Zdobení stromečku, pojídání, nicnedělání a pohoda s rodinou. Takové Vánoce zažívá většina lidí, ovšem dost sportovců si tyto radosti často musí ve svátečním období odepřít. Ale díky tomu si zase mohli zejména zámořští fanoušci doma u televize, případně na tribunách, užít v nejkrásnějším období v roce několik nezapomenutelných zápasů. A pak je tu jedna výjimečná událost, která se zrodila před více než sto lety mezi zákopy.
A vykopněme právě s ní. Na západní frontě první světové války se stal v roce 1914 vánoční zázrak. Bez jakéhokoliv příkazu shora se jindy silně nenávidějící se němečtí a britští vojáci nakrátko udobřili. Příměří poblíž belgického města Ypry, které později dalo název tichému zabijákovi – yperitu, odstartovalo trochu nenápadně, když Němci začali zpívat koledy. Netrvalo to dlouho a vánoční písně se ozývaly také z britského zákopu.
Muži na obou znepřátelených stranách odložili střelné zbraně, opustili bezpečí svých jam a chůzí se vydali proti sobě. Pak si potřásli rukou, vyměnili doutníky a někteří z nich se pustili do boje. V tomto případě ale takového, který nepřináší žádné lidské oběti. Na promrzlé zemi a v nekomfortní obuvi si Němci s Brity zahráli fotbalový zápas. Kouzelný okamžik údajně dopadl lépe pro „fotbalisty“ z „ostrovů“, kteří měli vyhrát 3:2.
Po tomto jedinečném vánočním zážitku uprostřed krvavého martyria bylo rázem pro některé z vojáků těžké v dalších dnech pálit po mužích, kteří už nebyli pouhými anonymními terči.
Památná vánoční řežba v americkém fotbale
Z Evropy se přesuňme do USA a pokročme o 57 let kupředu k už oficiálnímu sportovnímu utkání. V roce 1971 se stalo vůbec poprvé, že vedení nejprestižnější soutěže amerického fotbalu NFL naplánovalo zápas na vánoční svátky. 25. prosince, tedy pro Američany v ten vůbec „nejvánočnější“ den, se v divizním play-off střetly týmy Kansas City Chiefs a Miami Dolphins.
A zrodil se jeden z nejpamátnějších a nejvíce vzrušujících zápasů v historii NFL v maratonském stylu. Po čtyřech patnáctiminutových čtvrtinách, tedy základním hracím čase, byl stav 24:24. Mohlo být už takzvaně hotovo, jenže to by nesměl 35 vteřin před koncem Jan Stenerud minout kop z pole. Následovalo prodloužení, a jelikož ani první extra porce nerozhodla, museli hráči absolvovat i druhý nastavený čas. Nakonec utkání zabralo 82 minut a 40 vteřin čistého času. Vydařeným kopem do branky ze vzdálenosti 37 yardů ho utnul a miamskému celku postup zařídil Garo Yepremian.
Pokud jde o utkání bez přerušení, bylo střetnutí Kansasu s Miami tím vůbec nejdelším zápasem v dějinách NFL. Zajímavostí je, že na hřišti se tehdy pohybovalo hned 13 budoucích členů síně slávy.
Ne všem „natáhnuté“ utkání přišlo atraktivní, a šéfové ligy tak další zápas s datem 25. prosince zapsali do kalendáře až v roce 1989.
Bryant vs. O'Neal poprvé. A hned na Vánoce
I v další vánoční bitvě je namočený klub z Miami. Tentokrát basketbalový celek z americké NBA Miami Heat. Druhým aktérem pak 25. prosince roku 2004 byl klub Los Angeles Lakers. Ačkoliv je basketbal kolektivním sportem, v tomto duelu směřovaly zraky diváků hlavně na dva hráče – Kobeho Bryanta a zejména Shaquilla O'Neala. Tito dva se totiž na začátku tisíciletí stali takřka neporazitelnou dvojicí, když ještě společně hráli za Lakers. Mezi lety 2000–2002 získali pro klub z Kalifornie tři tituly v NBA a stali se miláčky fanoušků. Jejich vzájemný vztah lze ovšem označit za svár.
I proto byl před sezonou 2004–2005 O'Neal vedením vyměněn právě do Miami a onoho prosincového dne do Los Angeles zavítal poprvé od odchodu jako soupeř. Sledovanost v televizi vyšplhala v rámci utkání základní části NBA nejvýše od roku 1998 a nebylo divu. Z někdejších rozhádaných parťáků byli ryzí nepřátelé, což se „Shaq“ snažil demonstrovat například tím, že se během utkání ani jednou nepodíval Bryantovi do obličeje.
Na konci velmi napjatého duelu slavil O'Nealův tým, který v prodloužení bral vítězství 104:102. Co se týče individuálních statistik, se 42 body vyhrál na Vánoce roku 2004 domácí hráč přezdívaný „Black Mamba“. O'Neal pomohl Miami 24 body.
