Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká klimatolog.
Zdroj: AP
Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká klimatolog.
Zdroj: AP
Zvykejme si, že povodně podobné těm německým nás budou postihovat častěji, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS klimatolog Pavel Zahradníček. Podobné pohromy tu sice podle něj byly vždycky, s klimatickou změnou k nim však bude docházet hojněji, mohou být navíc extrémnější.
reklama
Téměř po každé velké živelní pohromě se zmiňuje vliv klimatické změny. Může tedy i za současné tragické záplavy v Německu člověk? Povodně byly vždycky, to není novinka. Jen se nám zvětšuje jejich četnost. V horizontu posledních pěti set let, které máme zdokumentované, k povodním nikdy nedocházelo tak často jako zhruba od roku 1990. Jejich četnost, síla a intenzita se pak pochopitelně vztahují ke klimatické změně, za niž v současné době může člověk. Odpovím-li tedy ve velké zkratce – ano, může za to člověk. Jen při vědomí toho, že samotné povodně tu byly vždycky.
To poslední tvrdil i německý ministr vnitra: Takové katastrofy se děly odjakživa, my s nimi nemůžeme nic dělat. Má tedy pravdu? Má ji v tom, že katastrofy bývaly i dřív. A velké. Stejná oblast v Německu přece zažila ve 14. století dost podobné neštěstí. Jistě – se samotnou katastrofou se nedá nic dělat. Bude přicházet bez ohledu na klimatickou změnu. Jen je třeba se zeptat, jak často se to stane. Přijde podobná povodeň jednou za sto, nebo za dvacet let? To máte stejné jako se suchem v Česku. Taky přece k našim končinám patří. Jenže to, které přišlo v letech 2015 a 2020, bylo abnormální. A to svou délkou, silou i tím, že se vrátilo v kratším intervalu. Že jsme ho v posledních dvaceti letech měli častěji, je zkrátka nepochybné. Zmíněná četnost a síla sucha je přitom dána právě klimatickou změnou. A podobně to chápejme i s povodněmi. Místo jednou za deset let k nim dojde třeba dvakrát. Pokud se změnami klimatu nebudeme nic dělat, budeme je řešit častěji.
Silné bouřky po sobě zanechaly spoušť, škodám se nevyhnul ani operní dům v německém Stuttgartu.
Zdroj: AP
Německo trápí silné deště a bouřky, lidem zatopily sklepy.
Zdroj: AP
Některé cesty jsou po úterních bouřkách v Německu neprůjezdné.
Zdroj: AP
Operní dům ve Stuttgartu skončil s poškozenou střechou.
Zdroj: AP
Záplavy v Belgii
Zdroj: AP
Obří díra v zemi způsobená povodněmi v Erftstadt-Blessemu.
Zdroj: Profimedia.cz
Škody po povodních v Německu
Zdroj: Getty Images
Lidé v Německu se kvůli bleskovým záplavám musí evakuovat. (autor: Twitter/World Federation of United Nations Friends)
Zdroj: CNN Prima NEWS
Trosky voda natlačila do ulic. (autor: Twitter/Alex Taylor)
Zdroj: CNN Prima NEWS
Bleskové záplavy v Německu za sebou nechávají zkázu.
Zdroj: AP
I my v Česku? Meteorologové varují, že víkendové bouřky budou silné i nad českým územím. Může nám tedy aktuálně hrozit něco podobného, co zažívají Němci? V Německu byl ten problém, že v krátkém časovém úseku spadlo strašně moc vody na jedno místo. Půda už byla nasycená, nedokázala nic dalšího pojmout. Proto se to rozvodnilo. Tlaková níže se navíc částečně vrátila, voda tedy z velké části padala na stejné místo. Podobně jako u nás v roce 1997, kdy to schytalo Ostravsko s Beskydskem a rovněž vznikaly katastrofické povodně.
Čili? Nejsem meteorolog, něco tak obrovského jako v Německu bych však u nás nyní nepředpokládal. Nás se tahle tlaková níže dotýká velice okrajově. Teď se z Německa trošičku přesune do Rakouska, u nás dojde především k bouřkám v horských oblastech. Půda v Česku je sice rovněž dost nasycená, takže mohou nastat povodně lokálního charakteru, půjde však opravdu o něco jiného – můžeme se dočkat nanejvýš třeba krupobití, vyvrácených stromů.
Obrázky z Německa vypadají děsivě. Dá se vůbec na podobnou pohromu nějak připravit? Vždycky samozřejmě záleží na tom, o jaké konkrétní pohromě se budeme bavit. Obecně platí, že připravit se můžeme na leccos. V Americe mají například vybudován fungující poplašný systém proti tornádům. Lidé tam navíc vědí, co mají dělat, jakmile tornádová sezona nastane. Mimo jiné nenechávají nic venku. Tohle my z pochopitelných důvodů nemáme v krvi, takže když došlo k tornádu na jižní Moravě, spousta lidí zemřela právě proto, že je zasáhly poletující nezabezpečené předměty. V Americe je to už dávno naučilo – zahradní nábytek a všechno ostatní raději hodně rychle uklidí, okna si zabarikádují. Jsou na to připravení.
Sám zmiňujete tornádo na jižní Moravě, mimo to se bavíme o obřích německých povodních, před pár dny se psalo i o kanadských vedrech šplhajících k padesáti stupňům Celsia.Člověk se neubrání myšlence, že to celé spolu musí souviset. A také že ano – klimatická změna u podobných událostí skutečně přináší větší četnost. V Kanadě sice horké vlny nejsou ničím výjimečným, jejich maximální teplota však bývá 40 stupňů Celsia. Teď naměřili něco nad devětačtyřicet. Klimatická změna nemůže za to, že tam přišel teplý vzduch, ale za to, že přišel tak moc teplý. Bylo to zkrátka podstatně extrémnější, než kdyby to tam přišlo za normálnějšího stavu. Klidně si to pro větší názornost představme z pohledu našich podmínek: Do Česka k nám při letní horké vlně běžně dorazí třicítky, při změně klimatu to ale bude místo toho až 34–35 stupňů. Což není malý rozdíl.
Pavel Zahradníček
AbsolventGeografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie. Zabývá se kontrolou kvality dat, homogenizace, tvorbou technických řad, analýzou časových řad a zpracováním výstupu klimatických modelů.
Upravíme si tedy už brzy definici toho, co pro nás představuje normální počasí? To už se přece děje! Posledních deset let je nejteplejším obdobím za éru, co se podobné hodnoty měří. Když pak letos přišlo normální jaro, poznali jste, jak si lidé odvykli: Ptali se, co se děje, že je tak studené. Ne, šlo o naprosto normální jaro, které jsme tu prostě jen už pár let neměli. Naším standardem je realita posledních deseti let, která je přitom z dlouhodobého hlediska ve skutečnosti výjimkou. Uvědomme si, že padesát procent denních rekordů teplot spadá do posledních dvaceti let. Zvykněme si tedy, že častější budou nejen vyšší teploty, ale i další různé extrémy. A to všechno kvůli klimatické změně.
As devastating floods slam parts of Europe, @BeckyCNN spoke to @MelissaBellCNN from one flooded neighborhood in Belgium.
Ve střední Evropě najednou zblízka sledujeme tornádo, obří záplavy, extrémní sucha. Nabízí se otázka – co nás postihne příště? Já myslím, že už nic jiného. Silné letní bouřky jsme měli vždycky, povodně také. Takže se maximálně můžeme bavit o tom, že se podobné jevy budou častěji opakovat. Pokud tedy není řeč o tornádu. Tornádo o takové síle, jaké postihlo jižní Moravu, bylo skutečně hodně extrémním jevem. S ohledem na naše podmínky naprosto výjimečným. Nepředpokládám, že bychom ho měli mít za chvíli zpátky. A kdyby snad přece... No, tak to by byl průšvih.
Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) odeslala v pondělí ráno předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) odpověď týkající se zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. ÚVN to oznámila na svém webu. Šéf Senátu Vystrčil poskytne zprávu vedení horní komory a informace o jejím obsahu chce zveřejnit ještě v pondělí.
Epidemie COVID-19 se v Česku již několik týdnů zhoršuje. V sobotu došlo k největšímu víkendovému nárůstu nakažených od 8. května. Odborníci se obávají podobného počtu nakažených a hospitalizovaných jako během loňského podzimu a mnozí z nich vidí naději v očkování, konkrétně v aplikaci třetí dávky. Situace koronavirové pandemie se znovu zhoršuje i ve světě.
Energetická společnost ČEZ zdraží od ledna elektřinu i plyn. Generální ředitel Daniel Beneš odhaduje nárůst cen u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny. Jak to bude řešit vláda? Sledujte tiskovou konferenci, které se zúčastní předseda vlády Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Přímý přenos můžete sledovat ve 13:30 na CNN Prima NEWS nebo zde v článku.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje navrhnout vládě zkrácení platnosti testů na koronavirus, možné dřívější ukončení karantény nebo konec testů hrazených pojišťovnami. Poslanec hnutí ANO Julius Špičák ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že zejména zkrácení platnosti testů považuje za dobrý nápad.
Bylo by logické, aby šéf Pirátů Ivan Bartoš dostal v další vládě ministerské křeslo. V Novém dni na CNN Prima NEWS to řekl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. O jaký resort by se mělo jednat, ale z důvodu probíhajícího vyjednávání zatím neprozradil.
Inflace v Německu překonala poprvé od roku 1993 v meziročním porovnání hranici čtyř procent. To se odráží na zdražování téměř všeho, od potravin, přes stavební materiál až po elektřinu, plyn či pohonné hmoty. Ty jsou u sousedů dražší i o 11 korun na litru Naturalu 95.
Začíná teplotně nadprůměrný týden. Denní maxima se budou až do čtvrtka pohybovat kolem 16 °C, což je o více než 5 °C nad dlouhodobým normálem. V závěru týdne už bude počasí typické pro poslední říjnovou dekádu. Vyplývá to z předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Snížení DPH na energie, jak navrhuje vláda, růst cen nevyřeší. Myslí si to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS řekl, že problém s DPH naopak může být ještě větší, protože pomůže bohatým. V pondělí se kvůli tomu sešla tripartita.
V neděli skončila úctyhodná série českého záložníka Tomáše Součka. Poprvé od 7. března 2020 se stalo, že by v dresu West Hamu United neodehrál v Premier League kompletních 90 minut. Mohl za to ošklivý a nešťastný okamžik v závěrečné patnáctiminutovce zápasu na hřišti Evertonu. Železný muž sestavy „kladivářů“ se mohl radovat z výhry jeho týmu, ovšem tyto tři body, zanechaly na obličeji exslávisty pořádné šrámy.
Automobilky a jejich dodavatelé by kvůli omezení výroby měli začít čerpat příspěvky z programu Antivirus. Stát by jim mohl proplácet 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. V pondělí se na tom shodla tripartita. Vláda by mohla o spuštění programu jednat nejpozději 7. listopadu. Stát by zároveň mohl odpustit firmám až osm miliard korun na poplatcích za obnovitelné zdroje, podobně jako u domácností.
Energetická společnost ČEZ zdraží od ledna elektřinu i plyn. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš odhaduje nárůst cen u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny. Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny.
Školy po celé Americe se zabývají otázkou, zda by měly být toalety genderově neutrální. Někteří rodiče se ale obávají o bezpečí svých nezletilých dětí. Debatu v amerických médiích rozpoutala výpověď jednoho údržbáře, který popsal znásilnění své dcery na dívčích toaletách chlapcem v sukni. Otec to pak ale na zasedání školské rady pěkně schytal.
V neděli přibylo v Česku 787 případů nemoci COVID-19, což je nejvyšší nedělní nárůst od konce dubna. Oproti předchozí neděli bylo nových případů o 451 více, takže nárůst počtu nakažených zrychlil na více než dvojnásobek.
Pražská hala O2 universum má za sebou druhý ročník popkulturního festivalu Comic-Con. Třídenní setkání fanoušků filmů, seriálů, her, komiksů a knih všech možných žánrů doprovázel nejen nespočet profesionálních kostýmů a aktivit, ale také protiepidemická opatření. Podívejte se na vybrané momenty z objektivu redakce CNN Prima NEWS.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podal vládě podnět na pozastavení činnosti 26 stran a hnutí, informovala mluvčí úřadu Luisa Divišová. Důvodem je, že nesplnily povinnost předložit úplnou výroční finanční zprávu za rok 2020. U dalších tří subjektů s pozastavenou činností úřad navrhuje rozpuštění.
Bylo by logické, aby šéf Pirátů Ivan Bartoš dostal v další vládě ministerské křeslo. V Novém dni na CNN Prima NEWS to řekl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. O jaký resort by se mělo jednat, ale z důvodu probíhajícího vyjednávání zatím neprozradil.
Premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném internetovém vysílání Čau lidi uvedl, že pozici ministra zdravotnictví nabídne opozici. Úřadující šéf resortu Adam Vojtěch skončí k 1. listopadu.
