ANO je po prezidentských volbách v prekérní situaci. Hnutí vzniklo jako alternativa k pravicovým nebo středovým stranám. Místo toho však sbíralo především voliče tradiční levice. Andrej Babiš tuhle kartu chce hrát dál a přibrat k tomu luxování SPD, značná část členstva nikoli. Může fungovat projekt „triumvirátu“ a strany pro všechny?
Co se to odehrálo v hnutí ANO poté, co jeho šéf Andrej Babiš prohrál prezidentské volby rozdílem téměř milionu hlasů? Kromě odchodu rebelujícího hejtmana Iva Vondráka z postu místopředsedy vůbec nic. Vlastně ano, Karel Havlíček bude řídit stínovou vládu, ale nikdo moc neví, co to znamená. Kandidátem na premiéra prý není. Tím je – zřejmě – stále Andrej Babiš. Smysl to nedává.
Řekněme, že jde o snahu ukázat ANO jako hnutí nikoli jednoho muže, ale přinejmenším dvou mužů (Babiše, Havlíčka) a jedné ženy – Aleny Schillerové. Přičemž triumvirát to není, jak vysvětlil Havlíček. A Vondrák připomněl, že tahle trojka rozhodovala už dřív, čili vlastně pořád žádná novinka.
ČTETE TAKÉ: Schillerová ostře k Fialově vládě: Řešte s námi důchody
V ANO se teď také hojně mluví o rozšiřování koaličního potenciálu, který je v tuto chvíli nulový. V partaji roste napětí od loňských komunálních voleb. V řadě měst a obcí si „anoisté“ perfektně rozumějí například s občanskými demokraty, ale vedení stran takovým koalicím nepřeje – nejznámějším příkladem je Praha. A nespokojenost je i jinde.
„Když jsem do hnutí vstupoval, byla to spíše středopravicová strana. Teď jsme vnímáni jako levicové hnutí a já se necítím jako levicový politik,“ řekl v anketě Seznam Zpráv například zlínský primátor Jiří Korec. Jeho kolega, starosta Jičína Jan Malý se přidal: „Určitě by měla být debata o tom, jak se rozšířit víc do pravé strany, oslovovat i střední vrstvy. Ale jak někdo říká, že jsme vyluxovali voliče sociální demokracie – no tak já bych je neopouštěl.“
A nový stínový nepremiér Havlíček v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil: „Ano, máme zájem získat zklamané voliče ČSSD a SPD.“ Podle něj však ANO chce oslovovat i sympatizanty vládní pětikoalice. Prostě všechny. Geniální.
Babiš slib nedodržel. Pochopil sice, jak Sněmovna funguje, na jednání ale stejně nedorazil
Měl přijít, ale nepřišel. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš vynechal čtvrteční jednání Poslanecké sněmovny, přestože den předtím uvedl, že si přítomnost v dolní komoře začal užívat. Ze své neúčasti se omluvil z pracovních důvodů. Společně s ním chyběly desítky dalších poslanců stejně jako valná většina ministrů vlády Petra Fialy (ODS). Na programu čtvrtečního jednacího dne přitom byly ústní interpelace členů kabinetu.
Strana pro všechny nikdy není pro všechny
Mezi prvními, kdo v české politice začali oficiálně zpochybňovat pravo-levé rozdělení, byli kdysi Zelení. Tvrdili, že nejsou vpravo ani vlevo, ale vepředu. Dopadli mizerně. Miloš Zeman razil termín ČSSD – strana pro dolních deset milionů. V roce 1998 vyhrál volby, nicméně rétorika nebyla „pro všechny“, ale víceméně levicová. Termín catch-all-party pak začal používat Mirek Topolánek.
Občanští demokraté pod jeho vedením dosáhli historického úspěchu, když ve sněmovních volbách v roce 2006 získali víc než 35 procent hlasů. Ovšem bylo to v době, kdy ODS byla de facto jedinou alternativou ČSSD, jež předtím vládla osm let. A Topolánkova vláda pak dělala typicky pravicovou politiku (byť Václav Klaus by asi nesouhlasil).
Široce rozkročená strana tedy za určité konstelace může fungovat, přičemž ale ono „pro všechny“ je hlavně předvolební slogan, protože skutečná politika je z principu vždy ve prospěch někoho a v neprospěch jiného. V době ekonomické krize zvláště.
Bez marketérů to nepůjde
Prezidentské volby podle očekávání ukázaly, že Babiš získával hlavně v chudších regionech. Pokud budeme uvažovat podobně jako nyní v ANO, tedy že hradní volby mohou být i průzkumem pro ty sněmovní, muselo by hnutí dělat především levicovou politiku. K oslovení bývalých i současných voličů KSČM, ČSSD a k tomu SPD jistě nepostačí umírněný „konstruktivní přístup“.
Řítíme se do zdi a musíme něco udělat. Odchod do důchodu bych odstupňoval, říká Fiala
Důchodová reforma se musí provést a je ostudou, že se k tomu žádná vláda neodhodlala. Řítíme se do zdi a musíme s tím něco udělat. Tak komentoval možné budoucí penzijní změny předseda vlády Petr Fiala (ODS) v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. Současná vláda totiž o změně důchodového systému začíná jednat a jednou z variant je i posunutí hranice odchodu do důchodu z 65 na 68 let.
Skutečného levičáka aby ale v hnutí pohledal a pokud jde o marketing, tuhle roli v něm umí hrát pouze Babiš a jeho nejbližší při výjezdech s obytňákem.
Současně, chce-li být catch-all-party, bude muset ANO vysílat pravicové a liberální vzkazy například v Praze, Brně a dalších městech a tvrdit, že ANO vlastně už není tak úplně Babišovým hnutím.
Stratégové ANO možná chtějí oživit efekt ze sněmovních voleb v letech 2013 a 2017. Tehdy všeobjímající model částečně fungoval. Babiš jako nový úkaz vpadnul mezi krizemi zmítané ODS a ČSSD.
Doba se ale dost změnila. Těžko si představit, že by například liberální voliči v Praze vzali ve sněmovních volbách ANO na milost jen proto, že Babiš není v čele stínové vlády. Zároveň ale hrozí, že snaha vyvažovat a zvyšovat koaliční potenciál (rozuměj zejména se stranami současné vládní pětikoalice) odežene na vládu naštvané voliče. Úkol pro špičkové marketéry, které ale Babiš propustil.
