KOMENTÁŘ: Češi schytali od Slovinců pořádnou facku. Na kanonádu se nedalo koukat
Čeští hokejisté mají za sebou na šampionátu duel s outsiderem ze Slovinska. A že to byla podívaná. Troufám si říct, že drtivá většina tuzemských fanoušků očekávala jasnou záležitost, kterak hoši s korunovaným lvíčkem na dresu přejedou slaboučkého soupeře. Místo toho jsme viděli drama, ve kterém se papírový favorit většinu času trápil a outsider předváděl mimořádně srdnatý výkon. A přes konečnou kanonádu 6:2, o které se rozhodlo v poslední třetině, šlo o doposud nejhorší výkon party kolem kouče Jalonena. Snad to pro ně byl dostatečný budíček.
Národní tým šel do zápasu s podceňovanými Slovinci dva dny po senzační porážce s domácími Lotyši 3:4 v prodloužení. Šlo o jasně zaslouženou ťafku a vcelku jsem ji i vítal. Prosím, nechápejte mě špatně. Sám mám solidní zkušenost s trénováním (dokonce s licencí) a jsem toho názoru, že občasná porážka rozhodně neuškodí. Aspoň hráči spadnou z hrušky, naštve je to a příště na soupeře vletí po hlavě.
To jsem ve čtvrtek čekal i od českých hokejistů. Určitě jsem nebyl sám. A jak jsme se mýlili. Slovinci dali za první tři zápasy na mistrovství světa pouhopouhé dva góly, i když skórovali zrovna proti Kanadě. A asi jim silnější soupeři svědčí, protože proti Čechům jim na stejný zářez stačilo 12 minut, zatímco u nás svítila nula. Šokující, viďte?
Čtěte také
Týmu trenéra Kariho Jalonena se ale především vůbec nedařilo dostat do hry a předvést nějakou skutečně nebezpečnou akci. Ano, kolem slovinské branky jsme se pohybovali často, ale to bylo vše. Pohybovali. Jednoduše chyběla křižná přihrávka, nebezpečné střely, snaha dorážet puk před brankářem Lukou Gračnarem i za cenu rány od soupeřovy hokejky.
ČTĚTE TAKÉ: Lotyši utěšují smutné Čechy. K ambasádě jim po nečekané hokejové prohře nosí květiny
Národní mužstvo ukázalo ošklivou křeč. Jistě se na ní podepsala řada zraněných klíčových hráčů, kdy jsou stále mimo hru Filip Chytil a Lukáš Sedlák. Druhý jmenovaný má podle dosavadních zpráv z Rigy dost možná po celém turnaji. Do sestavy se aspoň proti Slovincům z marodky vrátil Filip Chlapík.
Na druhou stranu jde však o český národní tým vedený kapitánem Romanem Červenkou – nejproduktivnějším hráčem loňského mistrovství, který letos vyhrál bodování švýcarské nejvyšší soutěže a je zkušeným plejerem, jenž měl léta punc jednoho z nejlepších hokejistů mimo zámořskou NHL. V kádru by měli být hráči, kteří spoluhráče zvládnou nakopnout. Ať už řevem v kabině, tvrdou ránou, krásnou kličkou či drsným hitem na ledě.
Probuzení z letargie?
Z letargie český nároďák vytrhli až právě papíroví tahouni. Dominik Kubalík potvrdil pověst snajpra, když dokázal dvěma přesilovkovými góly jako přes kopírák vyrovnat, na jehož vedoucí branku navázal i kapitán Červenka. Sluší se dodat, že vstup do poslední části skutečně ukázal jinou a podstatně lepší tvář českého výběru, zvlášť když se později trefil ještě lídr obrany Michal Kempný, hattrick zakončil Kubalík do prázdné brány a ještě jednu branku přidal Jakub Flek.
Čtěte také
Suma summarum máme v kapse vítězství 6:2. Se Slovinci to nezní tak špatně. Kdo ale duel viděl, ten ví, jak z něj většinu času bolely oči a že český tým působil dvě třetiny pasivně a čelil nájezdům outsidera.
Vrátím se ale ke své původní trenérské myšlence. Vždyť to vlastně tak vadit nemusí. Prvních zhruba 40 minut mohlo na české reprezentanty působit jako ta pomyslná facka na probrání. Poslední dvacetiminutovku již předváděli diametrálně odlišný výkon, na který už se dalo dívat. A který byl hlavně účinný.
Budíček snad přišel v době, kdy nás čekají ty těžší zápasy. Jistě, ještě máme outsidery z Norska, ale po Slovincích a Lotyších snad Jalonenovi hoši dobře ví, že žádné body nejsou zadarmo. Po nich ovšem přichází na řadu doposud suverénní Švýcaři a skupinu zakončíme s Kanadou.
A především pak následuje play-off, kde již žádné zápasy nebudou jednoduché a na pomyslné facky nezbude prostor. Je otázka, zda se onen český lev, kterého mají hokejisté na dresech, skutečně probral...
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
