Ještě před několika týdny objížděl mexický prezident Andrés Obrador jednotlivé regiony země a se svými příznivci se objímal a líbal. Výtky o tom, že se chová nezodpovědně a nejde lidem příkladem, odbýval tvrzením, že se chová podle doporučení lékařů. Vláda sice již na začátku tohoto měsíce začala zavádět řadu preventivních opatření proti pandemii koronaviru, podle kritiků ale pozdě a v nedostatečné míře. Obrador navíc jako jeden z mála světových lídrů odmítl jakýmkoliv způsobem podpořit podnikatele, a ještě je obvinil z neplacení daní. Peníze chce namísto toho rozdávat pouze chudým. Situaci nepomáhá ani fakt, že mexický zdravotní systém se nachází v rozkladu.
Na první pohled by se mohlo zdát, že s necelými 4500 případy nakažených nemocí COVID-19 a 273 potvrzenými úmrtími se nachází Mexiko mezi těmi zeměmi, které poměrně úspěšně čelí pandemii koronaviru. Tomuto zdání by měl nahrát i fakt, že si země prošla v roce 2009 prasečí chřipkou a má tedy s podobnými nemocemi zkušenosti.
Opak je ale pravdou. „Je to jako bychom slepě procházeli lesem, protože oficiální mexické statistiky o počtu nakažených jsou mimo realitu,“ řekl deníku El Financiero přednosta interny mexické nemocnice ABC Francisco Moreno. „Bojím se hlavně nedostatku diagnostických testů. Pokud se v Mexiku volně pohybují netestovaní nakažení lidé, tak šíření nemoci bude brutální,“ dodal.
Vysoké daně testování nekryjí
Argument lékaře podporuje i fakt, že testování zpravidla probíhá jen v omezeném počtu nemocnic a jen u jedinců starších šedesáti pěti let s jinou chronickou nemocí. Ostatní si musejí testování zaplatit v soukromých laboratořích nebo nemocnicích. Cena se pohybuje od zhruba 3 500 do 20 000 korun. „Platíme vysoké daně a nemáme za to nic. Špatné silnice, kriminalitu, a pokud chcete být ošetřeni, tak si to musíte stejně zaplatit ze svého. Ve státních nemocnicích čekáte na objednání dny, někdy i týdny a testování na koronavirus pro lidi jako já ani neprovádějí,“ řekla online redakci FTV Prima žena jménem Silvia, která měla podezření na nákazu koronavirem. Ta se nakonec musela otestovat v soukromé laboratoři.
O omezení cestování Mexiko neuvažuje
Vláda se snaží mírnit obavy odborníků tvrzením, že nízký počet nakažených je dán pozdějším příchodem nemoci do země. „Provádíme stejné monitorování jako ostatní země, ale ty měly první případy nakažených koronavirem o měsíc dříve než Mexiko,“ řekl ministr zdravotnictví Hugo López-Gatell. Toto tvrzení je však přinejmenším diskutabilní s poukázáním na fakt, že Mexiko dosud neomezilo ani cestování.
Letiště v druhé nejlidnatější zemi Severní Ameriky zůstávají otevřená, stejně jako ostatní přístupové body do země. „Omezení cestování do Mexika není v plánu, ani se o něm neuvažuje. Stejně tak neuvažujeme o uzavření hranic nebo přístavů,“ uvedl López-Gatell. Podle něj není vědecky prokázáno, že omezení cestování by mělo významný dopad na ochranu lidského zdraví. Vláda a jednotlivé samosprávy se zatím odhodlaly k uzavření parků a velkých veřejných prostor. Příkladem však jdou spíše soukromé sektory jako kina, sportoviště, soukromé univerzity a obchodní domy, které uzavřely své prostory o týdny dříve.
Firmy nic nedostanou
Právě soukromé sektory však přicházející ekonomickou krizi v Mexiku odnesou pravděpodobně nejvíce. Socialistický prezident Lopez Obrador totiž nemá v úmyslu odpustit firmám vysoké daně, snížit jim přebujelou byrokracii, nebo je finančně podpořit. Namísto toho poslal prezidentovi obchodní komory dopis, ve kterém vyzval vybrané firmy k doplacení padesáti miliard pesos na daních.
Obrador je ochoten nabídnout několik malých půjček pro obchůdky s méně než deseti zaměstnanci. Prezident tak svoji podporu míří hlavně na stánkaře, kteří jej v minulých volbách podpořili. „Proč mají chudí přednost? Protože musíme ukázat solidaritu,“ vzkázal novinářům.
Odborníci kroutí hlavou
Experti se ale takové strategie děsí. „Zdá se, že úřady podceňují ekonomické dopady virové pandemie a potřeby pro hlubší přeorientování fiskální politiky země,“ napsal ekonom společnosti Goldman Sachs Alberto Ramos. „Je velmi znepokojující, že prezident není ochoten nikterak měnit plány v okamžiku, kdy to ekonomika opravdu potřebuje,“ souhlasí analytik Eurasia Group Carlson Petersen.
Podobně jako jinde ve světě, i v Mexiku již začaly kvůli pandemii společnosti propouštět své zaměstnance. Zatím o práci přišlo 350 tisíc lidí, číslo se však bude zcela jistě navyšovat. Socialistická starostka Mexico City Claudia Sheinbaum Pardo, která pochází ze stejného tábora jako prezident, společnostem, které začaly propouštět své zaměstnance, na tiskové konferenci vzkázala, že „již nebudou mít možnost dělat v hlavním městě Mexika jiný business.‘‘
Vyjádření čelních představitelů země, pokles kurzu mexického pesa a absence relevantní ekonomické strategie vedlou Bank of America a JP Morgan Chase k odhadu poklesu mexické ekonomiky o sedm procent. Společně s nedodržováním základních ochranných opatření části obyvatel a nedostatečným vymáháním opatření represivními složkami se tak může jednat o smrtící koktejl. Ten však s hořkostí okusí právě ti nejstarší a nejchudší, kteří se nakonec neobjeví ani v oficiálních statistikách.
