Klimatolog: Za sílu a četnost obřích povodní může člověk. Pohromy budou jen extrémnější

Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS klimatolog Pavel Zahradníček. Podobné pohromy tu sice podle něj byly vždycky, s klimatickou změnou k nim však bude docházet hojněji, mohou být navíc extrémnější.

Téměř po každé velké živelní pohromě se zmiňuje vliv klimatické změny. Může tedy i za současné tragické záplavy v Německu člověk?
Povodně byly vždycky, to není novinka. Jen se nám zvětšuje jejich četnost. V horizontu posledních pěti set let, které máme zdokumentované, k povodním nikdy nedocházelo tak často jako zhruba od roku 1990. Jejich četnost, síla a intenzita se pak pochopitelně vztahují ke klimatické změně, za niž v současné době může člověk. Odpovím-li tedy ve velké zkratce – ano, může za to člověk. Jen při vědomí toho, že samotné povodně tu byly vždycky.

To poslední tvrdil i německý ministr vnitra: Takové katastrofy se děly odjakživa, my s nimi nemůžeme nic dělat. Má tedy pravdu?
Má ji v tom, že katastrofy bývaly i dřív. A velké. Stejná oblast v Německu přece zažila ve 14. století dost podobné neštěstí. Jistě – se samotnou katastrofou se nedá nic dělat. Bude přicházet bez ohledu na klimatickou změnu. Jen je třeba se zeptat, jak často se to stane. Přijde podobná povodeň jednou za sto, nebo za dvacet let? To máte stejné jako se suchem v Česku. Taky přece k našim končinám patří. Jenže to, které přišlo v letech 2015 a 2020, bylo abnormální. A to svou délkou, silou i tím, že se vrátilo v kratším intervalu. Že jsme ho v posledních dvaceti letech měli častěji, je zkrátka nepochybné. Zmíněná četnost a síla sucha je přitom dána právě klimatickou změnou. A podobně to chápejme i s povodněmi. Místo jednou za deset let k nim dojde třeba dvakrát. Pokud se změnami klimatu nebudeme nic dělat, budeme je řešit častěji.

I my v Česku? Meteorologové varují, že víkendové bouřky budou silné i nad českým územím. Může nám tedy aktuálně hrozit něco podobného, co zažívají Němci?
V Německu byl ten problém, že v krátkém časovém úseku spadlo strašně moc vody na jedno místo. Půda už byla nasycená, nedokázala nic dalšího pojmout. Proto se to rozvodnilo. Tlaková níže se navíc částečně vrátila, voda tedy z velké části padala na stejné místo. Podobně jako u nás v roce 1997, kdy to schytalo Ostravsko s Beskydskem a rovněž vznikaly katastrofické povodně.

Čili?
Nejsem meteorolog, něco tak obrovského jako v Německu bych však u nás nyní nepředpokládal. Nás se tahle tlaková níže dotýká velice okrajově. Teď se z Německa trošičku přesune do Rakouska, u nás dojde především k bouřkám v horských oblastech. Půda v Česku je sice rovněž dost nasycená, takže mohou nastat povodně lokálního charakteru, půjde však opravdu o něco jiného – můžeme se dočkat nanejvýš třeba krupobití, vyvrácených stromů.

Obrázky z Německa vypadají děsivě. Dá se vůbec na podobnou pohromu nějak připravit?
Vždycky samozřejmě záleží na tom, o jaké konkrétní pohromě se budeme bavit. Obecně platí, že připravit se můžeme na leccos. V Americe mají například vybudován fungující poplašný systém proti tornádům. Lidé tam navíc vědí, co mají dělat, jakmile tornádová sezona nastane. Mimo jiné nenechávají nic venku. Tohle my z pochopitelných důvodů nemáme v krvi, takže když došlo k tornádu na jižní Moravě, spousta lidí zemřela právě proto, že je zasáhly poletující nezabezpečené předměty. V Americe je to už dávno naučilo – zahradní nábytek a všechno ostatní raději hodně rychle uklidí, okna si zabarikádují. Jsou na to připravení.

Sám zmiňujete tornádo na jižní Moravě, mimo to se bavíme o obřích německých povodních, před pár dny se psalo i o kanadských vedrech šplhajících k padesáti stupňům Celsia. Člověk se neubrání myšlence, že to celé spolu musí souviset.
A také že ano – klimatická změna u podobných událostí skutečně přináší větší četnost. V Kanadě sice horké vlny nejsou ničím výjimečným, jejich maximální teplota však bývá 40 stupňů Celsia. Teď naměřili něco nad devětačtyřicet. Klimatická změna nemůže za to, že tam přišel teplý vzduch, ale za to, že přišel tak moc teplý. Bylo to zkrátka podstatně extrémnější, než kdyby to tam přišlo za normálnějšího stavu. Klidně si to pro větší názornost představme z pohledu našich podmínek: Do Česka k nám při letní horké vlně běžně dorazí třicítky, při změně klimatu to ale bude místo toho až 34–35 stupňů. Což není malý rozdíl.

Pavel Zahradníček

Absolvent Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie.
Zabývá se kontrolou kvality dat, homogenizace, tvorbou technických řad, analýzou časových řad a zpracováním výstupu klimatických modelů.

Upravíme si tedy už brzy definici toho, co pro nás představuje normální počasí?
To už se přece děje! Posledních deset let je nejteplejším obdobím za éru, co se podobné hodnoty měří. Když pak letos přišlo normální jaro, poznali jste, jak si lidé odvykli: Ptali se, co se děje, že je tak studené. Ne, šlo o naprosto normální jaro, které jsme tu prostě jen už pár let neměli. Naším standardem je realita posledních deseti let, která je přitom z dlouhodobého hlediska ve skutečnosti výjimkou. Uvědomme si, že padesát procent denních rekordů teplot spadá do posledních dvaceti let. Zvykněme si tedy, že častější budou nejen vyšší teploty, ale i další různé extrémy. A to všechno kvůli klimatické změně.

Ve střední Evropě najednou zblízka sledujeme tornádo, obří záplavy, extrémní sucha. Nabízí se otázka – co nás postihne příště?
Já myslím, že už nic jiného. Silné letní bouřky jsme měli vždycky, povodně také. Takže se maximálně můžeme bavit o tom, že se podobné jevy budou častěji opakovat. Pokud tedy není řeč o tornádu. Tornádo o takové síle, jaké postihlo jižní Moravu, bylo skutečně hodně extrémním jevem. S ohledem na naše podmínky naprosto výjimečným. Nepředpokládám, že bychom ho měli mít za chvíli zpátky. A kdyby snad přece... No, tak to by byl průšvih.

Tagy:

Hlavní zprávy

Okupanti stěhovali vybavení nedaleko kláštera. Ukrajinský dron jim shodil bombu pod nohy
Ukrajina

Okupanti stěhovali vybavení nedaleko kláštera. Ukrajinský dron jim shodil bombu pod nohy

Ukrajinci se pochlubili dalším úspěšným útokem na ruské jednotky v Doněcké oblasti. Tentokrát pomocí dronu shodili bombu na nic netušící skupinku okupantů, kteří ve vesnici Pisky přenášeli vojenský materiál do jedné z budov nedaleko místního kláštera. Video, jehož pravost nelze nezávisle ověřit, koluje po sociálních sítích. Ukrajinci rovněž využili okolností incidentu a rýpli si do organizace Amnesty International (AI).

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:45

Ukrajinské síly údajně obdržely turecká vozidla BMC KİRPİ 4x4 MRAP

23:50

Nic netušil, najednou mu spadla raketa na záda. Ukrajinci ukázali zásah okupanta dronem

23:10

Před pražským sídlem Amnesty International dnes demonstranti požadovali rezignaci šéfky organizace

22:23

Ovsjannikovová u soudu opět vyvázla pokutou za protest proti válce

Nelze zaklekávat na 14letého, říká Jelínková. Rakušan na policii vyvíjí tlak, tvrdí Fiala

Senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL) v pořadu 360° ocenila přístup ministra vnitra i policejního prezidenta ke kritizovaným zákrokům policistů v civilu na shromážděních expremiéra a šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle ní jsou nepřípustné. Poslanec Radim Fiala (SPD) by konečný soud nechal až na závěr vyšetřování, do Víta Rakušana (STAN) se ale obul s tím, že celou kauzu ovlivňuje.

Hrozivá bouřka smetla u Prahy za pár vteřin celou pouť. Microburst zachytily obecní kamery

V Horoměřicích u Prahy slavili 23. července Anenskou pouť. Bohatý program začínal ve 13 hodin a měl trvat až do večera. Už po půl hodině ale oslavy překazila silná bouřka, která z nádvoří místního zámku smetla takřka vše. Obec nyní na svých facebookových stránkách zveřejnila záběry z kamer. Podle meteoroložky CNN Prima NEWS Jany Hujslové se v oblasti vyskytl tzv. microburst – silná bouřka, doprovázená silným větrem. V okolí v té době padaly i 2,5centimetrové kroupy.

Živě
ON-LINE: Ukrajinci měli zabránit vraždě ministra. Ostřelují nás české raketomety, tvrdí Rusko

Rusko se snaží získat plnou kontrolu nad Luhanskou i Doněckou oblastí. Ukrajinci však na Donbasu pokračují v tvrdém odporu vůči agresorovi. Na jižní frontě ukrajinská armáda nadále postupuje. Ukrajinské bezpečnostní složky pak tvrdí, že zmařily pokus ruských tajných služeb zavraždit ministra obrany Oleksije Reznikova. Rusko zase uvedlo, že Ukrajinci ostřelovali Doněck z českých raketometů. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv prozradil, za jakých podmínek Rusko přistoupí na mír. Válka je podle něj odpověď na rusofobii.

Bitvu českých tenisových es ovládla opět Plíšková. Krejčíkovou porazila ve dvou setech

Ze souboje dvou aktuálně nejlepších českých tenistek vyšla na turnaji v Torontu vítězně Karolína Plíšková. Bývalá světová jednička porazila někdejší singlovou dvojku Barboru Krejčíkovou 6:3, 6:4. Stejně jako pro Krejčíkovou, deblovou vítězku nedávného Wimbledonu, skončila kanadská příprava na US Open i pro šampionku z Prahy Marii Bouzkovou.

Dva roky od požáru v Bohumíně: Žhář dostal za smrt 11 lidí doživotí, byt má nové nájemníky

Dva roky uplynuly od nejtragičtějšího požáru v historii Česka. Zdeněk Konopka v Bohumíně zapálil dveře bytu, kde jeho příbuzní slavili narozeniny. Zemřelo jedenáct lidí včetně malých dětí, část uhořela, část se zabila skokem z okna v 11. patře. Pachatel se tehdy mstil za to, že ho opustila manželka. Po dohodě se státním zástupcem dostal doživotí.

Domácí zpravodajství

Policejní prezident doporučil vyhradit místa pro odpůrce, tvrdí ANO. Ten se ohradil

Aktualizováno

Hnutí ANO nově na politických mítincích pokaždé vyhradí místo pro odpůrce. Ve videu na sociálních sítích to uvedl předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý týden čelil podle médií na mítincích hlasitým protestům svých odpůrců. Babiš tvrdí, že opatření je na základě doporučení policejního prezidenta Martina Vondráška. Ten to ale razantně odmítá.

Zeman převzal lži opozice, kritizuje vláda. Jeho veto může stát miliardy, varuje Kalousek

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana vetovat novelu, která má snížit platby státu do zdravotnictví, může státní pokladnu vyjít až na miliardy korun, varoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vyzval proto poslance, aby rozhodnutí co nejdříve přehlasovali. Prezidenta kritizují i členové současné vlády. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) převzal prezident lživou argumentaci opozice. Vládní koalice má v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinu 108 poslanců, řada zákonodárců ale v době vládních prázdnin čerpá dovolené.

V rakouských Alpách se vážně zranili dva Češi. Po dalším turistovi pátrají záchranáři

Dva čeští turisté se v neděli zranili při výstupu na alpský vrchol Hinterer Brochkogel v rakouském Tyrolsku. Informovala o tom v pondělí agentura APA. Při cestě horolezci zřejmě uklouzli a spadli pět metrů do pukliny. Rakouské úřady stále pátrají po českém turistovi, který je v Rakousku nezvěstný od minulého týdne, uvedlo české velvyslanectví ve Vídni.