Změny v obsahu zkoušek jsou podle Plagy nutné pro modernizaci vzdělávání. Zdroj: Pixabay
Obsah přijímacích zkoušek na střední školy by se podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) měl změnit. Současné testování podle něj neodpovídá tomu, co a jak se učí děti v moderních školách. Navíc podoba zkoušek podle něj nutí rodiče ke vzdělávání potomků v placených kurzech. Ministr by proto chtěl otevřít debatu o možných úpravách. Podle něj je pro zlepšení vzdělávacího systému proměna podoby zkoušek důležitější než diskuse o počtu pokusů na testy.
„Debata bude o obsahu, tedy co má testovat jednotná přijímací zkouška,“ řekl ministr Robert Plaga a dodal, že projednávání nebude jednoduché. Podle něj je řada ředitelů se státní jednotnou zkouškou spokojená, protože z nich snímá břímě rozhodování a přenáší odpovědnost na Cermat nebo ministerstvo školství. Změny v obsahu zkoušek jsou ale nutné pro modernizaci vzdělávání.
Přijímačky na střední školy dopadly nejlépe za poslední roky, ukázaly statistiky
Uchazeči o studium na středních školách měli letos u přijímacích zkoušek lepší výsledky než v minulých letech. Vyplývá to z dat, která zveřejnila organizace Cermat. Ke zkouškám letos přišlo téměř 94 tisíc dětí. Kvůli pandemii byl k dispozici pouze jeden termín. Naopak u maturit se výsledky ve srovnání s minulými roky zhoršily.
Plaga také uvedl, že nepovažuje za tolik důležitou debatu o počtu termínů u přijímacích zkoušek. O termínech se v současnosti hodně mluví kvůli tomu, že ministr letos v souvislosti s opatřeními proti koronaviru rozhodl o omezení počtu pokusů na zkouškách ze dvou na jeden. Podle kritiků to mohlo u některých dětí zvýšit stres a snížit jejich šance na přijetí. Ministr uvedl, že chápe, že někdo to mohl chápat jako újmu, podotkl ale, že z dat Cermatu plyne, že výsledky z prvního a druhého termínu se v minulých letech moc neměnily. Dodal, že v příštím roce budou opět platit standardní dva termíny.
Rodiče platí soukromé kurzy
Obsah přijímacích zkoušek nutí rodiče platit dětem přípravné kurzy na testy. „Měli bychom se bavit o tom, jak upravit testování, aby bylo smysluplnější, aby to nebylo technické testování, rozřazování, aby to sekundárně nenutilo rodiče k paralelnímu vzdělávání,“ řekl. Škola by podle něj měla naučit člověka různé dovednosti a schopnosti, nikoli se zabývat přípravou na sadu testů, které jsou podmínkou pro přijetí na maturitní obor.
Placené kurzy jsou podle něj faktorem, který podporuje sociální nerovnosti. „Je tam přímá úměra mezi finančními možnostmi rodiny a větší šancí uspět u zkoušky,“ řekl. Nejvíce se to podle něj týká víceletých gymnázií a prestižních čtyřletých oborů.
Zrušení branné výchovy byla chyba, říká veterán k ochraně škol
Tragický útok na školu ve slovenských Vrútkách, při němž zemřel zástupce ředitele, znovu vzbuzuje debatu o ochraně měkkých cílů. Podle bezpečnostního experta Petra Bárty a válečného veterána Lumíra Němce nejsou české školy dostatečně zabezpečené kvůli chybějícím financím i absenci proškoleného personálu.
Jednotná přijímací zkouška se skládá z testů z češtiny a matematiky. Výsledek z ní musí tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent. Minimum bodů nutné pro přijetí stát nestanovil. Školy mohou jednotné testy doplnit vlastními zkouškami.
Podle Plagy by jednotná zkouška mohla tvořit jen polovinu hodnocení a střední školy by měly přihlížet více také ke kontinuální činnosti žáka ve složce s jeho pracemi. „Já bych velmi rád debatu minimálně otevřel, než skončím své funkční období, protože debata určitě nedopadne v krátkém období. Myslím si ale, že je potřeba přejít od řešení formy také k debatě nad obsahem a lepším zacílení těch zkoušek,“ uzavřel.
