Bývalý prezident Václav Klaus Zdroj: Tomáš Kačmár
Ukrajině fandíme skrze naše špatné svědomí, že jsme se v roce 1968 nebránili, myslí si bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj dnes stále pouze přikyvujeme mocným, přestože jsou tentokrát na opačné straně. Doufá proto, že se v české vládě najde nějaký nový František Kriegel, ten totiž jako jediný před 55 lety nepodepsal Moskevské protokoly.
„Že teď jako země tolik, a zcela mimo naše síly a význam, fandíme Ukrajině, je částečně způsobeno naším špatným svědomím, že jsme se tehdy nezmohli na odpor. A absurditu našeho uvažování snad nejlépe ukazuje opožděná heroizace jediného člověka, který nepodepsal Moskevské protokoly, Františka Kriegela,“ napsal bývalý prezident na stránkách svého institutu.
ČTĚTE TAKÉ: Historik: Bez Svobody by Sověti Dubčeka možná zabili. Okupovali nás kvůli jaderným zbraním
Dění po roce 1968 podle něj ukázalo, jak se česká společnost snadno nechala znormalizovat. „Rok 1968 o Sovětském svazu a komunismu mnohým z nás nic nového neřekl. Řekl však leccos o nás a o našem ‚dobrovolném‘ normalizování se. I když někomu snad řekl, že ten komunismus a ten Sovětský svaz není až zas tak dobrý, ale to bylo jen těm, kteří od roku 1948 do roku 1968 na nepřijatelnost komunismu ještě nepřišli, kteří si asi mysleli, že všechny chyby plynou z toho, že když se kácí les, lítají třísky,“ sdělil.
Pustil se také do tvrdé kritiky současné české politiky, která podle něj znovu připomíná předrevoluční léta, kdy posloucháme mocnější národy. „Do srpna 1968 jsme se v rozporu se zájmem mocných o něco pokoušeli. Teď mocným – i když jsou na jiné světové straně – jen přikyvujeme. Kdy se v dnešní české vládě objeví alespoň nějaký ten František Kriegel?“ ptal se někdejší politik.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řady Ukrajinců nejsou uprchlíci, ale migranti. Chovejme se k nim jinak, vyzval Klaus
Výročí je podle něj symbolem našeho pádu z vyspělého světa. „Dvacátý první srpen je dnem našeho národního pokoření, je dnem, kdy došlo k prohloubení našeho pádu z Evropy a vyspělého světa, je dnem, který radikálně zahýbal s osudy mnoha z nás. Někteří ztratili práci a životní perspektivu, jiní členy rodiny, kteří na protest odešli do zahraničí, jiní přátele, kteří najednou zůstali názorově na druhé straně,“ dodal.
