Kolář: Rusko rozumí jenom síle. Kromě zbraní bych na Ukrajinu poslal i vojáky

Kolář ve vysílání CNN Prima NEWS poznamenal, že ruský prezident Vladimir Putin si dlouhodobě přeje připojit zpět k Rusku státy, které mu dříve náležely pod hlavičkou Sovětského svazu. „Pro něj je největší geopolitickou katastrofou 20. století rozpad Sovětského svazu a má v sobě touhu to napravovat,“ řekl diplomat.

Připomněl, že Putin a další představitelé Ruska považují Ukrajinu za součást své domoviny. „Připustit, že si Ukrajina svobodně vybrala cestu západu, je pro něj těžko přijatelné,“ podotkl Kolář. Putin se podle něj sice může pokusit vtrhnout na Ukrajinu i vojensky, nedokáže si ji ale udržet. Rusko chce především udržet svou sféru vlivu a zabránit Ukrajině, aby se stala členem NATO, respektive aby se více spojila se západními státy. „Vyhrocením situace sleduje odstrašení západu,“ dodal Kolář, který v Rusku coby velvyslanec působil mezi lety 2011 a 2012.

Rusku se podle něj aktuálně podařilo státy Evropské unie v pohledu na krizi rozdělit a nyní z toho těží. „Rusko se vždy snažilo nejednat s organizacemi, ale s jednotlivými členskými zeměmi. To se děje i teď,“ řekl Kolář v pořadu 360°. Podle něj to „jediné, čemu Rusko rozumí, je síla“.

Aby se zabránilo válce mezi Ukrajinou a Ruskem, je nutné „vytvořit věrohodnou pozici, ze které bude Putinovi zřejmé, že se dokážeme za Ukrajinu postavit“. Jistou cestou mohou být tvrdé ekonomické sankce, ale bývalý velvyslanec v Rusku jde ještě dál. „Mám za to, že bychom měli Ukrajincům dodávat nejen zbraně, ale i vojáky,“ zdůraznil Kolář.

Ukrajinští dobrovolníci jsou riziko, říká Bašta

Proti zasílání zbraní, natož vojáků, v rámci pomoci Ukrajině se staví poslanec Jaroslav Bašta (SPD), který v minulosti působil jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. „Důvod, proč bychom tam neměli dodávat zbraně, je, že bychom dodávali zbraně rozdělené zemi. Kdyby tam nebyly dobrovolnické jednotky, ale jenom ukrajinská armáda, je riziko menší. Ale tohle je velmi rizikový faktor,“ řekl Bašta s odkazem na to, že se na Ukrajině k ozbrojenému střetu připravují i právě dobrovolníci.

Ti mají podle něj mnohdy kontroverzní zázemí. Bašta má za to, že některé jsou původem „soukromé armády“ jednotlivých oligarchů nebo přímo některých politických stran. Dobrovolnické jednotky i ze zahraničí na Ukrajině bojují již několik let se separatisty z východu země. „Terorista, který na Novém Zélandu vystřílel mešitu v Christchurchi, si byl předtím zastřílet na Donbasu,“ řekl zákonodárce.

K zásilce zbraní pro Ukrajinu se mezitím odhodlala česká vláda premiéra Petra Fialy. Do země pošle přes čtyři tisíce kusů dělostřelecké munice. „V tomto případě jsou dodávky zbraní stejně polovičaté řešení, které zvyšuje riziko,“ poznamenal v pořadu 360° Bašta.

Česko se podle něj v tomto ohledu připojilo k anglosaskému světu, protože odpor vůči Rusku a pomoc Ukrajině prosazují například USA či Velká Británie. Naopak Německo a Francie se s Ruskem snaží jednat.

Sedláček: Na nejhorší sankce proti Rusům ještě nedošlo

Ekonom Tomáš Sedláček ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil, že západní mocnosti proti Rusku mohou připravit i absolutní sankce. USA by v tomto ohledu mohly přímo zacílit na Vladimira Putina a jeho nejbližší okolí. „Ty prohibice můžou být v různých podobách a myslím si, že jsme zatím nedošli k těm nejhorším,“ řekl Sedláček.

Varuje, že „obchodní válka je první stupeň opravdové války“. Česko by se podle něj ovšem mělo jasně vymezit, kde stojí. „Pokud, nedej bože, dojde ke konfliktu západu a východu nad Ukrajinou, tak doufám, že se připojíme na západní konec,“ dodal Sedláček. Rusko podle něj aktuálně postupuje „středověkými metodami“.

On i bývalý poslanec Jiří Dolejš (KSČM) si uvědomují, že pokud dojde na ozbrojený střet, dotkne se to ekonomicky i zbytku světa včetně Česka. „Eskalace obchodních válek není dobrý nápad,“ zmínil Dolejš s tím, že by mocnosti mohly postupovat „chytrými sankcemi“, které by nepůsobily plošně, ale cíleně na slabá místa.