Friedrich Merz (zcela vpravo) se stal členem týmu kandidáta na německého kancléře Armina Lascheta (uprostřed). Zdroj: AP
Za tři týdny, přesně v pondělí 27. září letošního roku, začnou v Německu povolební vyjednávání o složení nové vlády, která naváže na tu současnou odcházející kancléřky Angely Merkelové. A koalici CDU/CSU hrozí, že se tentokrát do vlády nedostane. Dokáže trend sestupných preferencí zvrátit?
Podle v neděli zveřejněného nejnovějšího předvolebního průzkumu má koalice CDU/CSU, tedy celoněmecké Křesťansko-demokratické unie a její odnože v Bavorsku, nejnižší preference v historii – 22 procent. Sociální demokracie se pohybuje kolem 25 procent, ještě v červnu favorizovaní Zelení drží 18 procent. Do Spolkového sněmu, Bundestagu, by nyní prošly ještě další tři politické subjekty – liberálové (FDP) a Alternativa pro Německo (AfD) momentálně berou shodně 11 procent a Levice (Die Linke) sedm procent.
Německá vládní CDU má nového předsedu. Armin Laschet se může ucházet i o post kancléře
Novým předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové se stal ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který ve druhém kole volby porazil bývalého šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Díky zvolení do čela strany se může před zářijovými parlamentními volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu.
Experti nejvíce rozebírají propad CDU/CSU a spekulují, zda její pád bude pokračovat, či se naopak vývoj otočí. Změnit dosavadní trend by mělo pomoci jmenování osmičlenného „Týmu pro budoucnost“, který o víkendu představil kandidát CDU/CSU na pozici kancléře Armin Laschet. Přední místo v něm zaujímá bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1989 až 1994 a následně poslanec Bundestagu (1994–2009) Friedrich Merz. Na starosti má finance a hospodářství.
Koalice má o třetinu nižší předvolební preference než před minulými volbami do Spolkového sněmu v roce 2017. Na otázku, čím si to vysvětluje, Merz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizní stanici ZDF odpověděl: „Pro to nemám vysvětlení. Ale vidíme, že průzkumy ukazují podobná čísla jako před nedávnými volbami do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. Tam ale nakonec došlo k překvapení po vyhlášení výsledků. Tehdy se všechny výzkumné instituty mýlily. Moje vnímání je jiné. Máme dobrou atmosféru a odezvu na našich akcích při setkáních s voliči. A právě toto průzkumy nezohledňují.“
Už poslední volby byly debaklem
Angela Merkelová získala jako předsedkyně CDU při posledních volbách 33 procent hlasů a strana to tehdy sama označila za debakl. Merz se takovému označení vyhnul a přiznal: „Ano, byl to špatný výsledek i s ohledem na tehdejší podmínky, kdy nás poškodily dopady uprchlické krize. To, co vidím nyní, sice není pěkné, ale máme co do činění se zásadními politickými změnami. Ale opakuji, že nejsem tak pesimistický, protože máme ještě tři týdny do voleb. Nyní vstupujeme do rozhodující fáze předvolební kampaně, vyjdou najevo rozdíly.“
Ramstein praská ve švech. Americká základna v Německu hostí 14 tisíc Afghánců
Americká letecká základna Ramstein v Německu se stala po ukončení evakuačních letů z Kábulu domovem pro tisíce Afghánců. Už teď žije vedle hangárů a stíhaček 14 tisíc lidí zachráněných z Tálibánem ovládané země. Co s nimi ale bude dál?
O jaké rozdíly by mělo jít, však Merz nezveřejnil. V Německu se stále rozebírá, který ze tří kandidátů největších uskupení by se mohl nebo měl stát kancléřkou či kancléřem. Vysoko se držela kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, ale v průzkumu z minulého týdne si nejvíce dotázaných přálo jako budoucího kancléře šéfa SPD Olafa Scholze (53 procent) a jen 18 procent získal Armin Laschet, kandidát CDU/CSU. „A právě SPD a jejich kandidátovi se budeme v příštích týdnech nejvíce věnovat. Ne jen Zeleným,“ nastínil strategii Merz.
V samotné koalici CDU/CSU stále ještě neutichla debata o tom, zda tím hlavním kandidátem neměl být přece jen šéf bavorské CSU Markus Söder, jehož popularita v celém Německu Lascheta převyšuje.
Nevsadila tedy CDU/CSU na špatného kandidáta? „Strana udělala rozhodnutí, co se týká předsedy i kandidáta na kancléře. A za tím si stojíme. Bylo to demokratické rozhodnutí,“ odvětil Merz, ale zároveň nepřímo naznačil, že by Laschet nakonec nemusel být tím, koho by koalice navrhla jako případného kancléře: „No a teď jdeme do poslední fáze předvolebního boje. Ale na jeho konci se nevolí kancléř, ale politická strana. CDU/CSU jako společenství, jako frakce Spolkového sněmu. Na volebním lístku máme název strany, nikoliv jméno kandidáta na kancléře.“
Pro CDU/CSU bude klíčové volby neprohrát, což si uvědomuje i Merz a navazuje na Söderova slova, že pokud by se koalice nedostala do vlády, čekalo by ji nejtěžší období v historii. „Pro všech 299 kandidátek a kandidátů nyní platí jediné, udělat z CDU/CSU nejsilnější stranu v německém Spolkovém sněmu. A jsem optimistický, že se to podaří,“ řekl vystudovaný právník, bývalý soudce a později advokát. Ale také člověk, který dvakrát neúspěšně kandidoval na předsedu CDU.
