Expremiér Andrej Babiš a generál Petr Pavel se utkají v druhém kole prezidentské volby. Zdroj: CNN Prima NEWS
Třicet tři let po listopadu 1989 jsou největšími favority na českého prezidenta dva bývalí kariérní komunisté – byznysmen Andrej Babiš (krycí jméno Bureš) a profesionální voják Petr Pavel (krycí jméno Pávek). A to Václav Havel už před drahnými lety prorokoval, že ho na Hradě vystřídají příslušníci mladé, minulostí nezatížené generace. Zatím to nevychází. Kdo má největší šanci vystřídat Miloše Zemana?
Začněme krátkým návratem do historie, už proto, že bude dozajista součástí kampaně, a navíc se blíží výročí 17. listopadu. Babišův i Pavlův příběh představují určitý typ vítězů revoluce. Oba do KSČ vstoupili evidentně z pragmatických, zištných a nikoli ideologických důvodů. První z nich díky tomu získal veledůležitý náskok. Po pádu železné opony už se uměl pohybovat v mezinárodním obchodě a následně udělal závratnou byznysovou kariéru. Jak známo, Andrej Babiš nebyl zdaleka jediným komunistou (estébákem), který si po listopadu prožil svůj kapitalistický sen. A ano, dokonce i něco vybudoval, zatímco mnozí jiní pouze využívali děr v zákonech (nebo neexistujících zákonů), říkalo se tomu tunelování.
Petr Pavel se od Babiše v tomto smyslu liší (jen) svým působištěm. Dělat v osmdesátých letech na jakémkoli významném místě u vojáků, to bez požehnání strany nešlo ani náhodou. A tak sloužil socialistické vlasti a pak… prostě vlasti. Evidentně byl schopný, což nakonec ocenili i v NATO. Voják není politik, jediné, co se měří, je aktuální loajalita k zemi či zemím, které má v uniformě bránit.
Evropské volby
S trochou nadsázky se tedy dá říct, že oba onu věrnost polistopadové době prokázali. Jeden úctou k soukromému (svému) vlastnictví a druhý službou v Severoatlantické alianci. Tvrzení „jednou komunista, vždycky komunista“ jsou s prominutím blbost, ať už to říkáme o Babišovi, nebo o Pavlovi. Co jim lze vyčítat, je kariérismus a bezskrupulóznost, nikoli „nasáklost“ někdejší formální příslušností k předlistopadové ideologii.
A teď k reálné politice. Čekají nás perné měsíce plné špíny, o tom není pochyb. Součástí bude vytahování kdečeho, různá paušální tvrzení, vytrhávání vět z kontextu… A nakonec zvítězí menší zlo. Zůstaneme-li u Babiše a Pavla, kteří mají podle průzkumů zatím největší šance projít do druhého kola volby, může minulost dohnat daleko spíše Pavla než bývalého premiéra.
Babiš má dvě velké zátěže – kauzu Čapí hnízdo (prvoinstanční rozsudek možná bude už v lednu, tedy těsně před volbou) a slovenským soudem potvrzenou spolupráci s StB. Jenže oba případy se táhnou už dlouhá léta, propírají se v médiích, využívají je političtí konkurenti, co to jen jde. Jak ukázaly i letošní komunální volby, značné části voličů to nevadí.
Ostatně Babiš už vstupoval do politiky coby oligarcha s obřím střetem zájmů – a řadě lidí jeho majetek pravděpodobně naopak imponoval. Boháč, který se zastává chudých, to bylo vždy populární a tahle sázka by vzhledem k ekonomickým okolnostem mohla vyjít i v prezidentské volbě. V druhém kole má tedy Babiš šanci sbírat nejen hlasy voličů ANO, ale také například SPD, některých nevyhraněných bývalých příznivců ČSSD a KSČM, i části radikálů z obou okrajů politického spektra.
Naopak Pavel by mě být schopen mobilizovat všechny protibabišovské hlasy, přičemž bude muset oslovovat jak voliče současné vládní pětikoalice, tak alespoň část nespokojených pod heslem „generál to dá do pořádku“. Pavlův problém je trochu paradoxně v tom, co bylo doposud pro konkurenty ANO nejsnazší, tedy hrát roli antibabiše. Donedávna jen tušení kostlivci v generálově skříni dostali jasnější obrysy minulý týden, kdy hned několik médií informovalo o Pavlově působení před listopadem 1989.
„Sledovačky, kdy nám protějšek dělala StB, budování úkrytů, mrtvé schránky na předávání, pořízení fotografií nebo navazování kontaktů,“ vyprávěl v rozhovoru pro Právo Pavlův spolužák z elitní školy pro zpravodajské důstojníky. Tohle má být takzvaně demokratická alternativa k Babišovi?
Jak bylo řečeno, příznivci šéfa ANO jsou na kauzy StB a Čapí hnízdo „zvyklí“, navíc Babiš nemá jediný důvod akcentovat v kampani například heslo „listopad 1989“. Mezi jeho tématy budou drahý plyn, ceny potravin či „neschopná vláda“. Naopak pro potenciální voliče generála Pavla měly být „polistopadové hodnoty“ jedním z hlavních trumfů. Jeho vlastní minulost představuje tedy daleko větší problém než u Babiše.
Do druhého kola prezidentské volby se pochopitelně může dostat někdo jiný – Danuše Nerudová či Pavel Fischer. Jenže už u Pavla byla potíž v jeho poměrně malé známosti u široké veřejnosti, v případě dalších je to ještě o poznání horší. Navíc ačkoli Babiš není zrovna dobrý řečník, má podstatně víc zkušeností do předvolebních debat i pro další kolo mítinků. Babišovy šance jsou tím pádem značné.
