Existují dobré a špatné školy bez ohledu na to, zda jde o základní školy nebo víceletá gymnázia, shodli se Václav Klaus ml., Renata Schejbalová a Michal Černý v pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Rušení víceletých gymnázií označili za politicky neprůchozí nesmysl. Proč rodiče čím dál více upřednostňují tyto vzdělávací instituce před základními školami? A jsou vůbec víceletá gymnázia výběrovými elitními školami?
Víceletá gymnázia čekají v následujících letech omezení. Problémem je počet studentů, kterých podle ministerstva školství chodí na gymnázia až příliš. Gymnázia by měla být výběrovými školami a tomu má odpovídat i jejich kapacita. Zpráva školského resortu to uvedla při představení vzdělávací politiky v rámci dokumentu Strategie 2030+, který by na podzim měla schválit vláda.
Jsou tedy ještě dnes víceletá gymnázia vůbec stále elitními výběrovými školami?
Podle Renaty Schejbalové z Asociace ředitelů gymnázií výběrové stále jsou. Dokládá to zkušenostmi z vlastního gymnázia, kam se hlásí osmkrát více studentů, než nakonec přijmou.
„V současnosti už nikoliv, protože tam odcházejí i dvojkaři a často trojkaři,“ oponoval naopak Václav Klaus ml., poslanec za Trikolóru a bývalý ředitel prestižního gymnázia. „Je to minulost,“ dodal.
S Klausem souhlasil Michal Černý z Asociace ředitelů základních škol: „Neodcházejí tam jen ti nejnadanější, ale i lehce nadprůměrní, pakliže jsou oni nebo jejich rodiče dostatečně ambiciozní.“
Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ovšem namítla, že „v Praze se děti s dvojkami a trojkami na víceletá gymnázia nedostanou“.
Proč je poptávka po víceletých gymnáziích tak vysoká?
Podle Černého je důvodů několik. Jednak se děti dostanou do prostředí, kde mají lepší podmínky ke studiu. Další důvod je podle něj společenský, neboť „nemít dítě na gymnáziu je určité faux pas“. Na základních školách pak dle něj zůstávají děti rodičů, kteří dítě nedají na gymnázium z principu, nebo chtějí, aby jejich dítě zůstalo s kamarády, a pak jsou to samozřejmě ti, co se na gymnázium nedostanou.
Renata Schejbalová upozornila na fakt, že základní školy jsou často hendikepovány, protože nemají dostatek aprobovaných učitelů, což může být také jeden z důvodů, proč rodiče dávají děti na gymnázia. „Když jde učitel hledat místo, jde nejprve na gymnázium, pak na odbornou školu a až na závěr na základní školu.“
Zajímat by nás měli znalosti studenta, ne z jaké školy přišel
„Musíme si uvědomit, že v deseti letech sortujeme dosti nezralé děti, nebo spíš jejich rodiče a prarodiče,“ řekl Klaus, podle něhož je to dost brzy. „Ale když se budeme bavit o školském systému, tak musíme dát váhu základnímu školství,“ dodal. Zajímat by nás mělo, co umí patnáctiletý člověk, a ne z jaké školy přišel.
„Já myslím, že ten problém není úplně v tom, že k tomu rozdělení dochází brzy, ale v tom, jak je celý školský systém efektivní a výkonný,“ reagoval Černý. „Existují dobré a špatné školy bez ohledu na to, zda jde o základní školy nebo víceletá gymnázia. Myslím, že existují výborné základní školy, které jsou lepší než špatná gymnázia,“ dodal.
S tím souhlasila i Schejbalová a z vlastních zkušeností dodala: „Z těch výborných škol se k nám hlásí méně, než z těch horších.“ Hosté pořadu se také shodli, že z hlediska systému chybí nějaký výstup či ověřovací testy toho, co žáci na určitých úrovních umí. „Stát má mít cíl, co v tom vzdělávání chce dosáhnout a nějaký způsob po tom jít,“ uvedl například Klaus.
Hosté pořadu se navíc shodli, že víceletá gymnázia by se neměla rušit. Ačkoliv byl podle Klause jejich vznik nesystémovým krokem a důležitá je ochrana základního školství. „Která politická strana zruší víceletá gymnázia, tak to bude její politická sebevražda,“ řekla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Schejbalová.
