Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jeden průzkum veřejného mínění volby nevyhrává. Ale ani neprohrává, takže by se nad aktuálním šetřením Medianu snadno dalo jen tak mávnout rukou. Přesto by to ale politici dělat neměli. Volby se totiž blíží a voliči dávají své vůle i nevůle čím dál tím zřetelněji najevo...
Průzkumy veřejného mínění nejsou od toho, aby nabízely nějaké přesné cifry (o nichž se pak budou všichni sáhodlouze dohadovat), nýbrž aby se díky nim daly vysledovat dlouhodobější trendy. Někdo má tendenci spíše posilovat, jiný zůstává víceméně na svém a další zase ztrácí. Skeptik by na tomto místě jistě namítnul, že většinou žádný průzkum neodhadl výsledek budoucích voleb přesně. A měl by naprostou pravdu – což platí dvojnásob pro ty průzkumy, které byly tvořeny podle vzoru „přání otcem myšlenky“, takže se realitu snažily spíše vytvářet, než věrně odrážet.
ČTĚTE TAKÉ: Bílá košile a vyhrnuté rukávy. Marketéři mění Fialovu image, podle expertů dost možná marně
Aktuální průzkum společnosti Median není ani první, ani poslední a do voleb se dočkáme ještě mnoha podobných predikcí. Přesto je v něčem nesmírně zajímavý a politické strany by ho neměly jen tak hodit za hlavu. Ukazuje totiž přesně to podstatné – tedy ony vývojové trendy. Trendy, na jejichž zvrácení mají politické strany už jen jediný rok. Což o to, v české politice se může i rok zdát jako dlouhatánská doba, přesto ale nemusí být dosti dlouhá na to, aby se s nepříznivým vývojem popasovali ti, kteří se s ním marně popasovávají už celé tři roky.
ANO na vítězné vlně, ale...
Hnutí ANO Andreje Babiše je dlouhodobě favoritem. Jenže ani favorit nemusí mít na růžích ustláno. Aby své vedení potvrdil, potřebuje mobilizovat voliče a nedovolit, aby propadli pocitu, že všechno už je v kapse i bez nich. Už nejednou se (nejen) v české politice ukázalo, že nic nepotopí kandidáta na vítězství víc, než když si volič myslí, že už je to všechno jasné i bez jeho účasti u uren.
Druhý kámen úrazu je pak v tom, že vyhrát volby je jedna věc, ale sestavit vládu s většinou v Poslanecké sněmovně je věc druhá. A s výjimkou ODS, která zatím oficiálně koalici s ANO odmítá, se nenabízí nikdo, s kým by ANO mohlo vytvořit spolehlivou a pevnou vládní většinu. Před Babišem tak stojí hned dvojí nelehký úkol: zmobilizovat voliče a vytáhnout si nahoru někoho, s kým bude možné stabilně většinově vládnout.
ODS už chce jen přežít
Občanští demokraté v posledních letech fungují jaksi ze zvyku, ze setrvačnosti, z odlesků své někdejší slávy. Byly doby, kdy by za výsledky kolem 20 procent padaly hlavy, dnes se všichni tváří spokojeně, když je strana na nějakých 12 procentech. Z tahu na branku se v toku času stala jen bohapustá touha přežít a nějak se udržet. Porušení prakticky všech zásadních předvolebních slibů má voličům vygumovat z hlavy billboardová kampaň s Fialou vysvlečeným ze saka jen do bílé košile.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Ano, je samozřejmě chvályhodné, že premiéra tentokrát nikdo z jeho marketingových Čáryfuků nevláčí po německém supermarketu s Nutellou v košíku, ale i tak je nasnadě, že fungovat to nebude. Protože nemůže. Slogany na plakátech jsou utahané, jak maturant po flámu a víc než co jiného připomínají sbírku zvadlých politických růží, nebo spíš zbožná přání.
Navíc má Fialův troj-slepenec jednu zásadní nevýhodu: při každém předvolebním slibu bude konfrontován s tím, že po celou dobu vládnutí zásadní sliby porušoval. Každý jejich slib automaticky vyvolá otázku „A proč jste to za ty čtyři roky neudělali?“ – nebo ještě mnohem hůře – „Proč jste celé čtyři roky dělali pravý opak?“ A z toho se Fialovi a spol. bude bruslit hodně těžce, i kdyby ho Čáryfuci nakrásně svlékli ze saka až do naha.
STAN, který jen tak něco neodfoukne
Před čtyřmi roky outsider, jenž musel být zachráněn koalicí s Piráty, nyní černý kůň voleb. Pro své voliče je Vít Rakušan téměř stejně teflonový a vůči průšvihům imunní, jako třeba Andrej Babiš. Dozimetry ani koks v konspiračních bytech se nakonec na výsledcích hnutí STAN nijak dramaticky neprojevily.
Vlastně by se dalo říci, že jestli tento subjekt něco skutečně poškodilo, nebyly to kauzy, ani videa ze šatny, jako spíše angažování neúspěšné prezidentské kandidátky Danuše Nerudové. Ta je ovšem nyní bezpečně zaparkovaná v Bruselu, takže je dosti velká šance, že svými blonďatými výstupy nebude mařit staňácké šance na solidní výsledek ve sněmovních volbách. Z děravého plátěného přístřešku se za poslední tři roky stal stan, který úspěšně odolává politickým větrům. A s trochou štěstí se může stát druhou nejsilnější samostatnou stranou v zemi.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rozhovor s Tomiem Okamurou
SPD s pidistranami díru do Sněmovny neudělá
Aby za současné situace bojovala jedna ze dvou opozičních stran o holou existenci..., to je tedy opravdu kumšt. Namísto aby SPD ze své pozice těžila, lapá po dechu a plácá se od desíti k pěti. Možná by nebylo od věci, kdyby se její představitelé v květnu vydali na známý pochod Praha – Prčice a v reálu si prohlédli, kam mají namířeno. (I když je pravda, že politické Prčice jsou samozřejmě mnohem horší než ono malebné středočeské městečko).
Chybějící „drajv“ se Tomio Okamura neúspěšně pokouší suplovat tím, že na sebe po vzoru Petra Fialy nalepil dva nefunkční a zbytečné trpaslíky v podobě Trikolóry a hnutí PRO. Spolupráce s prvně jmenovaným trpaslíkem se už SPD vymstila v evropských volbách a s druhým navíc se žádná díra do Sněmovny také neudělá.
Něco z SPD si tak ukousne Babiš, něco Konečná a zbytek Motoristé, takže při zoufalém výsledku mezi 5 až 7 procenty nebude dostatek volitelných míst ani pro „rodilé espéďáky“. Natož aby se ještě museli dělit o těch pár zbývajících volitelných míst se dvěma pidistranami, jejichž voličská podpora je jedna velká a dvakrát úhledně podtržená nula – ostatně k nule směřují i jejich stranické pokladny. Tuhle lose-lose situaci by Okamura po volbách hodně těžko vysvětloval nejen spolustraníkům, ale i sám sobě.
Nové hvězdy na obzoru?
Evropské volby ukázaly, že na pravé i levé části spektra září nové politické hvězdičky, které mohou mít celkem solidní potenciál. Komunistce Kateřině Konečné se až překvapivě dobře povedl rebranding starých „dobrých“ soudruhů na formaci Stačilo! a mluvčí Václava Klause Petr Macinka zase úspěšně vytvořil ODS revival v podobě strany Motoristé sobě. Oba subjekty mají solidní mediální pokrytí – jednak díky silným figurám Kateřině Konečné resp. Filipu Turkovi, a také díky tomu, že jsou zastoupeny v Evropském parlamentu.
Stačilo! se bude opírat o voliče, pro něž je Babiš málo nalevo a SPD moc „nijaká“, Motoristé mají potenciál oslovit nejenom mladou generaci, která se už vzpamatovala z obdivu k Pirátům, ale hlavně pravicově-konzervativního voliče. Toho, který dodnes jen nechápavě kroutí hlavou nad tím, co a proč se stalo z „jeho“ ODS.
Háček je tu však jediný a pro oba subjekty stejný. Tytéž voliče, které dostaly k volbám letos v květnu, budou muset dostat do volebních místností i příští rok na podzim. A ideálně ještě něco přidat. Což nemusí být vůbec snadné. Jednak budou kampaň stavět primárně na dvou politicích, kteří do Sněmovny vůbec nekandidují, protože už byli zvoleni do EP. Navíc jako relativní nováček musejí kandidovat ve 13 krajích + v Praze, k čemuž potřebují dostatek osobností, jimiž naplní kandidátky a přitáhnou hlasy. To může být pro malou stranu dosti velké sousto ke strávení, o tom žádná...
Suma sumárum, dá se odhadnout, jak mohou být v příštích volbách vrženy kostky. Ale vrženy ještě zdaleka nejsou. A jak ze sportu víme, cílová rovinka, do níž právě vbíháme, bývá vůbec ta nejtěžší.
VIDEO: Pirátská proměna v opozici? Po zvolení Hřiba předsedou ještě přitvrdí, míní politolog
