném klimatu se daří například ledním medvědům. Díky uzpůsobení jejich těl a metabolismu přežijí takřka jakýkoliv rozmar zimního počasí. Výzkumníci je považují za jedna z nejchytřejších suchozemských zvířat. A není divu, lední medvědi utvářejí složité společenské struktury a dokáží vyřešit i komplikované problémy.

Sloní samice opustila lesy indického okresu Palakkad a ve snaze najít jídlo se vydala do nedaleké vesnice. Podle zdejších lesníků snědla ananas plný výbušnin, který nastražil někdo z místních. Jídlo jí pak explodovalo v ústech. Při útoku přišli o život dva sloni – samice totiž čekala mládě. V případu, který otřásl širokou veřejností, policie pokročila a už zadržela první podezřelé.

Nejdřív Wu-chan, pak Peking, teď Kalifornie a v závěsu za ní New York – všude tam zvoní hrana takzvaným mokrým trhům, které nabízejí maso čerstvě zabitých zvířat a další zboží podléhající rychlé zkáze. Představitelé jedenáctimilionového Wu-chanu už minulý týden zakázali po dobu příštích pěti let konzumaci divokých zvířat. O podobném kroku se nyní diskutuje i v USA. Důvod? Podle vědeckých poznatků se z wuchanského trhu s divokými zvířaty rozšířil mezi lidi nový typ koronaviru poté, co jeden z kupců zřejmě pozřel infikovaného živočicha.

Ornitologové evidují od začátku roku už třiatřicet otrávených dravců a kvůli travičům umírají i lišky, vydry nebo krkavcovití. Jedná se především o otravy látkou karbofuran, která způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a oběť se tak za plného vědomí udusí. Používání i držení karbofuranu je na území Evropské unie zakázáno od roku 2008. Ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek je proto přesvědčený o existenci černého trhu. Policii se zatím žádného traviče dopadnout nepodařilo.

Každý rok je odhadem při senosečích zabito 60 tisíc srnčat. Není tedy divu, že se senosečím začalo přezdívat “srnoseče“.

Oslík s kačenou, želva s papouškem, pes s kozlem… Zvířata jsou kouzelná v tom, jak se dokáží spřátelit navzdory odlišnostem, které by je měly rozdělovat. Ale co je příčinou mezidruhových přátelství? A jsou pro zvířata vždycky výhrou?

Některá média v posledních týdnech šířila poplašné zprávy o tom, že netopýři mohou být zdrojem nákazy koronavirem. Vědci přitom dokládají, že tomu tak není a na vině jsou tzv. rezervoároví hostitelé. Přesto lidé začali zvířata usídlená na půdách a v podstřeší likvidovat, což může mít na netopýří populace zásadní dopad.