Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká klimatolog.
Zdroj: AP
Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká klimatolog.
Zdroj: AP
Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS klimatolog Pavel Zahradníček. Podobné pohromy tu sice podle něj byly vždycky, s klimatickou změnou k nim však bude docházet hojněji, mohou být navíc extrémnější.
reklama
Téměř po každé velké živelní pohromě se zmiňuje vliv klimatické změny. Může tedy i za současné tragické záplavy v Německu člověk? Povodně byly vždycky, to není novinka. Jen se nám zvětšuje jejich četnost. V horizontu posledních pěti set let, které máme zdokumentované, k povodním nikdy nedocházelo tak často jako zhruba od roku 1990. Jejich četnost, síla a intenzita se pak pochopitelně vztahují ke klimatické změně, za niž v současné době může člověk. Odpovím-li tedy ve velké zkratce – ano, může za to člověk. Jen při vědomí toho, že samotné povodně tu byly vždycky.
To poslední tvrdil i německý ministr vnitra: Takové katastrofy se děly odjakživa, my s nimi nemůžeme nic dělat. Má tedy pravdu? Má ji v tom, že katastrofy bývaly i dřív. A velké. Stejná oblast v Německu přece zažila ve 14. století dost podobné neštěstí. Jistě – se samotnou katastrofou se nedá nic dělat. Bude přicházet bez ohledu na klimatickou změnu. Jen je třeba se zeptat, jak často se to stane. Přijde podobná povodeň jednou za sto, nebo za dvacet let? To máte stejné jako se suchem v Česku. Taky přece k našim končinám patří. Jenže to, které přišlo v letech 2015 a 2020, bylo abnormální. A to svou délkou, silou i tím, že se vrátilo v kratším intervalu. Že jsme ho v posledních dvaceti letech měli častěji, je zkrátka nepochybné. Zmíněná četnost a síla sucha je přitom dána právě klimatickou změnou. A podobně to chápejme i s povodněmi. Místo jednou za deset let k nim dojde třeba dvakrát. Pokud se změnami klimatu nebudeme nic dělat, budeme je řešit častěji.
Silné bouřky po sobě zanechaly spoušť, škodám se nevyhnul ani operní dům v německém Stuttgartu.
Zdroj: AP
Německo trápí silné deště a bouřky, lidem zatopily sklepy.
Zdroj: AP
Některé cesty jsou po úterních bouřkách v Německu neprůjezdné.
Zdroj: AP
Operní dům ve Stuttgartu skončil s poškozenou střechou.
Zdroj: AP
Záplavy v Belgii
Zdroj: AP
Obří díra v zemi způsobená povodněmi v Erftstadt-Blessemu.
Zdroj: Profimedia.cz
Škody po povodních v Německu
Zdroj: Getty Images
Lidé v Německu se kvůli bleskovým záplavám musí evakuovat. (autor: Twitter/World Federation of United Nations Friends)
Zdroj: CNN Prima NEWS
Trosky voda natlačila do ulic. (autor: Twitter/Alex Taylor)
Zdroj: CNN Prima NEWS
Bleskové záplavy v Německu za sebou nechávají zkázu.
Zdroj: AP
I my v Česku? Meteorologové varují, že víkendové bouřky budou silné i nad českým územím. Může nám tedy aktuálně hrozit něco podobného, co zažívají Němci? V Německu byl ten problém, že v krátkém časovém úseku spadlo strašně moc vody na jedno místo. Půda už byla nasycená, nedokázala nic dalšího pojmout. Proto se to rozvodnilo. Tlaková níže se navíc částečně vrátila, voda tedy z velké části padala na stejné místo. Podobně jako u nás v roce 1997, kdy to schytalo Ostravsko s Beskydskem a rovněž vznikaly katastrofické povodně.
Čili? Nejsem meteorolog, něco tak obrovského jako v Německu bych však u nás nyní nepředpokládal. Nás se tahle tlaková níže dotýká velice okrajově. Teď se z Německa trošičku přesune do Rakouska, u nás dojde především k bouřkám v horských oblastech. Půda v Česku je sice rovněž dost nasycená, takže mohou nastat povodně lokálního charakteru, půjde však opravdu o něco jiného – můžeme se dočkat nanejvýš třeba krupobití, vyvrácených stromů.
Obrázky z Německa vypadají děsivě. Dá se vůbec na podobnou pohromu nějak připravit? Vždycky samozřejmě záleží na tom, o jaké konkrétní pohromě se budeme bavit. Obecně platí, že připravit se můžeme na leccos. V Americe mají například vybudován fungující poplašný systém proti tornádům. Lidé tam navíc vědí, co mají dělat, jakmile tornádová sezona nastane. Mimo jiné nenechávají nic venku. Tohle my z pochopitelných důvodů nemáme v krvi, takže když došlo k tornádu na jižní Moravě, spousta lidí zemřela právě proto, že je zasáhly poletující nezabezpečené předměty. V Americe je to už dávno naučilo – zahradní nábytek a všechno ostatní raději hodně rychle uklidí, okna si zabarikádují. Jsou na to připravení.
Sám zmiňujete tornádo na jižní Moravě, mimo to se bavíme o obřích německých povodních, před pár dny se psalo i o kanadských vedrech šplhajících k padesáti stupňům Celsia.Člověk se neubrání myšlence, že to celé spolu musí souviset. A také že ano – klimatická změna u podobných událostí skutečně přináší větší četnost. V Kanadě sice horké vlny nejsou ničím výjimečným, jejich maximální teplota však bývá 40 stupňů Celsia. Teď naměřili něco nad devětačtyřicet. Klimatická změna nemůže za to, že tam přišel teplý vzduch, ale za to, že přišel tak moc teplý. Bylo to zkrátka podstatně extrémnější, než kdyby to tam přišlo za normálnějšího stavu. Klidně si to pro větší názornost představme z pohledu našich podmínek: Do Česka k nám při letní horké vlně běžně dorazí třicítky, při změně klimatu to ale bude místo toho až 34–35 stupňů. Což není malý rozdíl.
Pavel Zahradníček
AbsolventGeografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie. Zabývá se kontrolou kvality dat, homogenizace, tvorbou technických řad, analýzou časových řad a zpracováním výstupu klimatických modelů.
Upravíme si tedy už brzy definici toho, co pro nás představuje normální počasí? To už se přece děje! Posledních deset let je nejteplejším obdobím za éru, co se podobné hodnoty měří. Když pak letos přišlo normální jaro, poznali jste, jak si lidé odvykli: Ptali se, co se děje, že je tak studené. Ne, šlo o naprosto normální jaro, které jsme tu prostě jen už pár let neměli. Naším standardem je realita posledních deseti let, která je přitom z dlouhodobého hlediska ve skutečnosti výjimkou. Uvědomme si, že padesát procent denních rekordů teplot spadá do posledních dvaceti let. Zvykněme si tedy, že častější budou nejen vyšší teploty, ale i další různé extrémy. A to všechno kvůli klimatické změně.
As devastating floods slam parts of Europe, @BeckyCNN spoke to @MelissaBellCNN from one flooded neighborhood in Belgium.
Ve střední Evropě najednou zblízka sledujeme tornádo, obří záplavy, extrémní sucha. Nabízí se otázka – co nás postihne příště? Já myslím, že už nic jiného. Silné letní bouřky jsme měli vždycky, povodně také. Takže se maximálně můžeme bavit o tom, že se podobné jevy budou častěji opakovat. Pokud tedy není řeč o tornádu. Tornádo o takové síle, jaké postihlo jižní Moravu, bylo skutečně hodně extrémním jevem. S ohledem na naše podmínky naprosto výjimečným. Nepředpokládám, že bychom ho měli mít za chvíli zpátky. A kdyby snad přece... No, tak to by byl průšvih.
Druhý den olympijských her v Tokiu byl ve znamení prvních klání. Nejvíce medailí vybojovala Čína, na kontě má hned tři zlatí. Úspěchy slavila česká výprava skrze postupy do dalších kol, úvodní zápasy dopadly dobře pro české tenistky Barboru Krejčíkovou a Markétu Vondroušovou. Soupeře pokořil také stolní tenista Lubomír Jančařík, postup slavily také veslařské posádky.
Od tragického momentu, kdy se jihem Moravy prohnalo ničivé tornádo, uplynul přesně měsíc. Ve zpustošených obcích mezi Břeclaví a Hodonínem lidé odvedli obrovský kus práce. Ulice se výrazně proměňují a místní spolu s dobrovolníky začínají budovat tváře obcí naprosto od nuly.
Japonská olympiáda znamená velké zklamání hlavně pro diváky. Ti jsou z ochozů kvůli protiepidemickým opatřením zcela vyloučeni. Zatímco zahraniční fanoušci s tím počítali, ti japonští doufali, že sportovní klání uvidí na vlastní oči. A za vstupenky „na nic“ utratili nemalé peníze. Ani ty jim ale pořadatelé hned tak nevrátí.
První den soutěží na olympijských hrách v Tokiu dopadl dobře pro české tenistky. Barbora Krejčíková a Markéta Vondroušová se mohou těšit na druhé kolo. První zápas pingpongového turnaje zvládl Lubomír Jančařík, na veslařské regatě slavily postup tři ze čtyř českých posádek. Cyklista Michael Kukrle zanechal ve svém závodě na 230 kilometrů velmi výraznou stopu, třebaže nakonec nedosáhl na medaili.
Účastníci pochodu za práva sexuálních menšin v sobotu v maďarské metropoli hlasitě protestovali proti novému zákonu vlády premiéra Viktora Orbána, který zakazuje propagaci homosexuality na školách. Organizátoři Gay Pride uvedli, že k pochodu se připojilo asi 30 tisíc lidí.
Díky oznámení od anonyma agenti z Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) v americkém státě Maine zadrželi muže a ženu, kteří ve voze převáželi čtyři kila kokainu a hotovost, pravděpodobně z nelegální činnosti. Část kokainu však byla neobvykle zabalená. Zhruba kilový blok byl upraven tak, aby vypadal jako dort. Páru nyní hrozí až 20letý pobyt za mřížemi.
Na českou olympijskou výpravu na hrách v Tokiu číhají vedle koronaviru i další nástrahy. Například stolního tenistu Lubomíra Jančaříka nechtěli organizátoři pustit na rozcvičku před ostrým zápasem. Patálie byly ale i úsměvné. Třeba desetibojař Adam Helcelet narazil na nečekaného soupeře – tlačítka na supermoderních japonských záchodech.
Ve městech napříč Francií se v sobotu konaly desítky demonstrací proti opatřením zaváděným v boji proti koronaviru v situaci, kdy nových infekcí každým dnem přibývá. Zapojilo se do nich přes 160 000 lidí, z toho 11 000 v Paříži, uvedlo ministerstvo vnitra. Původně se odhadovala celková účast kolem 110 000 osob. V metropoli a v Lyonu se demonstranti střetli s policií, která použila slzný plyn, uvedla televizní stanice BFM.
Policisté vyšetřují střelbu na novinářky, kterým se podařilo odhalit možnou množírnu psů v jihomoravských Odrovicích. Partner majitelky na ně pak vytáhl zbraň a zmáčkl spoušť.
Neobvyklý případ diskriminace na základě pohlaví řešil anglický soud. Pracovníci reklamní agentury J. Walter Thompson (JWT), Chas Bayfield a Dave Jenner byli spolu s dalšími třemi kolegy propuštěni, protože jsou muži. Kreativní ředitelka společnosti Jo Wallaceová totiž slíbila, že vymaže zakořeněnou pověst agentury, která je plná „bílých, britských, heterosexuálních mužů“. Následný spor s firmou u soudu dva propuštění zaměstnanci vyhráli.
Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.
Když Ester Ledecká před více než třemi lety šokovala lyžařský svět svým triumfem na olympiádě v Pchjongčchangu, chtěla její americká jmenovkyně Katie testy DNA. „Ester, myslím, že jsme příbuzné,“ napsala tehdy americká plavkyně na Twitter. Teď se zdá, že testy ani nebudou zapotřebí.
Asi 15 procent lidí zkontrolovaných policisty a hygieniky v noci na pátek v barech a tanečních klubech v Praze porušilo protiepidemická opatření. Vyplývá to z informací na webu pražské hygienické stanice
Vlna solidarity se zvedla na podporu úředníka, který neoprávněně zrušil trvalý pobyt ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO). Podporu má nejen ve své obci, lidé podepisují petici napříč republikou. Policie mezitím s úředníkem zahájila trestní řízení.
Jedenáct lázeňských měst Evropy, mezi nimiž jsou i Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, získalo titul světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom mezivládní Výbor světového dědictví na svém 44. zasedání ve městě Fu-čou v Číně. Uvedlo to české ministerstvo kultury. Kvůli celosvětové pandemii se jednání od 16. do 31. července koná on-line.
Jihočeská policie prověřuje okolnosti sobotní násilné smrti dvou lidí na českobudějovickém sídlišti Vltava. Policie zadržela podezřelého člověka. Novinářům to v sobotu sdělil krajský policejní mluvčí Milan Bajcura. Na dotaz ČTK upřesnil, že jde o dvojnásobnou vraždu.
Téměř čtvrtina Čechů se nechce nechat očkovat proti nemoci COVID-19. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 35 procent dotázaných by se očkovat naopak nechalo. Zbytek respondentů je už vakcinován alespoň jednou dávkou, nebo se ještě rozhoduje.
