Vláda Petra Fialy (ODS) uvažuje nad zvýšením spotřební daně. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy (ODS) se chce v rámci příjmů do státního rozpočtu zaměřit i na vyšší spotřební daně. Ty by měly padnout i na nešumivé víno, které má nyní nulovou sazbu. Stát by mohl vybrat jednotky miliard korun, které dosud kvůli výjimce unikají. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se na uvalení neshodnou. Proti se bouří vinaři. Podle nich by šlo o hřebíček do rakve jejich podnikání.
Koaliční strany stále hledají způsob, jak bojovat s hlubokým schodkem státního rozpočtu a snaží se zajistit příjmy na další roky. Mezi návrhy padají i nepopulární řešení jako zvyšování některých daní. Podle souboru zvažovaných návrhů by se vláda chtěla podívat i na zdanění tichého, tedy nešumivého vína. V současné době na něj platí nulová sazba spotřební daně, podobě jako u téměř poloviny státu Evropské unie.
Vláda už na začátku dubna schválila plán proti závislostem s opatřeními do konce roku 2025. Tento dokument právě se zdanění tichého vína počítá. Výnos by měl být okolo dvou miliard korun ročně. Záleží ale na výši sazby. Podle materiálu Národní ekonomické rady vlády by výše zdanění jako u šumivého vína přinesla až 5 miliard korun. To je totiž nyní zatíženo daní 2 340 korun za jeden hektolitr. V případě daně okolo 1 000 korun za hektolitr, jak to v minulosti navrhoval exministr financí Miroslav Kalousek, by výnos byl okolo 2 miliard korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ústup od koalice? Vedení ODS už rozhodlo, strana půjde do eurovoleb sama, říká Balšínek
Ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen NERVu Dominik Stroukal nevidí důvod, proč by se na tiché víno měla vztahovat speciální výjimka. „Navíc to není ani nijak definováno. Ale samozřejmě, pokud si vláda obhájí, že jsme vinařská velmoc a je to zdraví prospěšné, tak s tím nic neuděláme,“ řekl pro CNN Prima NEWS Stroukal.
Se zdaněním ale nesouhlasí vinaři, kteří argumentují existenčními problémy. „Čelíme nejhorší krizi za posledních 10 let. Musíme se vyrovnat s dopady klimatických změn, nadbytkem hroznů i tvrdému konkurenčnímu prostředí. Z nejnovějších dat vyplývá, že asi jen tři lahve z deseti na regálu obchodů pochází z domácí produkce,“ uvádí Vinařská unie.
S tím souhlasí i poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle něj je víno spojené s Jihomoravským krajem, folklorem a také cestovním ruchem. „Jeho zdanění by tak poškodilo zejména místní podnikatele. Je s tím spojená obrovská tradice. Tiché víno má výjimečné postavení a nemusí na něj být uvalena žádná daň. Případné zavedení by mělo být na nějakou dobu pozdrženo,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Ekonom Stroukal si ale navzdory argumentům oponentů stál pevně za svým názorem. „Reálně se bavíme o deseti nebo dvaceti korunách za láhev. Úplně stejnou sazbou budou bita prémiová moravská vína i krabicové víno ze Španělska. Neboli ty levné patoky ze zahraničí,“ oponoval.
Zdanění nešumivých vín by přivítal i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenomže má to podle něj háček. Pro CNN Prima NEWS uvedl, že nevidí podporu napříč vládní koalicí. „Cenotvorba je jedním z preventivních opatření, které doporučuje Mezinárodní zdravotnická organizace u kontroly návykových látek. Podle mého se ale nejedná o největší prioritu v oblasti alkoholu. Daleko více nás trápí černý trh, který přes kauzu s metanolem stále existuje. Alarmující je také dostupnost alkoholu pro mladistvé,“ řekl Vobořil.
