Ve funkci vládního zmocněnce pro média a dezinformace končí Michal Klíma. Ten byl v minulosti kritizován kvůli Akčnímu plánu proti dezinformacím. Kabinet zmíněnou pozici zrušil a problematiku předal národnímu bezpečnostnímu poradci Tomáši Pojarovi.
Informaci potvrdil Deníku N sám Klíma. O kroku prý věděl dopředu. Vláda ve své tiskové zprávě uvedla, že se koordinace agendy boje proti vlivu cizí moci ve středu ujal Tomáš Pojar.
Funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací vznikla loni v březnu. Kabinet si od ní sliboval účinnější boj proti dezinformacím souvisejícím především s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČTĚTE TAKÉ: Šiřitel lži o údajné smrti Pavla? Ubožák, který nezaslouží slitování, míní Zdechovský
Michal Klíma je bývalým generálním ředitelem vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin.
KOMENTÁŘ: ANO se chytá do pasti. Nejde být s Babišem i bez Babiše a lákat voliče SPD i ODS
ANO je po prezidentských volbách v prekérní situaci. Hnutí vzniklo jako alternativa k pravicovým nebo středovým stranám. Místo toho však sbíralo především voliče tradiční levice. Andrej Babiš tuhle kartu chce hrát dál a přibrat k tomu luxování SPD, značná část členstva nikoli. Může fungovat projekt „triumvirátu“ a strany pro všechny?
Jeho konec ve funkci na pozici vládního zmocněnce může znamenat, že kabinet v boji proti dezinformacím hodlá změnit strategii. Klíma byl zejména v poslední době ostře kritizován kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
Plán obsahuje mimo jiné možnost okamžitého vypnutí webů, které vláda označí za dezinformační, či zavedení nového trestného činu šíření dezinformace. Možného zneužití takových nástrojů se obávají opoziční poslanci i někteří zákonodárci z pětikoalice.
„Obsah plánu musíme bohužel v řadě pohledů označit za mylný, v důsledcích chybný a pro mediální prostředí škodlivý,“ uvedla Unie vydavatelů. Podle ní návrh může vystavit vládu podezření, že chce v Česku zavádět cenzuru.
V plánu také chybí definice dezinformací, což by mohlo znamenat hrozbu pro svobodu slova. „Plán ani nerespektuje fungování on-line prostředí a marginalizuje či podceňuje strategickou komunikaci státu,“ dodává unie, která považuje za problematickou i myšlenku, že dezinformacím lze čelit finanční podporou takzvaných nezávislých médií.
Fiala ve svém prohlášení Klímu pochválil. Podle něj „dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu, čímž naplnil svůj úkol, který mu byl před necelým rokem svěřen.“ Jako příklad Klímových úspěšných projektů vláda jmenovala systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo kampaň Deštník proti drahotě. Pojar se má zaměřit na zefektivnění systému.